PRAHA (Ekolist) - Řeka Berounka si zachová svůj přírodní charakter. Do budoucna se nebude uvažovat o jejím splavnění. Rozhodli o tom poslanci, když ji v hlasování 6. března 2019 vyňali ze seznamu využitelných vodních cest.

Plánování možného splavnění Berounky přesto pokračují. Ředitelství vodní cest ČR na konci ledna 2019 zadalo studii, která má prověřit ekonomickou efektivitu a možný rozsah jejího splavnění. Dokud vynětí Berounky ze seznamu neschválí Senát a nepodepíše prezident, není důvod práce na studii přerušovat, uvedlo.

O splavnění Berounky se vede spor několik let. Ministerstvo dopravy nechalo v roce 2012 zpracovat generel splavnění Berounky. Podle něj by se vytvořila 40 km dlouhá rekreační cesta pro motorové lodě z Prahy do Hýskova, který je nedaleko Berouna.

Proti splavnění řeky se postavili starostové deseti obcí ležících na Berounce, jichž by se plánované změny dotkly. Přidala se k nim i skupina starostů městských částí na jižním okraji Prahy, kteří se sdružili kolem záměru vybudovat příměstský park v oblasti soutoku Berounky s Vltavou. V květnu 2015 adresovali vládě otevřený dopis, ve kterém splavnění Berounky odmítají.

Splavnění dolního toku řeky by znamenalo významné úpravy řeky v oblastech vedoucích mimo jiné chráněnými krajinnými oblastmi Český kras a Křivoklátsko. I jejich představitelé se proti návrhu postavili. „V reakci na tzv. Generel zesplavnění Berounky jsme v úřední rovině, v rámci naší působnosti, vyjadřovali jednoznačný nesouhlas se zesplavňovacími záměry na území chráněné krajinné oblasti Český kras,“ uvádí Tomáš Just z Agentury ochrany přírody a krajiny Střední Čechy.

Aby se z Berounky mohla stát využívaná vodní cesta, bylo by třeba na nejnižším toku, kde řeka dělá meandry, vybudovat plavební cesta za několik miliard Kč.

„Splavnění je nesmyslné, za obrovské peníze by se z fungující a pěkné řeky udělal kanál,“ reaguje na myšlenku vodní cesty pražská zastupitelka a do nedávna také pražský radní pro životní prostředí Jana Plamínková (STAN). Proti záměru využití Berounky jako dopravní cesty aktivně vystupovala a podílela se na přípravě přijatého pozměňovacího návrhu, který Berounku škrtá ze seznamu využitelných vodních cest. Návrh ve sněmovně podali poslanci STAN.

„Údolí Berounky mezi Berounem a Prahou je jedno z našich nejkrásnějších a je hojně využíváno pro rekreaci," říká zastupitelka Prahy Jana Plamínková.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petr Kubín / Město Černošice

„V současné době, kdy naše krajina trpí nedostatkem vody, musíme maximalizovat naše úsilí v ochraně vodních zdrojů, a to včetně našich řek,“ řekla poslankyně Jana Krutáková. Spolu s poslancem Petrem Pávkem (STAN) byli těmi, kdo v poslanecké sněmovně návrh na ochranu Berounky před splavněním navrhli.

„Údolí Berounky mezi Berounem a Prahou je jedno z našich nejkrásnějších a je hojně využíváno pro rekreaci. Po řece jezdí vodáci, podél řeky vedou cyklostezky, lidé tam chodí na procházky. A tak by to i mělo zůstat. Vybudování umělého kanálu pro lodě by to vše nenávratně zničilo,“ vysvětluje svůj postoj Jana Plamínková.

Aby byla Berounka průjezdná pro lodě plavební třídy I., tedy s rozměry cca 40 x 5 x 2,2 m, muselo by se koryto řeky výrazně upravit. „Jez Karlštejn by se musel zvýšit o 1,5 m. Byly by postaveny dva nové jezy, přičemž nový jez v Srbsku, v jádrových částech chráněné krajinné oblasti Český kras, by hradil výšku 5,8 m,“ shrnuje nutné úpravy popsané v Generelu Splavnění Berounky Tomáš Just. „Pokud by nemělo dojít k výstavbě jezu v Srbsku a zvýšení jezu Karlštejn, byly by v tomto dílčím úseku nutné prohrábky koryta do hloubky až 6 metrů. Celkem by bylo postaveno 10 plavebních komor o charakteristických rozměrech 45 x 7 x 3 m,“ doplňuje.

Téma vyjmutí Berounky z vodních cest v regionu otevřel starosta Černošic Filip Kořínek. „Vítám, že rozhodnutím poslanecké sněmovny toto latentní riziko přestalo hrozit. Sice dost pochybuji, že by to někdo opravdu zrealizoval, protože ten plán prostě nedával smysl,“ říká Kořínek. „A i proto jsem považoval za potřebné toho rizika naši řeku zbavit a zabránit, že se kvůli tomu zbytečně mrhaly veřejné prostředky.“

Kromě důsledků, které by přineslo budování vodní cesty, mělo zařazení Berounky na seznamu využitelných vodních cest reálné dopady i v přítomnosti. „Například když se plánovala stavba nové lávky, musela splnit výškové parametry nejen z hlediska povodní, ale i kvůli průjezdu lodí. Což v praxi znamená složitější a dražší konstrukci a větší zásah do krajiny,“ vysvětluje Kořínek.

Kdo má zájem na splavnění?

„Podle našeho názoru je uskutečnění tohoto záměru všeobecně pokládáno za zcela nereálné a není nám známo, že by se někde projevovala vážná poptávka po nějakém dopravním využití vodní cesty,“ uvádí Tomáš Just z AOPK Střední Čechy.

Na otázku, kdo o splavnění Berounky stojí, jsme se zeptali i Jany Plamínkové. „To lze asi nejlépe zjistit z toho, jak kdo hlasoval – proti vyjmutí Berounky ze seznamu splavných řek byla celá ČSSD, celá KSČM, (menší) část ANO a celá KDU-ČSL. Lidovci ale spíš nesouhlasili s alkoholem u vodáků, což bylo ve stejném tisku,“ uvádí zastupitelka.

Rekreační motorový čun na Labi.

Foto | Tomáš Just / AOPK ČR

„Ale ve městě za splavnění dost loboval bývalý náměstek primátorky Dolínek. Proto jsem to v minulé radě Hlavního města Prahy nemohla dát jako zákonodárnou iniciativu Prahy coby kraje, ale musela jsem volit poslaneckou iniciativu,“ odpovídá Plamínková.

Novelu zákona o vnitrozemské plavbě, jejíž součástí pozměňovací návrh na vynětí Berounky ze seznamu využitelných vodních cest je, musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Do té doby budou pokračovat práce na Vyhledávací studii infrastruktury vodních cest v hodnotě 1 270 500 Kč, která prověřuje ekonomickou efektivitu rozsahu a formy možného splavnění Berounky. Ředitelství vodních cest zadalo její zpracování firmě Sweco Hydroprojekt na konci ledna 2019.

„Ředitelství vodních cest ČR zajistilo zadání této studie na základě pokynu Ministerstva dopravy, který vycházel z dohody mezi ministerstvem dopravy a ministerstvem životního prostředí, že bude provedeno expertní vyhodnocení rozsahu dopravně významné využitelné vodní cesty na Berounce,“ uvádí Jan Bukovský z Ředitelství vodních cest.

Studie měla dát podklady k rozhodnutí, jaký rozsah vodní cesty bude dále v rámci využitelných vodních cest sledován. „Poslanecká iniciativa tento postup předběhla a bez odborného podkladu rozhodla o vyřazení této vodní cesty z využitelných vodních cest,“ pokračuje Bukovský.

Na otázku, zda Ředitelství vodních cest uvažuje o zrušení zakázky, dodává: „Příslušný zákon ještě není schválen a nabývá účinnosti až po schválení senátem a podpisem prezidenta. Ministerstvo dopravy pokyn k vypracování studie nezměnilo, takže nemáme důvod práce na této studii přerušovat.“

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2546693

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53

PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla nová opatření ohledně odstřelu problémových medvědů
17. dubna 2024 16:48

BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)

Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
17. dubna 2024 16:37

PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)

Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
17. dubna 2024 10:27

(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)

Klimatické cíle EU nejsou udržitelné, řekl slovenský premiér Fico
17. dubna 2024 10:26

BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)

Lidé na Vysočině si připomenou Den Země čištěním pastvin i happeningy proti úložišti
17. dubna 2024 10:21

JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)

Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)

Ministr dopravy: Rolí státu v rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu
17. dubna 2024 00:55

PRAHA (ČTK) - Úlohou státu při rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu, v programu Doprava s dotacemi z EU je pro ní připraveno šest miliard Kč. Z toho pět miliard korun bude směřovat na budování dobíjecích míst a jedna miliarda na vodíkové plnicí stanice. Na konferenci s názvem Green Deal s rozumem to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
(Celý text)

Pražská zoo vybrala osm koní Převalského určených pro transport do Kazachstánu
17. dubna 2024 00:41

STŘEZIMÍŘ (ČTK) - Pražská zoologická zahrada vybrala osm koní Převalského určených pro první transport do Kazachstánu. Do středoasijské země odletí na začátku června čtyři z nich. Koně nyní žijí v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.
(Celý text)

Pražská zoo vybrala osm koní Převalského určených pro transport do Kazachstánu
17. dubna 2024 00:41

STŘEZIMÍŘ (ČTK) - Pražská zoologická zahrada vybrala osm koní Převalského určených pro první transport do Kazachstánu. Do středoasijské země odletí na začátku června čtyři z nich. Koně nyní žijí v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.
(Celý text)