Všiml jsem si správně, že trend naších zim v posledních letech je takový, že sněhové pokrývky ubývá? Že jsou sušší zimy, když to tak řeknu?
Zimy nemusí být nutně sušší. Ale je pravda, že v našem regionu sněhové pokrývky ubývá, což prokazují údaje z klimatologických stanic, které jsou v případě sněhu dostupné zhruba od 60. let minulého století.
Z dlouhodobého hlediska je to způsobeno změnami klimatu, nicméně v případě posledních několika let sehrál roli také fakt, že zimy byly relativně sušší a teplejší. Třeba zima 2014 byla na sníh velmi chudá především proto, že bylo velmi málo srážek.
Někdy může v zimě být srážek dostatek, ale vyšší teploty způsobí, že místo sněhu padá déšť. To je příklad zimy 2007. Srážek tehdy bylo tolik, kolik je pro dané období typické, jen kvůli vysokým teplotám vzduchu padaly ve formě deště. Sněhu tedy bylo extrémně málo, a to především v nadmořských výškách pod 1000 m nad mořem.
A jaké jsou dopady, když místo sněžení prší?
Může se to například projevit ve změně stavu zásob podzemních vod, které pak mohou obzvláště v létě chybět a prohlubovat období sucha. Také se to může projevit na biotě, která je sněhem chráněná před největšími mrazy.
Občas se hovoří o tom, že dešťová voda je znečištěná, v minulosti u nás pršely dokonce kyselé deště. Týká se to i sněhu?
Sněhové vločky jsou vlastně krystalky ledu, které vznikly z malých kapiček vody za pomocí tzv. kondenzačních jader. Těmi jsou především krystalky mořské soli, zrnka prachu, pylů a podobně. Ale jsou to i různé nečistoty či aerosoly, které pocházejí z průmyslových emisí. Ty mají nižší pH, a tedy i srážky z nich mohou být kyselé.
U sněhu to je podobné. Dnes už ale tento problém není z daleka tak významný jako v minulosti.
Vy se věnujete posuzování rizik spojených se sněhem. Co přesně zkoumáte?
Důležité téma, kterému se věnuji, jsou dopady změn klimatu na sníh a odtok. S kolegy nás zajímá, co můžeme do budoucna očekávat například z hlediska množství sněhu. A následně jaké důsledky s sebou tato změna zásob sněhu nese, například změnu odtoku vody z území během roku či změnu četnosti a extremity povodní a suchých období.
S tím souvisí i to, že se snažíme popsat, co všechno ovlivňuje ukládání a tání sněhové pokrývky v různých lokalitách. Například jakou roli hraje vegetace. V zimě se v korunách jehličnatých stromů zadržuje docela významné množství sněhu. A část tohoto sněhu z korun stromů sublimuje zpátky do atmosféry, a tedy se už dále neúčastní tání a odtoku vody z území.
Co tedy můžeme čekat do budoucna se sněhovou pokrývkou?
Jak je patrné z dlouhodobých měření, atmosféra se postupně otepluje. A teplota vzduchu má zásadní vliv na to, jestli srážky, které z atmosféry vypadávají, mají podobu deště, nebo sněhu. V regionu střední Evropy můžeme očekávat, že srážky budou stále častěji vypadávat ve formě deště a sněhu se bude akumulovat méně.
To nutně neznamená, že celkové srážky budou menší. V našem regionu se předpokládá, že celkový úhrn srážek se významně měnit nemusí. Jen budou mít jinou podobu, bude méně sněžit a více pršet.
Nejenom ta česká. I v Alpách se změny sněhu projeví silně. Předpokládá se, že do konce století bude v nižších polohách sněhová pokrývka spíše ojedinělá. Ohrožena jsou všechna lyžařská střediska pod zhruba 2000 metrů nad mořem. Ta buď zaniknou, nebo budou muset zásadním způsobem změnit rozsah umělého zasněžování. Ale i vysoko položená střediska se umělému zasněžování nevyhnou.
Zároveň, kromě menšího množství sněhu, můžeme také očekávat postupné zkracování zimní sezóny. Říká se, že z ekonomického hlediska je pro lyžařské areály nutné, aby lyžařská sezóna trvala alespoň sto dní. Do budoucna se dá spolehnout na to, že takto dlouhé sezóny ve většině současných středisek nebudou.
Dneska se u nás zasněžuje už asi na všech sjezdovkách. Jaké dopady má technický sníh?
Technický sníh má jiné vlastnosti než normální sníh. Kvůli tomu, že vzniká jiným způsobem než klasická sněhová vločka. Ta vzniká krystalizací přechlazené vodní kapky, a pak se postupně zvětšuje, jak se jednotlivé krystalky spojují do vločky. Důležitým faktorem u vzniku vločky je čas. Zatímco umělý sníh vzniká v řádu sekund, u klasické sněhové vločky jde o hodiny.
Rozdíl je i v tom, že sněhová vločka vzniká od svého středu, které tvoří kondenzační jádro, směrem k okrajům a postupně roste. Umělý sníh vzniká jinak. Jsou to v podstatě velmi malé kapičky vody, které zjednodušeně řečeno mrznou od okraje směrem ke svému středu. Takže úplně obráceně. Vzniklý krystal je zaoblený, a výsledná sněhová pokrývka je sypká a připomíná písek.
Důsledkem je, že takový sníh má větší hustotu a větší tepelnou vodivost. Takže méně izoluje spodní vrstvy, méně brání promrznutí půdy. A to má velký dopad na biotu žijící v půdě pod sněhovou pokrývkou.
Zároveň tento sníh kvůli vyšší hustotě déle taje a tím lokálně mění hydrologický režim toků. Dochází k pomalejšímu a pozdějšímu tání.
Hraje roli i to, že pro umělý sníh se používá voda, která už v místě je? To není žádná dodatečná vláha z mraků, ale odněkud z místního toku…
Je to tak. Lyžařské areály někdy deklarují jako pozitivum, že akumulací vody z toku či z malých nádrží do sněhové pokrývky přispívají ke zdržení odtoku vody, která odtéká na jaře, kdy je jí více potřeba.
Lokálně to ale může být problém, protože se tím uměle mění distribuce vody v krajině. V zimě obecně bývá v tocích méně vody. Pokud z něj ještě beru vodu na zasněžování, může to působit problémy, například pro živočichy žijící v toku. Nicméně spotřeba vody rozhodně není taková, aby dokázala ovlivnit celorepublikovou spotřebu vody. Lokálně to ale vliv mít může, jak pro biotu, tak třeba pro místní zdroje pitné vody.
Zkoumáte i změny odtoku vody ze sněhu. Je to tak, že s nástupem teplejšího počasí víc hrozí povodně z tajícího sněhu?
Takto bych to asi neformuloval. Obecně lze říci, že klimatické změny povedou ke zvýšení extrémů, ať už půjde o povodně, nebo naopak o sucho.
Co se týče povodní ze sněhu, asi se může stát, že přijde rychlejší nástup jara a rychlé tání, nebo že v zimě přijde teplejší období a s ním deště, které urychlí tání sněhu. Na druhou stranu sněhu očekáváme v budoucnu méně, takže i jeho vliv na odtok a případné povodně se bude snižovat.
Úbytek sněhu může mít ale důležitější efekt na úbytek vody v letním období. Spolu se švýcarskými kolegy například zkoumáme, do jaké míry sníh ovlivňuje průtoky řek právě v létě. Sníh totiž efektivně doplňuje zásoby podzemní vody, která v létě tvoří většinu odtoku v řekách. Snažíme se tedy odpovědět na otázku, do jaké míry může sněhově chudší zima prohloubit suchá období v létě.
Roli zde hraje také fakt již zmíněného dřívějšího tání sněhu. Pokud se budeme bavit o Alpách, tak tam sníh roztává v květnu, ve vyšších místech až v červnu a červenci. A odtoky z tohoto tajícího sněhu ovlivňují průtoky i přes léto. Když ale tání nastoupí dřív, tak se posune i doba, po kterou sníh ovlivňuje průtoky řek v létě.
Tato změna samozřejmě bude mít své důsledky. V létě je potřeba hodně vody pro zavlažování, pro zásobování pitnou vodou lidem či pro průmysl. Zároveň je vegetační sezóna, takže i rostliny spotřebují velkou část dostupné vody. Čili voda nám pak může v létě chybět.
Dá se s tím něco dělat?
Ovlivnit samotnou příčinu změn, tedy oteplování, jde jen s velkým úsilím. Vyžaduje to především zásadní redukci emisí skleníkových plynů. A ta zase vyžaduje globální dohodu všech států, především těch, které mají emise nejvyšší. A jak z médií víme, takovéto dohody se rodí jen velmi těžko a zároveň nejsou všemi dodržovány.
Důležitou roli tedy hraje adaptace na změny, které již probíhají a které nás čekají. Jako příklad spojený se sněhovou pokrývkou mohu uvést její důležitost v doplňování přehrad. Vodohospodáři vědí, kolik sněhu se v jednotlivých povodích nachází a snaží se tuto vodu v přehradách zachytit, aby se dala využít v období, kdy ji je nedostatek. Je to věc, která je zároveň v rámci sezóny docela dobře predikovatelná, protože víme, kolik nasněžilo a kolik vody tedy může na jaře odtéci. Ale adaptačních opatření je celá řada, včetně mnoha přírodě blízkých opatření zvyšující retenci vody v krajině a je asi nad rámec našeho rozhovoru se jim dopodrobna věnovat.
Martin Mach Ondřej
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2536842
16. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Koncem března 2024 zaslala Evropská asociace poskytovatelů pitné vody EUREAU prezidentce Evropské komise Ursule von der Leyen otevřený dopis, ve kterém požadovala urychlený postup v procesu zakazování PFAS látek, známých jako věčné chemikálie.
(Celý text)
Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části
16. dubna 2024 01:13
OLOMOUC (ČTK) - Unikátní technologii na tepelnou rekombinaci organické hmoty, která plastový odpad či staré pneumatiky rozkládá na vodík, směsný plyn nahrazující CNG a látky využitelné v chemickém či gumárenském průmyslu, vyvinula a vyrábí ve Vlkoši na Přerovsku společnost Alternative Energy Systems. První linku firma zprovoznila ve Vlkoši, technologii už dodala také do Anglie a část zařízení i na Slovensko, řekl obchodní ředitel Alternative Energy Systems Jakub Štefanec.
(Celý text)
Dětí ze základních škol v Mostě vypustily do Bíliny stovky kilogramů ryb
16. dubna 2024 00:52
MOST (ČTK) - Několik skupin dětí z prvního stupně základních škol v Mostě včera dopoledne vypustilo zhruba 400 kilogramů ryb do kdysi velmi znečištěné řeky Bíliny. Učitelky a žáci se akce, kterou pravidelně pořádá společnost Orlen Unipetrol s rybářským svazem, zúčastnili v době školní výuky. Cílem je vrátit život do řeky a utužit vztah mladých lidí k přírodě, řekli ČTK organizátoři.
(Celý text)
Zpoždění s úpravou emisních povolenek ohrožuje investice do průmyslu, uvedl svaz
16. dubna 2024 00:11
PRAHA (ČTK) - Zpoždění se zaváděním nového systému emisních povolenek v Česku ohrožuje investice do tuzemského průmyslu a energetiky. Současný stav navíc komplikuje i přípravu firem na nové podmínky na trhu, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR, který apeloval na vládu, aby situace urychleně řešila. Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu.
(Celý text)
Ruskem se šíří jedovatá invazní rostlina - bolševník Sosnowského
15. dubna 2024 19:14
(ČTK) - Ruští majitelé pozemků už léta sledují, jak se na jejich půdě jako lesní požár šíří invazní jedovatá rostlina, proti které jsou bezmocní. Bolševník Sosnowského, jehož monstrózní stvol se může tyčit až do výšky pěti metrů, se nekontrolovaně rozšířil po celé zemi, zpustošil ekosystémy a každoročně kvůli němu skončí v nemocnici tisíce lidí, napsal list The Moscow Times.
(Celý text)
Ekologické dny Olomouc opět nabídnou debaty odborníků na biologii i klimatologii
15. dubna 2024 18:54
OLOMOUC (ČTK) - Problémy životního prostředí jsou hlavním tématem pro experty na biologii, ekologii či klimatologii, kteří se v tomto týdnu sjedou do Olomouce na festival Ekologické dny Olomouc (EDO). Jejich besedy jsou stěžejní součástí přehlídky, diváci je mohou sledovat v Divadle na cucky, v Arcidiecézním muzeu nebo v pořádajícím centru ekologických aktivit Sluňákov. Největší environmentální festival v České republice začal v Olomoucí minulý týden v pátek a potrvá do 27. dubna.
(Celý text)
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
15. dubna 2024 15:08
WASHINGTON (ČTK) - Vědci poprvé na světě vedli "konverzaci" s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.
(Celý text)
Magisterské studium na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně
15. dubna 2024 13:22
() - Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody, krajiny a životního prostředí? Rozhodujete se, kam dál po bakalářském studiu? Zveme vás na Katedru environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
(Celý text)
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
15. dubna 2024 12:38
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) kvůli riziku požárů zakázal ve svých lesích od dubna do konce října pálení klestí. Zákaz se týká pálení klestu lesními dělníky. Letos zatím podnik eviduje 19 požárů celkem na pěti hektarech lesa se škodou milion korun, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
(Celý text)
Hodonín bude mít do roka adaptační strategii na dopady změny klimatu
15. dubna 2024 10:59
HODONÍN (ČTK) - Nadace Partnerství vytvoří spolu s pracovníky městského úřadu adaptační strategii Hodonína na dopady změny klimatu. Do formulace strategie, která má být hotová do roka, se zapojí i veřejnost, spolky a další místní aktéři. Dokument vyjde na 200 000 korun, hradí jej organizace Člověk v tísni, řekl mluvčí Nadace Partnerství David Kopecký. Tvorba strategie je součástí přípravy posttornádového území na stále silněji dopadající projevy změny klimatu.
(Celý text)
ČEZ investoval do britského start-upu Ember zaměřeného na bezemisní dopravu
15. dubna 2024 10:32
PRAHA (ČTK) - Energetická skupina ČEZ vstoupila do britského start-upu Ember, zaměřeného na bezemisní meziměstskou dopravu. Firma provozuje elektrobusy a buduje síť dobíjecích stanic napojených primárně na obnovitelné zdroje. V investičním kole, které spoluvedl investiční fond skupiny ČEZ Inven Capital, získal Ember od investorů v přepočtu 324 milionů korun na další rozvoj. V tiskové zprávě o tom informovala skupina ČEZ.
(Celý text)
Lipová alej v Pardubicích zanikla kvůli terminálu Jih
15. dubna 2024 10:30
PARDUBICE (ČTK) - Lipovou alej v ulici K Vápence v Pardubicích se nepodařilo zachránit. Na jejím místě vznikne přístupová cesta k budoucímu terminálu Jih, kde bude stát parkovací dům a vyústí tam lávka od vlakového nádraží. Ulici je proto potřeba zmodernizovat a rozšířit. ČTK to řekl náměstek primátora Jan Hrabal (ANO).
(Celý text)
Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
15. dubna 2024 05:48
ČESKÉ BUDĚJOVICE (Ekolist) - Když jsem před pěti lety zdědil dvouhektarovou šumavskou louku, bylo mi hned jasné, co se přede mnou otevírá: možnost vlastnoručně si vyzkoušet proces obnovy kdysi bohatého ekosystému, který však v posledních čtyřiceti letech zakusil snad všechny průvodní jevy průmyslového zemědělství včetně chemizace a mechanizace.
(Celý text)
MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví
15. dubna 2024 01:15
(ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v návrhu novely takzvaného lázeňského zákona stanovit cíle pro čisté ovzduší v lázeňských městech. Odpovědné za jejich plnění by měly být obce spolu s poskytovateli lázeňské péče. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) na takový krok ale MZd nemá pravomoc. S návrhem podle připomínek nesouhlasí ani Karlovarský kraj, kde sídlí nejznámější české lázně, považuje ho za další zhoršení podmínek pro samosprávu či podnikání.
(Celý text)
Hladík: V programu Oprav dům po babičce byla zatím vyplacena miliarda korun
15. dubna 2024 00:26
PRAHA (ČTK) - O dotaci z programu na zateplení rodinných domů Oprav dům po babičce od jeho spuštění loni na podzim požádalo 1750 lidí a vyplacena byla asi miliarda korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zájem o dotaci podle něj odpovídá předpokladům, v plánu je v blízké době mírná úprava pravidel. Lidé mohou na opravu domu získat dotaci až milion korun a výhodnou půjčku na spolufinancování.
(Celý text)
Německý ministr dopravy Wissing vystrašil řidiče slovy o zákazech jízdy
15. dubna 2024 00:12
(ČTK) - Německý ministr dopravy Volker Wissing (FDP) podle agentury DPA vystrašil miliony německých řidičů slovy o možných plošných zákazech jízdy autem o víkendech. Ty by podle něj mohly být nutné, protože jen drastická opatření budou stačit k tomu, aby Německo splnilo své klimatické cíle v oblasti dopravy.
(Celý text)
Dobrovolníci uklidili z řeky Sázavy a jejích břehů přes 15 tun odpadků
14. dubna 2024 22:57
(ČTK) - Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy přes 15 tun odpadků. Do tradičního úklidu mezi Kácovem a Pikovicemi se letos zapojilo na 700 dobrovolníků. Kvůli loňským povodním bylo mezi odpadem i hodně drobnějšího odpadu na keřích, ale dobrovolníci museli uklidit i vyházený nábytek z chat. Letos byl 19. ročník akce Čistá řeka Sázava. V uplynulých 18 letech projektu se z přírody podařilo uklidit přes 400 tun odpadu a pomáhalo přes 16 000 lidí, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.
(Celý text)
Medvěd na Slovensku poranil dva muže; ve stabilizovaném stavu jsou v nemocnici
14. dubna 2024 20:03
(ČTK) - Medvěd dnes zranil dva turisty ve středoslovenském pohoří Poľana. Na místo vyrazili záchranáři i členové takzvaného Zásahového týmu pro medvěda hnědého. Zraněnou dvojici přepravil do nemocnice v Banské Bystrici vrtulník, informovala slovenská tisková agentura TASR. Muži ve věku 39 a 49 let mají poraněné ruce i nohy a také tváře. Jejich stav je stabilizovaný. Poranění hlavy je u jednoho z nich podle serveru Noviny.sk vážné.
(Celý text)
Odborná konference v Brně chce obnovit propojení folkloru s přírodou
14. dubna 2024 20:01
BRNO (ČTK) - Přednáška o barvení látek rostlinným borytem dnes v brněnském Kumst zahájila folklorní konferenci. Jejím cílem je propojit folklor se současným každodenním životem a vrátit do něj téma přírody a krajiny. V Brně se koná podruhé, řekla ČTK ředitelka pořádající Nadace Veronica Helena Továrková. Jednou z vystupujících je i lékařka Adéla Sněhotová, která ordinuje v kroji z Podluží. Říká tomu "terapie folklorem".
(Celý text)
V ulicích etiopského Hararu si hýčkají hyeny, které jinde v Africe zatracují
14. dubna 2024 12:08
HARAR (ČTK) - Obyvatelé starobylého etiopského města Harar se neděsí při pohledu na hyeny v ulicích, ale naopak jejich přítomnost vítají. Věří, že šelmy s typickými skvrnami na kožichu pomáhají čistit ulice od zbytků jídla a dokážou udržet na uzdě zlé duchy, napsal list The Guardian.
(Celý text)
V ulicích etiopského Hararu si hýčkají hyeny, které jinde v Africe zatracují
14. dubna 2024 12:08
HARAR (ČTK) - Obyvatelé starobylého etiopského města Harar se neděsí při pohledu na hyeny v ulicích, ale naopak jejich přítomnost vítají. Věří, že šelmy s typickými skvrnami na kožichu pomáhají čistit ulice od zbytků jídla a dokážou udržet na uzdě zlé duchy, napsal list The Guardian.
(Celý text)