Autorovi, kterým je zástupce šéfredaktora Lukáš Doubrava, se podařilo skvěle shromáždit všechny nesmysly, které se kolem tohoto tématu u nás vyskytují. Jen opomněl zdůraznit, že se jedná o parodický článek nebo aprílový žert. Příště by si redakce a vydavatel (GNOSIS s.r.o zabývající hostinskou činností, prodejem kvasného lihu, lihovin a vydavatelskou činností) měli dát větší pozor. Ještě by mohl někdo tento "výblitek" vzít vážně a před dětmi a studenty se tak zcela znemožnit.
1. Podle IPCC prý máme jen 12 let do okamžiku, kdy nebude možné změny klimatu zvrátit.
Nic takového panel neříká, je to jen mediálně šířený a snadno ověřitelný omyl (např. ZDE).
2. Bert Bolin a jeho návrh na zvrácení ochlazování pomocí fosilních paliv.
Tuto teorii jsem zde četl poprvé a nikde se mi ji nepodařilo ověřit. Že bych jen špatně hledal? Základní info o Bertu Bolinovi ZDE.
3. Pracoviště zabývající se tvorbou klimatických modelů v Británii mělo zásadní vliv na vznik IPCC.
IPCC vzniklo jako výsledek společných dohod WMO a UNEP. Jak znám diplomatickou těžkopádnost mezinárodních vyjednávání, tak jedna britská instituce by tento proces nebyla schopna nijak urychlit. Je to nesmysl.
4. IPCC se zabývá zcela dominantně vlivy člověka.
Jedná se asi jen o autorovo nepochopení podstaty klimatického systému. Nebo nic od IPCC nečetl. Nebo záměrná lež určená žákům, studentům, učitelům? Kde to jsme?
5. IPCC svá výsledná stanoviska vytváří na základě konsensu, tedy hlasováním.
Autor zcela nepokrytě lže. Zprávy IPCC jsou autorská díla, na kterých se autoři jistě musí dohodnout. To platí vždy, když něco píšou dva nebo i sto autorů. IPCC však o obsahu těchto děl nejedná, nehlasuje, ani nehledá konsensus. Panel se zabývá pouze stručným shrnutím, tzv. Summary for Policymakers, což je dnes cca 30 stran výpisků z Reportu o tisících stranách. A hledá konsensus na tom, jak toto shrnutí prezentovat. Ani zde se dohoda nehledá hlasováním. A napsat, že tedy moderní věda nestojí na důkazech, je lež.
6. Hlavním poselstvím zprávy IPCC z roku 1990 je oteplování vlivem přirozené variability klimatu.
Já jsem tuto zprávu četl a žádné takové poselství jsem v ní nenašel. Naopak, už tato zpráva obsahuje výzvy ke snižování emisí skleníkových plynů a k péči o krajinu. Proč asi?
7. V páté zprávě IPCC z roku 2013 je uvedeno, že za oteplování mohou z 95 % lidé.
Nic takového tam není. Autor by si měl i tuto zprávu přečíst (nejlépe přímo ZDE).
8. V době kamenné panovaly podstatné vyšší teploty než dnes.
Snad jedině když srovnáme dnešní (15. 11. 2019) teplotu s proxy průměrem doby kamenné. Ale takto se teplota fakt neporovnává!
9. Kdyby se skutečně oteplovalo, mělo by hurikánů ubývat.
To je výsměch. Vznik hurikánů souvisí hlavně s povrchovou teplotou oceánů, ne s gradientem teploty mezi tropy a póly. S rostoucí teplotou přízemní atmosféry roste i teplota povrchu oceánů. To asi neznamená, že bude méně hurikánů, že ne? Hurikány totiž berou energii hlavně z latentního tepla vody, vypařené z oceánu. Při vyšší teplotě roste výpar i množství latentního tepla. A jedna věc je množství hurikánů, další jejich intenzita.
10. I proto se začalo hovořit o změnách klimatu místo oteplování.
Už dlouho přemýšlím, kde tento nesmysl vznikl. Fakt by mě zajímalo, kdy k této změně názvosloví došlo? Je to výmysl. Všichni klimatologové totiž ví, že oteplování je jen jedním z projevů (podmnožinou) změn klimatu. Dalšími jsou třeba cirkulační změny nebo změny v rozložení srážek, ke kterým také dochází.
11. Popis vlivu vodní páry a CO2 na skleníkový efekt.
Nemám sílu, stačí si přečíst jeden z mých předchozích textů o CO2 nebo cokoliv jiného, vědeckého, o skleníkových plynech. Nikomu to nevnucuju, ale pokud chce někdo psát a diskutovat o změnách klimatu, měl by to udělat.
12. Moře uvolňují ročně do atmosféry 80 Gt CO2, lidská činnost vyprodukuje jen 7 Gt.
Ta čísla příliš nesedí. Člověk uvolňuje do atmosféry cca 40 Gt CO2, ne 7 Gt. A moře, přesněji oceány a moře, uvolňují cca 80 Gt uhlíku, nikoliv CO2, což je cca 300 Gt CO2. A celé je to komplikováno ještě uhlíkovou bilancí vegetace. Jednoduchý je však výsledek. Uhlíkový cyklus si dnes poradí zhruba s polovinou antropogenních emisí CO2 – 20 Gt vstřebá a 20 Gt zůstává v atmosféře. A pro méně chápavé snadno pochopitelný příklad. Budete-li mít plný bazén, do kterého přiteče 1000 l/s a odteče 1000 l/s, pak stačí zvýšit přítok jen o 0,1 l/s a bazén po čase také přeteče (což může trošku komplikovat výpar, ale v klimatologii není nic takto přímočaré). Jde o bilanci, ne o jednotlivé toky. Navíc nejde jen o množství plynu, ale i o jeho „účinnost“.
13. Odborníci na údržbu krajiny tvrdí, že za oteplování může úbytek zeleně.
To je zajímavá teorie. Kolik zeleně ubylo za zmíněných 150 let nad oceány a v Arktidě? Tam se totiž také otepluje. A v Arktidě dokonce úplně nejvíce! To krajinářům v jejich teorii nepřekáží? Ale ano, odlesnění a vysušení má vliv na regionální a lokální klima. Asi však ne v oceánech a kolem pólů – a tedy na 74 % plochy globálně se oteplující Země (plocha oceánů a Antarktidy). Příčinu nacházíme jinde.
14. 2000 ha má tepelný výkon jako Temelín?
A co teprve celá Sahara s rozlohou 926 900 000 ha, to je výkon více než 400 000 Temelínů postavených vedle sebe!
15. Klimatické modely opomíjejí vodní páru, vegetaci nebo oceán.
To platilo v 70. letech minulého století. Dnes už jsou modely o dost dále. První čistě radiační modely před mnoha desítkami let nebyly v souladu s realitou. To se výrazně zlepšilo až u radiačně-konvektivních modelů. A to „konvektivní“ znamená, že modely začaly počítat s vodní parou, jejími transformacemi a toky tepla, které vodní pára přenáší. Modely musejí počítat s vodní parou, jinak by nemohly modelovat například srážky a oblačnost.
16. Chemtrails?
Pomiňme, že je to nesmysl, ale autor by mohl být trošku konzistentní alespoň ve vlastních nesmyslech. Zde dokládá snahy o ochlazení pomocí chemtrails, o odstavec dříve sděluje, že vysoká oblačnost atmosféru otepluje. Jak to tedy vlastně myslí? Nebo raději nemyslí?
17. Bondovy cykly
Dlouhodobé cykly související s přirozenými, většinou astronomickými, faktory, které utvářejí naše klima, mají pro hodnocení aktuálních změn klimatu jednu velkou nevýhodu. Jejich délka je většinou neporovnatelná s délkou lidského života. I známé Bondovy cykly měly délku cca od 800 do 2300 let. Pokud tedy poslední vrcholil někdy kolem roku 1500, můžeme další chladnou periodu čekat někdy v letech 2300 až 3800, pokud nebude ten aktuální cyklus delší nebo kratší. A trošku fyzikální problém je v tom, že jsou tyto cykly konstruovány na základě korelací s geologickými projevy. A jak víme, korelace není důkazem příčiny. Zesílení skleníkového efektu také není postaveno na korelaci, i když se to někdy tvrdí.
18. Změny klimatu probíhaly i v holocénu a CO2 za ně nebyl zodpovědný. Proč by měl být zodpovědný dnes?
Směšný argument. Člověk vždy chodil pěšky, nemůže tedy dnes jezdit na kole? Co byste řekli zloději, který se obhajuje tím, že se kradlo i v době, kdy on ještě nebyl na světě a že to je důkaz jeho neviny?
19. Americké vlády do klimatického výzkumu mezi lety 1989 a 2009 daly 32 mld. USD.
Náklady na klimatický výzkum (a je otázkou, co vše je v těchto číslech zahrnuto) se zdají být obrovské. Omlouvám se, ale použiju hodně podpásový úder. Těchto 32 mld. USD za 21 let odpovídá v průměru 1,5 mld. USD za rok. Podle aktuálních statistik vydaly USA v roce 2018 celkem 649 mld. USD na zbrojení. Jinými slovy, na zbraně jde z rozpočtu USA 400x více peněz než na výzkum klimatu. To jen tak pro srovnání, jak se mají vědci v USA dobře.
Umím pochopit, že se někdo potřebuje na změnách klimatu zviditelnit, i když jim nerozumí. Chápu, že některé aktuální požadavky aktivistů nebo realizace klimatických opatření v minulosti nejsou a nebyly mnoha politikům, ekonomům, novinářům, takyexpertům a dalším příliš po chuti. Ani já nepovažuji vše kolem změny klimatu za ideální. Ale pojďme už konečně diskutovat právě o ekonomice a celkové smysluplnosti jednotlivých opatření, o jejich sociálních, zdravotních a dalších dopadech, výhodách a nevýhodách. Pojďme hodnotit naše možnosti a možnosti naší pomoci s opatřeními jinde. Zkrátka, každý rozumíme tomu svému, tak dejme své znalosti dohromady.
Radim Tolasz
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2573576
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55
LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)
Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci
1. května 2024 12:59
LYSICE (ČTK) - Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.
(Celý text)
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
1. května 2024 05:59
PRAHA (Ekolist) - Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).
(Celý text)
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04
PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
1. května 2024 01:01
CHEB (ČTK) - Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl ČTK, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.
(Celý text)
V centru Českých Budějovic je první ovocný sad, tvoří jej 113 stromů a 177 keřů
1. května 2024 00:56
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - V centru Českých Budějovic vznikl první ovocný sad. Tvoří jej více než stovka stromů a téměř dvě stovky keřů. Projekt sadu, který je poblíž sportovní haly na ploše půl hektaru, zaplatila energetická společnost ČEZ v souvislosti s výstavbou horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Sad má vynahradit stromy pokácené kvůli stavbě, řekli zástupci města, kraje i společnosti ČEZ.
(Celý text)
NP Šumava otevře soví voliéry v Borových Ladách kvůli počasí až 14. května
1. května 2024 00:44
(ČTK) - Šumavský národní park otevře soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku kvůli počasí až 14. května. Standardně je přitom mohou turisté navštěvovat od 1. května. Přípravy voliéry na zahájení provozu ale minulý týden zkomplikoval napadaný sníh. ČTK to řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
(Celý text)
Zoo Ostrava ve speciálním programu představí přírodu Vietnamu
1. května 2024 00:28
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada dnes ve speciálním programu představí návštěvníkům přírodu Vietnamu. Blíže je chce seznámit hlavně s kampaní Vietnamazing. Jedná se o novou kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zaměřenou právě na ochranu přírody ve Vietnamu, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková. Do projektu jsou zapojeny české a slovenské zahrady včetně ostravské zoo.
(Celý text)
Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých, jsou i další přírůstky
1. května 2024 00:15
LIBEREC (ČTK) - Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých. Za úspěch považuje i narození vzácného a silně ohroženého kopytníka uriala bucharského. Přírůstky má také u margayů (ocelotů dlouhoocasých), osináků afrických, surikat či orlosupů bradatých. Od začátku roku přišlo v liberecké zoo na svět zatím 38 mláďat, informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.
(Celý text)
Češi konzumují méně ovoce a zeleniny, než je doporučená denní dávka
1. května 2024 00:07
PRAHA (ČTK) - Průměrný Čech konzumuje méně než 600 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy méně, než doporučuje Společnost pro výživu ČR. Příjem ovoce a zeleniny v posledních letech podle údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ) klesá, lidé omezují také jejich nákup. Motivovat lidi, aby alespoň polovinu talíře naplnili ovocem a zeleninou, má nová kampaň Půl talíře, kterou v polovině dubna představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s lékařem Petrem Smejkalem a dalšími zástupci projektu.
(Celý text)
Ochranná pásma kvůli africkému moru prasat na Liberecku se znovu rozšířila
30. dubna 2024 23:20
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vyhlášená Státní veterinární správou ČR (SVS) v souvislosti s výskytem afrického moru prasat na Liberecku se znovu rozšířila. Důvodem jsou dva případy nákazy potvrzené v dubnu u divočáků ulovených a nalezených u Hrádku nad Nisou na Liberecku mimo takzvané uzavřené pásmo II. O další území se rozšířilo nejen hlavní pásmo II vytyčené kolem míst výskytu nákazy, ale i takzvané nárazníkové pásmo, řekl dnes ČTK mluvčí SVS Petr Vorlíček.
(Celý text)
Bulovka chystá anketu k větrným elektrárnám. Část místních je proti
30. dubna 2024 21:10
BULOVKA (ČTK) - Část obyvatel Bulovky z Frýdlantského výběžku na Liberecku se obává možné výstavby větrných elektráren. Pod nesouhlasnou petici se podepsalo skoro 200 místních obyvatel a chalupářů a žádají vypsání místního referenda. ČTK o tom informovala jedna z organizátorek petice Šárka Nemešová. Starostka Bulovky Romana Šidlová (Za obec krásnější a živější) dnes ČTK řekla, že teprve zjišťují, jak se místní staví k možné výstavbě větrných elektráren, a do konce května na toto téma připraví anketu.
(Celý text)
United Energy podepsala smlouvu na stavbu na zařízení pro využití odpadu u Mostu
30. dubna 2024 21:08
MOST (ČTK) - Společnost United Energy podepsala smlouvu se zhotovitelem na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu. Náklady na stavbu v Komořanech u Mostu jsou přes pět miliard korun. ČTK o tom informovala mluvčí společnosti Michaela Koudelková. Kapacita bude 150 000 tun směsného komunálního odpadu za rok, počítá se primárně s odběrem odpadu z regionu. Spuštění zkušebního provozu se předpokládá na jaře 2027.
(Celý text)
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)