ecomonitor.cz
verze pro tisk
Pravá sněhová vločka a umělý sníh se od sebe zásadně liší. A to má vliv i na tání sněhu a odtok vody, říká Michal Jeníček
13. prosince 2018 01:20
PRAHA (Ekolist) - Jak vzniká pravá sněhová vločka a jak umělý sníh? Bude u nás dostatek sněhu na lyžování? Jaké dopady bude mít to, že v zimě míváme méně sněhu? Na to jsme se ptali Michala Jeníčka, který se na Katedře fyzické geografie a geoekologie věnuje zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus.

Všiml jsem si správně, že trend naších zim v posledních letech je takový, že sněhové pokrývky ubývá? Že jsou sušší zimy, když to tak řeknu?

Zimy nemusí být nutně sušší. Ale je pravda, že v našem regionu sněhové pokrývky ubývá, což prokazují údaje z klimatologických stanic, které jsou v případě sněhu dostupné zhruba od 60. let minulého století.

Z dlouhodobého hlediska je to způsobeno změnami klimatu, nicméně v případě posledních několika let sehrál roli také fakt, že zimy byly relativně sušší a teplejší. Třeba zima 2014 byla na sníh velmi chudá především proto, že bylo velmi málo srážek.

Někdy může v zimě být srážek dostatek, ale vyšší teploty způsobí, že místo sněhu padá déšť. To je příklad zimy 2007. Srážek tehdy bylo tolik, kolik je pro dané období typické, jen kvůli vysokým teplotám vzduchu padaly ve formě deště. Sněhu tedy bylo extrémně málo, a to především v nadmořských výškách pod 1000 m nad mořem.

A jaké jsou dopady, když místo sněžení prší?

Může se to například projevit ve změně stavu zásob podzemních vod, které pak mohou obzvláště v létě chybět a prohlubovat období sucha. Také se to může projevit na biotě, která je sněhem chráněná před největšími mrazy.

RNDr. Michal Jeníček, Ph.D pracuje na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se zkoumání procesů ve sněhové pokrývce
a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
RNDr. Michal Jeníček, Ph.D pracuje na Katedře fyzické geografie a geoekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Věnuje se zkoumání procesů ve sněhové pokrývce a modelování dopadů změn klimatu a změn krajiny na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Občas se hovoří o tom, že dešťová voda je znečištěná, v minulosti u nás pršely dokonce kyselé deště. Týká se to i sněhu?

Sněhové vločky jsou vlastně krystalky ledu, které vznikly z malých kapiček vody za pomocí tzv. kondenzačních jader. Těmi jsou především krystalky mořské soli, zrnka prachu, pylů a podobně. Ale jsou to i různé nečistoty či aerosoly, které pocházejí z průmyslových emisí. Ty mají nižší pH, a tedy i srážky z nich mohou být kyselé.

U sněhu to je podobné. Dnes už ale tento problém není z daleka tak významný jako v minulosti.

Vy se věnujete posuzování rizik spojených se sněhem. Co přesně zkoumáte?

Důležité téma, kterému se věnuji, jsou dopady změn klimatu na sníh a odtok. S kolegy nás zajímá, co můžeme do budoucna očekávat například z hlediska množství sněhu. A následně jaké důsledky s sebou tato změna zásob sněhu nese, například změnu odtoku vody z území během roku či změnu četnosti a extremity povodní a suchých období.

S tím souvisí i to, že se snažíme popsat, co všechno ovlivňuje ukládání a tání sněhové pokrývky v různých lokalitách. Například jakou roli hraje vegetace. V zimě se v korunách jehličnatých stromů zadržuje docela významné množství sněhu. A část tohoto sněhu z korun stromů sublimuje zpátky do atmosféry, a tedy se už dále neúčastní tání a odtoku vody z území.

Co tedy můžeme čekat do budoucna se sněhovou pokrývkou?

Jak je patrné z dlouhodobých měření, atmosféra se postupně otepluje. A teplota vzduchu má zásadní vliv na to, jestli srážky, které z atmosféry vypadávají, mají podobu deště, nebo sněhu. V regionu střední Evropy můžeme očekávat, že srážky budou stále častěji vypadávat ve formě deště a sněhu se bude akumulovat méně.

To nutně neznamená, že celkové srážky budou menší. V našem regionu se předpokládá, že celkový úhrn srážek se významně měnit nemusí. Jen budou mít jinou podobu, bude méně sněžit a více pršet.

Do budoucna se česká lyžařská střediska bez sněžných děl neobejdou.
Do budoucna se česká lyžařská střediska bez sněžných děl neobejdou.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Čili to je špatná zpráva pro česká lyžařská střediska….

Nejenom ta česká. I v Alpách se změny sněhu projeví silně. Předpokládá se, že do konce století bude v nižších polohách sněhová pokrývka spíše ojedinělá. Ohrožena jsou všechna lyžařská střediska pod zhruba 2000 metrů nad mořem. Ta buď zaniknou, nebo budou muset zásadním způsobem změnit rozsah umělého zasněžování. Ale i vysoko položená střediska se umělému zasněžování nevyhnou.

Zároveň, kromě menšího množství sněhu, můžeme také očekávat postupné zkracování zimní sezóny. Říká se, že z ekonomického hlediska je pro lyžařské areály nutné, aby lyžařská sezóna trvala alespoň sto dní. Do budoucna se dá spolehnout na to, že takto dlouhé sezóny ve většině současných středisek nebudou.

Dneska se u nás zasněžuje už asi na všech sjezdovkách. Jaké dopady má technický sníh?

Technický sníh má jiné vlastnosti než normální sníh. Kvůli tomu, že vzniká jiným způsobem než klasická sněhová vločka. Ta vzniká krystalizací přechlazené vodní kapky, a pak se postupně zvětšuje, jak se jednotlivé krystalky spojují do vločky. Důležitým faktorem u vzniku vločky je čas. Zatímco umělý sníh vzniká v řádu sekund, u klasické sněhové vločky jde o hodiny.

Rozdíl je i v tom, že sněhová vločka vzniká od svého středu, které tvoří kondenzační jádro, směrem k okrajům a postupně roste. Umělý sníh vzniká jinak. Jsou to v podstatě velmi malé kapičky vody, které zjednodušeně řečeno mrznou od okraje směrem ke svému středu. Takže úplně obráceně. Vzniklý krystal je zaoblený, a výsledná sněhová pokrývka je sypká a připomíná písek.

Důsledkem je, že takový sníh má větší hustotu a větší tepelnou vodivost. Takže méně izoluje spodní vrstvy, méně brání promrznutí půdy. A to má velký dopad na biotu žijící v půdě pod sněhovou pokrývkou.

Zároveň tento sníh kvůli vyšší hustotě déle taje a tím lokálně mění hydrologický režim toků. Dochází k pomalejšímu a pozdějšímu tání.

Sněhová vločka (na snímku) vzniká hodiny či dny postupnou krystalizací. Tím se liší od technického sněhu.
Sněhová vločka (na snímku) vzniká hodiny či dny postupnou krystalizací. Tím se liší od technického sněhu.

Hraje roli i to, že pro umělý sníh se používá voda, která už v místě je? To není žádná dodatečná vláha z mraků, ale odněkud z místního toku…

Je to tak. Lyžařské areály někdy deklarují jako pozitivum, že akumulací vody z toku či z malých nádrží do sněhové pokrývky přispívají ke zdržení odtoku vody, která odtéká na jaře, kdy je jí více potřeba.

Lokálně to ale může být problém, protože se tím uměle mění distribuce vody v krajině. V zimě obecně bývá v tocích méně vody. Pokud z něj ještě beru vodu na zasněžování, může to působit problémy, například pro živočichy žijící v toku. Nicméně spotřeba vody rozhodně není taková, aby dokázala ovlivnit celorepublikovou spotřebu vody. Lokálně to ale vliv mít může, jak pro biotu, tak třeba pro místní zdroje pitné vody.

Zkoumáte i změny odtoku vody ze sněhu. Je to tak, že s nástupem teplejšího počasí víc hrozí povodně z tajícího sněhu?

Takto bych to asi neformuloval. Obecně lze říci, že klimatické změny povedou ke zvýšení extrémů, ať už půjde o povodně, nebo naopak o sucho.

Co se týče povodní ze sněhu, asi se může stát, že přijde rychlejší nástup jara a rychlé tání, nebo že v zimě přijde teplejší období a s ním deště, které urychlí tání sněhu. Na druhou stranu sněhu očekáváme v budoucnu méně, takže i jeho vliv na odtok a případné povodně se bude snižovat.

Úbytek sněhu může mít ale důležitější efekt na úbytek vody v letním období. Spolu se švýcarskými kolegy například zkoumáme, do jaké míry sníh ovlivňuje průtoky řek právě v létě. Sníh totiž efektivně doplňuje zásoby podzemní vody, která v létě tvoří většinu odtoku v řekách. Snažíme se tedy odpovědět na otázku, do jaké míry může sněhově chudší zima prohloubit suchá období v létě.

Roli zde hraje také fakt již zmíněného dřívějšího tání sněhu. Pokud se budeme bavit o Alpách, tak tam sníh roztává v květnu, ve vyšších místech až v červnu a červenci. A odtoky z tohoto tajícího sněhu ovlivňují průtoky i přes léto. Když ale tání nastoupí dřív, tak se posune i doba, po kterou sníh ovlivňuje průtoky řek v létě.

Tato změna samozřejmě bude mít své důsledky. V létě je potřeba hodně vody pro zavlažování, pro zásobování pitnou vodou lidem či pro průmysl. Zároveň je vegetační sezóna, takže i rostliny spotřebují velkou část dostupné vody. Čili voda nám pak může v létě chybět.

Sníh. Taková voda schovaná na léto
Sníh. Taková voda schovaná na léto

Dá se s tím něco dělat?

Ovlivnit samotnou příčinu změn, tedy oteplování, jde jen s velkým úsilím. Vyžaduje to především zásadní redukci emisí skleníkových plynů. A ta zase vyžaduje globální dohodu všech států, především těch, které mají emise nejvyšší. A jak z médií víme, takovéto dohody se rodí jen velmi těžko a zároveň nejsou všemi dodržovány.

Důležitou roli tedy hraje adaptace na změny, které již probíhají a které nás čekají. Jako příklad spojený se sněhovou pokrývkou mohu uvést její důležitost v doplňování přehrad. Vodohospodáři vědí, kolik sněhu se v jednotlivých povodích nachází a snaží se tuto vodu v přehradách zachytit, aby se dala využít v období, kdy ji je nedostatek. Je to věc, která je zároveň v rámci sezóny docela dobře predikovatelná, protože víme, kolik nasněžilo a kolik vody tedy může na jaře odtéci. Ale adaptačních opatření je celá řada, včetně mnoha přírodě blízkých opatření zvyšující retenci vody v krajině a je asi nad rámec našeho rozhovoru se jim dopodrobna věnovat.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Martin Mach Ondřej

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2536842


Online diskuse
Co potřebuje uměle odchovaný tetřívek pro své přežití ve volné přírodě?
29. března 2024 05:43

PRAHA (Ekolist) - Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že se jedná především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.
(Celý text)

Kupka: Nástup elektromobility bude rychlejší než doposud, podpoříme další rozvoj
29. března 2024 01:05

PRAHA (ČTK) - Nástup elektromobility v Česku bude rychlejší než doposud, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V Česku je nyní 4313 dobíjecích bodů umístěných ve 2313 stanicích, podle pověřence ministra pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského tento počet dále roste. Aktuální počet dobíjecích bodů zvládne obsloužit přes 90 000 elektromobilů, v Česku je přitom v tuhle chvíli 22 000 plně bateriových osobních vozidel, řekl Kupka. Aktuální stav dobíjecí infrastruktury hodnotí jako dobrý.
(Celý text)

Návštěvníkům začíná sloužit Dům přírody u Koněpruských jeskyní
29. března 2024 01:01

KONĚPRUSY (ČTK) - Návštěvníkům se otevírá Dům přírody Českého krasu vybudovaný na návrší Zlatého koně u Koněpruských jeskyní. Nahradil 60 let starou budovu, která už nedostačovala a byla energeticky nehospodárná. Stavba stála 95,5 milionu korun, většinu nákladů pokryla dotace z EU. Dům nabídne programy pro školy i veřejnost, interaktivní expozici o přírodě a historii chráněné krajinné oblasti a sál pro výstavy i projekce. Zájemci získají povědomí o přírodě v Českém krasu a propojí ho se zážitky z prohlídky jeskyní, řekl při včerejším otevření spoluautor expozice Jaroslav Hromas ze Správy jeskyní ČR.
(Celý text)

Alej věnovaná na Třebíčsku parašutistům se v dubnu rozšíří
29. března 2024 01:00

VLADISLAV (ČTK) - Spolek Veterans - Váleční veteráni České republiky plánuje na Třebíčsku rozšířit alej věnovanou československým válečným parašutistům. Přibude v ní 40 stromů. Sázet se budou 6. dubna, sdělil ČTK za spolek Tomáš Sláma. Alej vznikla loni na podzim vysazením prvních několika stromů, výsadba bude pokračovat. Asi osmisetmetrovou alej by mělo nakonec tvořit 75 lip doplněných o pamětní kameny nebo mobiliář. Dokončenou alej chtějí organizátoři slavnostně představit za rok.
(Celý text)

Zájemci mohou virtuálním během přispět na výsadbu stromů
29. března 2024 00:55

(ČTK) - Zájemci mohou první dubnový víkend virtuálním během po roce opět přispět na výsadbu stromů. Akci pořádá Nadace Partnerství, na výsadbu poslouží peníze z benefičního startovného. Kde virtuální běh registrovaní účastníci absolvují, záleží na nich, uvedl David Kopecký. Vloni, když se akce konala poprvé, se do běhu zapojilo 268 lidí, díky kterým se podařilo vybrat 154 000 korun.
(Celý text)

Vysokému Mýtu se vloni podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu
29. března 2024 00:52

VYSOKÉ MÝTO (ČTK) - Vysokému Mýtu se vloni podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu, který skončil na skládce. Na jednoho obyvatele minulý rok připadalo včetně velkoobjemového odpadu 134 kilogramů, rok předtím to bylo 143 kilogramů. Díky tomu město doplácí na likvidaci odpadů méně, řekl místostarosta Jan Lipavský (Patrioti pro VM).
(Celý text)

V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona
29. března 2024 00:07

PRŮHONICE (ČTK) - V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona. Pro veřejnost se poprvé otevřou zrenovované drobné stavby v parku s novými expozicemi – Rybárna, Česká chaloupka a Wachhaus. Návštěvníky přivítají tisíce jarních cibulovin, on-line mapa i pohádková trasa, připraveno bude i představení pro děti a rodinná hra, informovala Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
(Celý text)

Zoo Zlín se opět podařilo odchovat čáje chocholaté, jde o chovatelský úspěch
29. března 2024 00:01

ZLÍN (ČTK) - Pracovníkům zlínské zoologické zahrady se podařilo znovu odchovat čáje chocholaté. Zoo tak navázala na úspěšné odchovy v letech 2015 a 2023, rodičovský pár nyní pečuje hned o dvě mláďata. Tito statní ptáci z Jižní Ameriky patří mezi poměrně hojně chované druhy v zoologických zahradách, odchovy mláďat jsou však stále ojedinělé. Pro zlínskou zoo to proto znamená velký chovatelský úspěch. Obě dvě mláďata zdárně prospívají, informovala ČTK mluvčí zoo Romana Mikešová.
(Celý text)

Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem
28. března 2024 23:22

(ČTK) - Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem, aby byly otevřené i na velikonoční svátky. Některé otevřeli už na Zelený čtvrtek, další od pátku. Všude bude mimořádně otevřeno i na Velikonoční pondělí, informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.
(Celý text)

Desítky pastí se sladkou návnadou budou na západě Čech lákat asijské sršně
28. března 2024 18:20

PLZEŇ (ČTK) - Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.
(Celý text)

IEA: Nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje pařížské cíle
28. března 2024 17:43

(ČTK) - Prudký nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje splnění pařížských klimatických cílů. Uvádí to zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Světoví producenti fosilních paliv směřují k tomu, aby do konce desetiletí zvýšili na téměř čtyřnásobek objem ropy a plynu těžených z nově schválených projektů. V čele nárůstu těchto aktivit jsou přitom Spojené státy, upozorňuje zpráva, o níž informuje britský deník The Guardian.
(Celý text)

Výborný: Redistributivní platba narovnala podmínky malým zemědělcům
28. března 2024 17:42

(ČTK) - Předběžné hodnocení výsledků společné zemědělské politiky za loňský rok ukazuje, že změna nastavení takzvané redistributivní platby tak, aby zemědělské podniky získávaly peníze na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, narovnalo podmínky malých farmářů. Zároveň jsou ale vidět propady u středních podniků, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nové nastavení redistributivní platby podle Agrární komory ČR však způsobilo to, že zemědělské podniky se začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát, řekl ČTK její prezident Jan Doležal.
(Celý text)

Obrat firem v biopotravinách předloni v ČR vzrostl na 11,3 miliardy korun
28. března 2024 17:35

(ČTK) - Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě. Hodnota spotřebovaných biopotravin podle úřadu předloni v Česku dosáhla 6,95 miliardy korun. K produktům, o které byl největší zájem, patřila káva, čaj, hotové pokrmy včetně dětské výživy nebo doplňky stravy.
(Celý text)

V Mexiku se šíří lesní požáry, vyžádaly si nejméně čtyři mrtvé
28. března 2024 12:08

(ČTK) - Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala vlna lesních požárů, které se šíří Mexikem. Novinářům to sdělil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, kterého citovala agentura Reuters. Všechny hlášené oběti jsou ze státu México, který obklopuje hlavní město a je nejlidnatějším státem v zemi.
(Celý text)

Mezi auty v jihokorejském městě kličkoval pštros, který utekl ze zoo
28. března 2024 11:59

(ČTK) - Dopravu v jihokorejském městě Songnam zkomplikoval pštros, který utekl z místní zoologické zahrady. Jak informoval zpravodajský server Fox News, pštros jménem Tadori utekl ze svého výběhu v zoo nazvané Bug City patrně proto, že se cítil osamělý.
(Celý text)

Ergonomické židle: Krok k udržitelnějšímu pracovnímu prostředí
28. března 2024 10:26

() - Udržitelnost je důležitým tématem, které se prolíná do mnoha oblastí našeho života. Významnou součástí je práce – tvoří velkou část našeho života, i v tomto ohledu bychom proto měli myslet na udržitelnost. Jednou z možností, kde začít, je výběr správné židle.
(Celý text)

Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
28. března 2024 05:36

PRAHA (Ekolist) - To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.
(Celý text)

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28. března 2024 01:43

(ČTK) - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva.
(Celý text)

Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu
28. března 2024 01:10

VSETÍN (ČTK) - Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy začne u vsetínského okresního soudu 10. dubna. ČTK to řekl soudce Aleš Matura. Za nečinnost v den havárie je v případu obžalovaný velitel hasičů, z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí pracovnice odboru životního prostředí a výstavby radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muži hrozí za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti až roční vězení, ženě za stejný trestný čin až tři roky vězení, uvedl soudce.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2118 | Další