Zachovalá příroda a příjemná krajina jsou zároveň i jedním z turistických magnetů, a tím i důležitým ekonomickým prvkem. Jen podél Labské cyklostezky vykazuje území každoroční obrat mezi 120 a 160 miliony eur . Uvedené částky se ale dosud nedostaly do obecného povědomí, neboť ve středu pozornosti v minulosti stálo i v Německu úsilí o prohlubování Labe a jeho využívání jako vodní cesty. A dlužno přiznat, že poměrně nevýznamné vodní cesty, na které se přepravuje minimum nákladu. Její výstavba a údržba způsobila a působí velké škody na říční krajině a nadto vede k nesmyslnému vynakládání nemalého objemu veřejných prostředků.
Tento rozpor již po desetiletí podněcuje ochránce životního prostředí a přírody. Ve prospěch volně tekoucího Labe a poslední velké říční krajiny v Německu vystupuje široké společenství, počínaje významnými spolky pro ochranu přírody přes církve a dobře propojené občanské iniciativy až po aktivní jednotlivce. Od 90. let 20. století pak totéž společenství sleduje plány na výstavbu dalších labských jezů v České republice.
Tvrzení, že pro růst a rozvoj české lodní plavby postačuje výstavba děčínského plavebního stupně, které je v ČR opakováno jako mantra, není opodstatněné. V obou směrech, jak po proudu, tak proti němu, by za nízkých vodních stavů po dobu několika měsíců v roce i tak neexistovalo propojení splavných labských úseků.
Trvale netransparentní přístup
Doposud nebylo provedeno žádné srovnání plavebních podmínek na českém a německém úseku Labe, přestože to BUND (Svaz pro životní prostředí a ochranu přírody) ve svých stanoviscích k plánovacím dokumentacím vždy požadoval. Pokud porovnáme sporná data k české plavební hloubce z plánovacích podkladů s německými údaji, zjistíme, že současné plavební podmínky jsou podobné – viz graf 1.
Matení veřejnosti výrazně napomáhá používání různých veličin při vyjádření hloubky Labe. Zatímco české podklady pracují s ponorem (tedy vzdáleností mezi hladinou a nejnižším bodem lodi), německé podklady používají hloubku plavební dráhy (tj. vzdálenost mezi hladinou a dnem v plavební dráze). Pro vzájemné porovnání obou je nezbytný jednoduchý přepočet. Ale ani tady není postupováno transparentně. Jinými slovy, neexistují data, která by mluvila pro výstavbu dalších plavebních stupňů.
Přání a skutečnost
Podle plánovacích podkladů má být po stavbě plavebního stupně u Děčína k dispozici 345 dní v roce ponor 1,4 metru. Na první pohled se to zdá být málo, ale ve skutečnosti to odpovídá hloubce plavební dráhy 1,9 metru (viz dokumentace EIA podle § 8 zákona 100/2001, kapitola B.I.4). Navazující německý úsek Labe však s 1,19 metru podle Souhrnné koncepce Labe (Gesamtkonzept Elbe) nabízí o 71 centimetrů méně. O sblížení české a německé hloubky plavební dráhy proto nelze hovořit, v uplynulých pěti letech činila navíc hloubka plavební dráhy v Německu jen 97 cm.
Spolkové i zemské orgány výstavbu jezů a plavebních stupňů v Německu v Souhrnné koncepci Labe jasně vyloučily. Rovněž další omezení pro splavňování jsou značná. O opatřeních sloužících pouze ke zlepšení dopravních poměrů se ani v budoucnu neuvažuje. Zásahy pro další splavňování mohou být přijaty pouze tehdy, pokud slouží ekologickým, vodohospodářským a dopravním cílům zároveň a tyto cíle jsou ve smysluplném souladu (Kapitola 1 Souhrnné koncepce).
Hloubka plavební dráhy na německém Labi má být jako podmínka spolehlivosti využití vodní cesty v dlouholetém rámci zlepšena nejméně na průměrných 1.4 m (vztaženo k referenčnímu vodnímu stavu GlW2010) po 345 dní v roce. Tento cíl však nesmí být v rozporu s jinými cíli, jako např. zastavení či zvrácení eroze dna a zároveň musí být v souladu s cíli soustavy Natura 2000 i rámcové směrnice o vodách.
Cíle jsou tedy nastaveny vysoko, je však dosud nejasné, jak by měly být splněny. V minulosti nebylo dosaženo ani požadované minimální hloubky plavební dráhy, ani cílů ochrany přírody. Navzdory realizaci stavebních opatření v uplynulých dvaceti letech a vynaložení 400 milionů eur na Labe jako vodní cestu bylo v Souhrnné koncepci vyjmenováno 85 slabých míst. Spolky na ochranu životního prostředí poté opět zdůraznily své pochybnosti o možnosti sjednocení dopravních a ekologických cílů.
Hloubka plavební dráhy 1,4 metru téměř celoročně? Nereálné
V roce 2018 nebylo v Německu dosaženo oficiálně požadované minimální hloubky plavební dráhy 1,4 metru po dobu osmi měsíců. Nechybělo jen pár centimetrů ― déle než půl roku byla hloubka plavební dráhy hluboko pod jedním metrem (vyjádření spolkové vlády ze 17. 1. 2019). Rok 2018 byl sice extrémní, ale nikoli výjimečný. Od roku 2014 nebyla požadovaná minimální hloubka plavební dráhy zaznamenána přibližně ve 40 % dní v roce. Každý třetí den byla hloubka plavební dráhy menší než 1,2 metru. Lodní doprava se každý rok zastavila na několik měsíců. Hloubky plavební dráhy 1,9 metru, jak ji plánuje česká strana, nebylo v posledních pěti letech (2014―2018) v Německu dosaženo ve více než 65 % dní v roce.
Plánovatelná, spolehlivá doprava nákladů po Labi je za těchto podmínek nemožná. Pokud v řece není voda, pak chybí i nezbytná hloubka plavební dráhy pro přepravu. S klimatickými změnami přicházejí extrémy, roky jako 2015 a 2018 budou stále častěji pravidlem. Labe má jedno z průtokově nejslabších evropských povodí, navíc vykazuje silně kolísající a nepředvídatelné změny v průtoku. Na základě hodnot průtoků z minulosti nemohou být proto žádné budoucí hloubky plavební dráhy předpovězeny a přislíbeny. Referenční stav vody GlW2010 proto není vhodný k vyvozování závěrů o budoucí splavnosti Labe.
Cíle Souhrnné koncepce Labe (Gesamtkonzept Elbe) jsou s českou koncepcí vodní dopravy, která předpokládá výstavbu jednoho či více plavebních stupňů, obsahově a koncepčně nekompatibilní.
Cíle jsou při bližším rozboru odlišné a částečně protichůdné, což je rozhodující především pro plánovanou výstavbu plavebního stupně Děčín.
Příslušné německé úřady již dvacet let udržují naději, že celoroční splavnosti Labe je takřka dosaženo. O tom však i přes dlouhodobou stavební činnost nemůže být řeči.
Řeka Labe je dynamická, s kolísajícími stavy vody. Lodní přeprava vyžaduje spolehlivou hloubku, kterou ale Labe nemůže nabídnout.
Lodní přeprava nákladů na Labi
Paradoxem je, že čím více stavebních opatření ve prospěch lodní dopravy se na Labi uskutečňuje, tím méně nákladu je přepravováno. Před sto lety Labe představovalo důležitou vodní cestu, v roce 1913 bylo přepraveno 18 milionů tun nákladu. Před znovusjednocením Německa v roce 1989 to bylo ještě 9,5 milionů tun. Přes nadějné prognózy plavebních úřadů (až 23 milionů tun ročně od roku 2010) klesly skutečně přepravené objemy pod 0,2 milionu tun, a to i přesto, že stavební zařízení vodní cesty jsou v naprostém pořádku.
Vedle nízkého stavu vody přispívá k poklesu přepravy po vodě i dostupnost alternativních, výhodnějších a spolehlivých způsobů přepravy. Podnikatelé dnes vyžadují převážně včasné (just-in-time) dodávky, což Labe nemůže zajistit. Na tom nezmění nic ani stavba plavebního stupně Děčín, protože výstavba nebo kamenné zásypy nedostatek vody nenapraví.
Překládka zboží na loď – iluze
Po dobu více než čtyř desetiletí bylo každoročně na vodní cesty v Německu vynaloženo mezi půl až jednou miliardou eur. Přes tyto vysoké investice nebylo dosaženo cíle přesměrovat významný objem zboží ze silnic na lodě. A to bereme v úvahu dokonale vybavené vodní cesty s hloubkami plavební dráhy od 2,5 do 4 metrů a enormně narůstající celkové objemy přeprav zboží.
Zenit a krize české vodní dopravy
Pro krizi české vodní dopravy bylo zásadním rozhodnutí elektrárny Chvaletice, která od roku 1996 přepravuje uhlí převážně po železnici.
Dnes hraje lodní přeprava v Česku jen okrajovou roli. Přeprava mezi ČR a mořskými přístavy probíhá z 80 % po železnici, nákladní automobilová doprava, opakovaně používaná jako strašák, zajišťuje pouhých 20 % přepravy.
Největší výzvu pro celoroční spolehlivou lodní přepravu představuje nedostatek, resp. nízký stav vody, a nikoli údajný nedostatek příslušných staveb.
Železnice jako úzké hrdlo?
Byla by železnice úzkým hrdlem, kdyby se nepostavil plavební stupeň Děčín? Odpověď zní: nikoli. Těch několik málo tun, které se dnes po Labi přepravují, by se mohlo v případě potřeby bez potíží přeložit na koleje. Přeprava nadměrných nákladů vyžaduje nepatrnou plavební hloubku a může tak být provozována po většinu roku. Navíc se jako alternativa plánuje výstavba nové železniční trasy mezi Drážďany a Prahou.
Hluková zátěž způsobená železnicí je pro obyvatele labského údolí mezi Pirnou a Děčínem i jinde významná, ovšem vybudování plavebního stupně ji nijak nezmenší, protože nelze očekávat přesun přepravy zboží na lodě. Zátěž by mohlo významně omezit vybavení modernějšími vagóny a tišší technikou, z čehož by měli prospěch všichni zúčastnění.
Žádný převažující veřejný zájem
Je zřejmé, že „přesvědčivé doklady převažujícího veřejného zájmu“ v souvislosti s projektem plavebního stupně Děčín nejsou doložitelné. Očekávatelné vlivy na přírodu a krajinu jsou závažné především v ČR, kde by došlo ke zničení pro řeku typických a vzácných biotopů zatopením. Ale i v Německu by měl plavební stupeň Děčín značný negativní dopad mj. i na chráněná území. Lze tedy očekávat porušení jak směrnice o stanovištích, tak i rámcové směrnice o vodách.
V plánovací dokumentaci k plavebnímu stupni není jeho nezbytnost náležitě doložena. Varianty, které by zahrnuly i jiné druhy dopravy, nebyly ověřeny. Chybí také podložená analýza nákladů a dalších potřeb, která by veřejně ospravedlnila škody v poříční oblasti. Podobné je to i s objasněním převažujícího veřejného zájmu v případě lodní dopravy českou vládou ze dne 17. ledna 2018, který nebyl doložen fakty. Uvedené skutečnosti vyvolávají otázku, kdo bude z miliardových nákladů na stavbu vodní cesty profitovat. Veřejnost to není.
Zdroje:
Zdrojem dat a informací jsou oficiální data správců povodí a vodní cesty, spolkové vlády a zemských vlád. Přesný zdroj je vždy uveden. Další informace lze nalézt ve stanoviscích BUND z 2011, 2012, 2016 k projektu plavebního stupně Děčín, popř. si je lze vyžádat na iris.brunar@bund.net.
Překlad originálu článku z němčiny Karel Chobot a Tomáš Salov
Poznámky
Labe v Německu je zde míněno jako 550 km dlouhý úsek toku od česko-německé hranice po ústí Labského postranního kanálu. Je mimo diskusi, že navazující úsek Labe až po stupeň Geesthacht a dále má zcela odlišný charakter a nabízí tak zcela odlišné plavební podmínky. Na tomto úseku se také přepravují přibližně desetkrát vyšší objemy zboží oproti volně tekoucímu úseku.
Odpověď zemské vlády Saska-Anhaltska
z 18. 4. 2017 a saské zemské vlády z 13. 8. 2018. Odpověď spolkové vlády z 28. 1. 2016, 18/7398
Článek je převzat z časopisu Ochrana přírody 6/2018.
Iris Brunar
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2551753
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)