„Chráněné druhy jsou vítaným zpestřením české přírody, ale je nutné s nimi hospodařit stejně jako s ostatními součástmi krajiny, tedy racionálně, nikoli ideologicky,“ píše se v tiskové zprávě vydané Českomoravskou mysliveckou jednotou. Ve společném prohlášení s Českým rybářským svazem a Rybářským sdružením ČR požadují zpřísnit kontrolu nad péčí o tyto živočichy, a u bobra a vydry navrhují dokonce používat smrtící pasti pro jejich lov. „Řešením by v tomto případě bylo plošné stanovení doby lovu, zjednodušení postupu vyřízení povolení lovu na nehonebních pozemcích i umožnění lovu do smrtících pastí,“ uvádí tisková zpráva postup, jakým přistupovat k vydře říční. Pasti by myslivci a rybáři rádi zavedli i u bobra.
Před použitím smrtících pastí důrazně varuje Kateřina Poledníková, ředitelka organizace ALKA Wildlife, zabývající se ochranou volně žijících živočichů. „Železa, neboli čelisťové pasti, jsou nášlapné typy pastí. Kdo do ní šlápne…," naznačuje Poledníková. Pasti se podle ní kladou na břeh či do mělké vody. "Například Conibear pasti jsou extrémně nebezpečné pro svou sílu. Jedná se o neselektivní pasti, které zabijí nebo těžce zraní jakékoliv zvíře o dané velikosti. Nebo i člověka, pokud se do takové pasti dostane," vysvětluje Poledníková.
Vydra říční váží kolem 7–12 kg, bobr evropský 11–30 kg. Podle Poledníkové by tyto pasti byly smrtelně nebezpečné pro celou řadu dalších zvířat, včetně domácích psů všech ras nebo koček. "Co by smrtící past, nalíčená na bobra, udělala malému dítěti, si pak ani netroufám domyslet," říká Poledníková. "Smrtící pasti jsou nebezpečné pro člověka. Ne vlk, bobr či vydra, jak uvádí myslivci a rybáři.“
Na obavy ochránců přírody myslivci reagují prohlášením na webu. "Jako jednu z možností regulace těchto druhů jsme navrhli použití smrtících pastí. V žádném případě ale nemá jít o ´středověké´ chytání za běhy do želez, jak si vymysleli přátelé z Alky. Samozřejmě jsme mysleli pasti, které zvěři nepůsobí utrpení a běžně se dnes používají ve vyspělých zemích s podstatně lépe propracovanou úrovní ochrany přírody," píší myslivci na webu. Podle nich mohou být a jsou některé soudobé druhy pastí tou správnou cestou, protože odstřel vyder a bobrů není vzhledem k jejich způsobu života, charakteru krajiny a množství lidí v ní přítomných jednoduchý.
Zájmová sdružení myslivců a rybářů upozorňují na problém, který v české společnosti bezesporu existuje – vnímání přítomnosti volně žijících živočichů, zvláště pak šelem v krajině. A jejich nárok na prostor a obživu. Myslivci a rybáři chtějí, aby stát jasně řekl, kolik vlků, vyder a bobrů v české krajině chceme, a pokud jich bude více, umožnil jejich stav snížit.
Podle ministerstva životního prostředí jsou zmíněné „smrtící pasti“ v ČR zakázané a podle ministerstva se jedná o zvlášť trýznivý způsob usmrcování zvířat. Co se týče vydry říční, na území se ČR se vyskytuje zhruba 3 000 – 4 000 jedinců. Žije na celém území republiky a populace se zřejmě nebude příliš rozšiřovat, protože jde o teritoriální zvíře, které zkrátka žádnou další vydří rodinu na své území nepustí," uvádí Ondřej Charvát z tiskového odboru MŽP. Podle něho lze výši hospodářských škod způsobených vydrou účinně snížit využitím ochranných opatření, například oplocením sádek nebo rybích líhní a odchoven. "Tato opatření podporuje Operační program Rybářství a doplňkově, pokud nejde o hospodářsky využívané plochy atp., také z Operační program Životní prostředí," říká Charvát.
Na současné míře predace se podle úřadu podepisuje nízká kvalita vodních toků, zejména technické úpravy a nedostatek úkrytů pro ryby nebo míst pro jejich přirozené rozmnožování, a v řadě případů i celkově nepřirozená skladba rybích společenstev. "Největší míra predace ryb je na vodních tocích často v technicky upravených korytech, pod jezy nebo v nezamrzajících úsecích pod přehradami. MŽP proto dlouhodobě podporuje revitalizace vodních toků a z Operačního programu Životní prostředí 2014-20 nabízí podporu až do výše 100 %," dodává Charvát.
Bobra evropského žije v u nás zhruba 5 000 kusů. "Největší nebezpečí představují škody na hrázích rybníků nebo na vodních stavbách. Proto je již dnes možné v oblasti jižních Čech na základě výjimek bobra střílet, což ale myslivci v praxi příliš neprovádějí," upozorňuje Charvát.
"V reakci na prohlášení ČMMJ je nutné také upozornit, že škody v ČR vlkem způsobené na hospodářských zvířatech se pohybují v řádech stovek tisíc korun, ale škody způsobené přemnoženou spárkatou zvěří v lesích a zemědělských kulturách jdou do miliard korun," říká dále Charvát.
Rybáři a myslivci ale zároveň poukazují na to, že stejně tak, jako se mění populace chráněných druhů, je třeba i znovu přehodnocovat, jakou ochranu potřebují. Jako příklad špatně zvládnuté ochrany zmiňují ve své tiskové zprávě příklad kormorána velkého, „který byl také v minulosti neomezeně chráněn, avšak přemnožil se do té míry, že působí mnohamilionové škody a za jeho ulovení je v současné době vyplácena finanční odměna.“
Myslivci a rybáři upozorňují především na hospodářské ztráty. Stát sice vyplácí za škody způsobené chráněnými druhy živočichů náhrady, ty ale nejsou vnímány jako dostatečné. Jenže proti ocenění škod na majetku stojí ocenění přínosů toho, že v republice opět žijí druhy, které jsme v minulosti téměř vyhubili. Jejich hodnota je ale obtížněji měřitelná.
Kolem ochrany vlka, bobra a vydry se vedou spory především mezi ochránci přírody a ekology a právě rybáři a myslivci. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota na tiskové konferenci dokonce vyjádřil podezření, že populace vlků se v ČR rozšiřuje uměle a že vlci jsou záměrně do České republiky připouštěni. Soudí tak i na základě případu krkonošské vlčice, která měla v krvi protilátky proti vzteklině. „Protože jinak není možné, aby nastala takové expanze vlků v rámci celé České republiky,“ míní Janota.
Úspěch návratu ohrožených živočichů jako je vlk, vydra a bobr zpět do české krajiny znamená v přírodě změny, které se nám jako lidem nemusejí líbit. Zároveň se může dít rychlostí, na kterou jako společnost neumíme reagovat. Zájmová sdružení se proto obracejí na stát, aby ochranu ohrožených živočichů obhájil a nastavil, jaké míra jejich podpory je třeba, a jaká opatření pro péči o ně jsou adekvátní.
Zdeňka Kováříková
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2537929
PRAHA (Ekolist) - Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.
(Celý text)
Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné, potvrdila studie
6. května 2024 02:00
BRNO (ČTK) - Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Masarykova univerzita o tom informovala na svém webu.
(Celý text)
Ministr životního prostředí Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě
6. května 2024 01:20
(ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) není proti výstavbě dostupného nájemního bydlení na zemědělské půdě, stavět by na ní ale měly obce, nikoli soukromí developeři. Hladík to uvedl v rozhovoru s ČTK. Vládní novelu omezující výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pátek schválila Sněmovna. Právnické osoby, tedy právě soukromí developeři, mohou za určitých podmínek na stavbu dostupného bydlení získat i státní dotaci.
(Celý text)
Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
6. května 2024 01:15
PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)
U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27
BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)
Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)