CO2 hraje v globálních klimatických změnách možná nějakou roli, ale určitě ne tu nejhlavnější. Důkazem je neúčinnost doposud realizovaných opatření. S vlivem CO2 kalkulují algoritmy, modelující vývoj a rozsah globálních klimatických změn. Je to však jedna ze značně proměnlivých veličin, které do velice složitého výpočtu, plného jiných těžko předvídatelných proměnných. Z toho těžko může vzejít přesná prognóza budoucího vývoje a na množství různých prognóz je to i vidět.
CO2 je ale přirozenou a nepostradatelnou součástí přirozeného celoplanetárního systému. CO2 není žádná škodlivina, ale naopak základní stavební kámen veškeré organické hmoty. Je zdrojem uhlíku, ze kterého je procesem fotosyntézy v zelených rostlinách tvořena většina primární organické hmoty na zemi. Vytvořený cukr živí energetické toky potravních řetězců a díky dalším procesům tvoří i rostlinná pletiva tvořící těla rostlin. Bez CO2 by zkolabovaly všechny zelené ekosystémy, na kterých je závislá většina současných forem života na naší planetě včetně lidské populace.
Proč tedy tolik povyku kvůli tak nepostradatelné sloučenině, která se navíc na skleníkovém efektu podílí asi z jedné čtvrtiny, zatímco vodní pára z cca 70 %. Není to jen rafinované propracovaný globální marketingový tah?
Paradoxně zatím není věnována velká pozornost faktoru, který v celém příběhu má naprosto klíčovou roli. Tím jsou právě zelené rostliny, které svojí činností udržují systém života na planetě v nám přátelském režimu. Systém jehož jsme produktem a na kterém je náš život závislý, ale který funguje bez ohledu na naše potřeby. Jinými slovy jsme mu lhostejní. Ale nám by nemělo být lhostejné, jak ten systém funguje a jak silně a bohužel negativně jej ovlivňujeme. A těch rolí mají zelené rostliny dokonce několik.
Stálá dynamická snaha systému (promiňte použitý technický termín pro něco tak živého) vede k tomu, že zelené rostliny rostou všude kde to jen jde. Toho si nelze nevšimnout, jak i na těch nejnemožnějších místech v pouštích či asfaltových plochách rostou rostliny. Zpětnou dedukcí lze vyvodit, že pokud má systém fungovat v současném režimu, musí těch zelených rostlin být co nejvíce. Pomineme-li zelené řasy v oceánech, které mají svůj vlastní režim a problémy, z pevniny jsou to dvě třetiny plochy, kde jsou podmínky pro růst rostlin. Z toho je polovina tvořena lesy a pralesy, které ubývají a druhá zemědělskými plochami, které by přirozeně byly pokryty lesy. Zemědělské půdy, zj. orná půda, je ale pokryta zelenou vegetací jen sezónně a vlivem nedostatku organické hmoty půdy degradují a ztrácejí svoji funkční a zdravou strukturu. Podle celosvětových statických údajů (dle FAO) došlo za posledních 20 let k úbytku přes 300 mil. ha zelených ploch, což je téměř rozloha Evropy. A to by už mohlo mít na chod globálních procesů nějaký vliv.
Shrňme si to. Zelené rostliny spotřebovávají CO2 a produkují kyslík, při rozkladu organické hmoty to je naopak, takže bilance by měla být vyrovnaná, pokud nedojde k tomu, že se organická hmota nerozloží, ale je stabilizována např. ve formě humusových látek v půdě. Tím dojde k fixaci uhlíku resp. CO2. Půda bohatá na humusové látky má výrazně vyšší schopnost jímat i propouštět vodu. V příhodných podmínkách bez zásahu člověka není půda nikdy nahá. Všude kde to jen jde by něco zeleného rostlo. Zelené rostliny mají svoji evapotranspirací velký vliv na teplotní režim krajiny a tedy i na počasí a klima. Fungují jako výkonná klimatizační jednotka a voda je klimatizační médium. Ochlazováním prostředí udržují teplotní režim krajiny v nižších hodnotách, čehož důsledkem je i nižší objem vody, která se přemění ve vodní páru, fungující jako skleníkový plyn v atmosféře. Evapotranspirace se podílí z cca 40 % na pevninském tzv. malém vodním koloběhu. Když je rostlin nedostatek, krajina se začne přehřívat a systém se nedokáže udržet ve správném režimu, začne a se chovat nevyzpytatelně až kolabovat. Teplota začne stoupat, tím se zvyšuje v atmosféře množství skleníkových plynů, tj. vodní páry i CO2, který se začne ve zvýšené míře uvolňovat z oceánů. Půda bez rostlin není zásobena primární organickou hmotou, edafon hladoví a půda degraduje, ztrácí i vlivem poškození zemědělskou činností schopnost jímat vodu, která převážně povrchově odtéká a z krajiny tím pádem mizí.
Ani plánované přehrady ji do krajiny nevrátí. Voda musí být v půdě a v rostlinách, ta v potocích a řekách již z krajiny odtéká a vrací se sem až za dlouho v rámci malého a velkého vodního cyklu, který ale díky nedostatku rostlin v krajině (myšleno i v globálním měřítku planety) nefunguje správně a naplno. Koloběh příčin a důsledků se rozbíhá a způsobuje možná i ty zatím nevysvětlené anomálie v projevech počasí. Co ale s tím můžeme dělat? V tom je nám příroda příznivě nakloněna. Nezapomeňme, že rostliny rostou všude, kde to jen jde a hrají v celém představení hlavní roli. Pokud jim dáme šanci a prostor, jsou ochotny s námi spolupracovat a problém řešit i v jejich vlastním zájmu. V podstatě jsou dva hlavní úkoly, týkající se dvou plošně nejrozsáhlejších tedy i nejvýznamnějších kategorií. Za prvé drasticky nezmenšovat plochy pralesů, lesů a přirozených porostů (současný trend je ale opačný) a za druhé zajistit pokud možno celoroční zelený kryt zemědělských zejména orných půd, s uplatněním technologií podsevů, meziplodin a podobně. Minoritní kategorie rozptýlené zeleně v krajině je plošně nevýznamná, ale pro zachování biodiverzity krajiny nenahraditelná. A podílem v celkové bilanci téměř zanedbatelná zeleň ve městech nám zase pomáhá zpříjemnit naše bezprostřední životní prostředí v sídlech. Každá zelená ratolest se počítá.
Pro řešení současné klimatické krize je nezbytné výrazně zvýšit rozlohu ploch s aktivním vegetačním krytem, vrátit rostliny tam kam patří, zbytek se již postarají samy a klima se stabilizuje. Tak to alespoň naznačují výsledky empirických i exaktních studií.
Rostliny, půda, voda, počasí, klima tvoří jeden funkčně propojený celek, kde vše se vším souvisí a navzájem se ovlivňuje.
Skutečné globální klimatické změny pravděpodobně nenastanou v takových dimenzích, jak předpovídají alarmistické prognózy. Nejspíše ani nejsou v zásadě způsobeny lidskou činnosti a náš vliv na ně je minimální. Současně však dochází k výraznému rozkolísání klimatického režimu, projevující se i jiným sezónním rozložením stále stejných ročních srážkových úhrnů a zde výše uvedená opatření mohou sehrát klíčovou roli. A obejde se to bez vedlejších účinků, nadmíra zeleně a humusu v půdě nezpůsobí žádné ekologické ani společenské škody, naopak. A jsou navíc levná, dokonce řádově levnější než všechna opatření na snižování produkce CO2.
Jaroslav Šíma
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2546467
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)