ecomonitor.cz
verze pro tisk
Vyberte nejlepší nápad, jak na horko a sucho. Hlasování v soutěži Adapterra Awards startuje
7. srpna 2019 01:12
BRNO (Ekolist) - Dnes začíná veřejné hlasování o nejlepší nápad, jak připravit naše města a krajinu na sucho, vedra nebo přívalové deště. Až do 25. září mohou lidé vybírat z dvanácti českých projektů ozeleňování budov, měst i krajiny. Hlasovat v soutěži Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství ve spolupráci s odborným garantem Integra Consulting, lze na webu adapterraawards.cz.

„Cílem je vyzdvihnout dobré nápady a ocenit odvážné investory,“ uvádí Martin Ander, vedoucí projektu Adapterra.

Mezi projekty je třeba rekonstrukce rodinného domu z roku 1927, která kromě jiného ozelenila střechu, zelené výrobní haly, obnova tůní nebo říční krajiny.

Všechna opatření se dostanou do inspirativní databáze nejlepších příkladů z České republiky, ale pouze vítězové v každé ze čtyř kategorií se zároveň na jaře 2020 vydají na zahraniční exkurzi. Vítěz sekce volná krajina navíc získá dar v hodnotě 100 000 korun. Vítězové budou oceněni 4. listopadu v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Všem projektům je společné, že reagují na současné problémy měnícího se klimatu. A právě na příkladech dobré praxe chce Nadace Partnerství ukázat, že na projevy klimatu je možné se dobře připravit již dnes.

Dvanáct finálových projektů zařazených do soutěže Adapterra Awards 2019.

předchozí    další
Řeka Morava v Olomouci má novou tvář. Na úseku od soutoku s Mlýnským potokem až po železniční most spojující Olomouc s Prostějovem převádí velkou vodu a tvoří důležitou součást systému ochrany před povodněmi. Pozvolná kaskáda břehů totiž umožňuje rozliv vody při přívalových deštích. Za běžného stavu hladiny se mohou kolemjdoucí v řece osvěžit. Vypařování vody ochlazuje místní mikroklima a spolu s okolní přírodou přispívá k tomu, že se kdysi nepřístupná řeka Morava stala oblíbeným místem pro rekreaci.
Řeka Morava v Olomouci má novou tvář. Na úseku od soutoku s Mlýnským potokem až po železniční most spojující Olomouc s Prostějovem převádí velkou vodu a tvoří důležitou součást systému ochrany před povodněmi. Pozvolná kaskáda břehů totiž umožňuje rozliv vody při přívalových deštích. Za běžného stavu hladiny se mohou kolemjdoucí v řece osvěžit. Vypařování vody ochlazuje místní mikroklima a spolu s okolní přírodou přispívá k tomu, že se kdysi nepřístupná řeka Morava stala oblíbeným místem pro rekreaci.
Foto | Vojtěch Herout / Adapterra Awards
Řeka Morava v Olomouci má novou tvář. Na úseku od soutoku s Mlýnským potokem až po železniční most spojující Olomouc s Prostějovem převádí velkou vodu a tvoří důležitou součást systému ochrany před povodněmi. Pozvolná kaskáda břehů totiž umožňuje rozliv vody při přívalových deštích. Za běžného stavu hladiny se mohou kolemjdoucí v řece osvěžit. Vypařování vody ochlazuje místní mikroklima a spolu s okolní přírodou přispívá k tomu, že se kdysi nepřístupná řeka Morava stala oblíbeným místem pro rekreaci.
V ptačím parku Josefovské louky přívedla Česká společnost ornitologická k životu sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Hradítka a stavítka dnes opět slouží pro regulaci přítoku vody. Dnes je ale hlavním cílem podpora výskytu mokřadních ptáků. Zadržování vody na Josefovských loukách zároveň pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.
Kdysi odvodněné území a narovnaný Kobylský potok jsou dnes opět lákavým místem jak pro živočichy a rostliny, tak pro místní obyvatele. Znovuoživením toku, vytvořením tůní a výsadbou stromů, se kromě rekreační funkce biocentrum Ostrůvek podílí i na zadržování a zpomalování odtoku vody v místě, kde ještě v 19. století bývalo unikátní přírodní jezero.
Na Zálúčí nedaleko vesničky Blatnička na jižní Moravě dnes uvidíte pole, která křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy. Přerušily velké lány intenzivně využívané orné půdy. Voda se teď lépe zasakuje a neodtéká bez užitku pryč, úrodná půda je chráněna před odnosem vodní nebo větrnou erozí a pole zároveň viditelně ožila. Slyšet je bzukot včel a křikot čejek, v dálce se prohánějí zajíci, zahlédnout můžete i volavku, která si sem pro hraboše odskočila z nedalekého rybníka.
Netradiční rodinný dům v centru Prahy má na střeše místo tašek kořenovou čistírnu vod. Kromě toho, že výparem ochlazuje okolní klima a láká hmyz, přispívá opatření ke znovuvyužití šedé odpadní vody. Přečištěnou vodou v domě splachují, zalévají jeho okolí a zvlhčují oblast zemního výměníku. Ten je součástí důmyslného systému vytápění.
Příroda dnešních Kozmických ptačích luk to měla v sedmdesátých letech minulého století těžké. Krajina byla odvodněna a terén srovnán, aby se dal jednoduše obhospodařovat. Dnes zde díky obnově původní říční krajiny najdeme opět tůně a pestré kvetoucí louky, které jsou vyhledávaným domovem hlavně pro ptáky, obojživelníky i chráněnné rostliny.
Zelená střecha a fasády pokryté rostlinami jsou symbolem moderní stavby připravené na budoucnost. Najdete je na nové výrobní hale LIKO-Vo ve Slavkově u Brna. Rostliny ochlazují a zkrášlují prostředí. Přitom zalévány jsou přečištěnou odpadní vodou přímo z provozu. Navíc místo nabízí prostor pro mnohem více zeleně než před výstavbou.
Kam s dešťovou vodou na sídlišti? V brněnském Novém Lískovci mají jasno. Místo v kanálu voda ze střech tří panelových domů končí v jezírku, které vévodí centru zeleného Parku pod Plachtami. Projekt nevšedně řeší přetíženou kanalizaci při přívalových deštích. Skloubením vodní plochy se zelení park také snižuje teplotu na přehřátém sídlišti.
I rodinný dům z roku 1927 lze přestavět tak, aby odolal současnému horku a suchu. Ukazuje to dům v brněnských Židenicích, jehož majitelé ho opravili, aby nejen reagoval na projevy klimatické změny, ale zároven jim předcházel. Kromě zadržování dešťové vody a ozelenění střech nahradili dlažbu na dvoře zelení a propustným povrchem.
Vodní poměry na Uherskobrodsku dnes zlepšuje znovuoživená řeka Nivnička. Kromě rozvolnění koryta vodního toku je okolí řeky doplněno mokřady. Obnovený je i kdysi zaoraný Mlýnský náhon. Všechny kroky vedou k zadržování vody, která dříve rychle odtékala pryč z území. Okolí řeky se tak stalo lákavou oázou nejen pro mokřadní ptáky, ale i místní výletníky, kteří mohou okolí zkoumat z ptačí pozorovatelny.
V ptačím parku Josefovské louky přívedla Česká společnost ornitologická k životu sto let starý závlahový systém, který fungoval na Metuji na začátku 20. století pro zvýšení výnosu tehdejších luk. Hradítka a stavítka dnes opět slouží pro regulaci přítoku vody. Dnes je ale hlavním cílem podpora výskytu mokřadních ptáků. Zadržování vody na Josefovských loukách zároveň pozitivně ovlivňuje místní mikroklima a pomáhá předejít povodním na toku Metuje a Labe.
Kromě místa setkávání lidí se ostravské komunitní centrum VŠICHNI SPOLU snaží o odolnost své nové budovy vůči suchu a horku. Většina střech je osazená rostlinami a zpevněné plochy umožňují vsakování vody. Déšťovku v komunitním centru zadržují v nádrži a pro vytápění i chlazení používají tepelné čerpadlo.
Hala firmy Železný na výrobu kajaků stojící nedaleko Prahy vypadá úplně jinak. Střechu tvoří oblouky, mezi kterými kvetou netřesky. Spolu se substrátem zadržují dešťovou vodu a udržují stále stejnou teplotu budovy. U vchodu se zrcadlí vodní hladina a opodál rostou květiny v kořenové čistírně odpadních vod. Ta připravuje použitou šedou vodu z haly na využití při splachování toalet.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2560626


Online diskuse
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05

VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)

Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50

BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)

Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)

Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42

DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)

Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22

LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)

Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)

Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34

(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)

Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51

PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)

Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44

PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)

Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40

TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)

Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17

(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)

Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10

(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)

Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43

PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)

Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35

ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)

Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19

TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)

Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42

PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)

Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43

(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)

Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)

Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04

PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)

České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59

PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)

České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59

PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2139 | Další