Potravou perlorodek je rostlinný detrit, živí se v podstatě fi ltrováním mikroskopických částí z vody a to i ve velikosti několik tisícin milimetru. Jediná perlorodka přefi ltruje denně až 50 litrů vody za účelem získání potravy. Jde o jednoho z nejnáročnějších obyvatel našich vod, ke svému životu vyžadují perlorodky kvalitnější vodu, než je voda kojenecká. Malé perlorodky vyžadují zpravidla spleť malých potůčků a stružek, u nichž by však voda v letním období neměla klesnout pod 15 °C. V současné době se u nás však žádná taková voda nevyskytuje, proto se také malé perlorodky za posledních 40 let nikde neobjevily, pouze starší jedinci. Ke svému životu na našem území vyžadují perlorodky přítomnost pstruha obecného z místní populace. I v tomto je však perlorodka poměrně vybíravá, dá se říci, že perlorodce nezáleží jen na druhu a původu ryby, ale i její adaptabilitě. Perlorodky jsou ve svém vývoji na těchto rybách přímo závislé. Ve fázi, kdy se vajíčko perlorodky změní v druhotnou larvu, tzv. glochidii, tato pluje vodním sloupcem a snaží se zachytit za tělo ryby. Plující glochidie se snaží zachytit za žaberní aparát a pokud se jim to podaří, snaží se být součástí těla ryby. Pokud se podaří glochidii organismus hostitele oklamat, je obklopena buňkami hostitele.
Časopis Naše příroda Takto žije přibližně jeden rok a následně odpadne z těla ryby na dno. Pokud spadne do vhodného prostředí, což je otázkou náhody, zavrtá se do dna a zde žije skrytě téměř 10 let. Až poté vylézá na povrch dna a utváří zde své kolonie. Jsou známi jedinci o délce až 15 cm. V našich podmínkách se mohou perlorodky dožít až 140 let (výjimečně 180), ve Skandinávii až 280 let. Jedná se o mlže, který umí vytvořit pravou perlu. V úživnějším (mezotrofním) prostředí se naopak vyskytují formy rychleji rostoucí, avšak krátkověké, dožívající se 30–50 let.
Perlorodka říční se dříve vyskytovala na relativně rozsáhlém území Čech. Její domovinou byly především řeky na jihu a západě Čech. Její výskyt byl ale zaznamenán i v dalších příhraničních oblastech. Dnes je situace zcela opačná a na našem území již není žádné místo, kde by se tento úžasný vodní živočich vyskytoval hojně. Z drtivé většiny vodních toků perlorodka navždy zmizela a dnes je na pokraji vymření. V současné době se jedná o druh chráněný zákonem všude tam, kde se ještě vyskytuje. Abych byl přesnější, je vedena v Červeném seznamu ČR, Červeném seznamu IUCN, je chráněna Bernskou úmluvou a konečně zákonem č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb., která řadí perlorodku říční do nejcitlivější kategorie chráněných druhů jako druh kriticky ohrožený.
Zájem o perlorodky a jejich perly má na našem území velmi dlouhou historii sahající do dob pravěkých. V dobách přechodné nouze o potravu hledal pravěký člověk lastury perlorodek pro jejich chutné maso. Po jejich otevření si povšiml i malých lesklých kuliček přirostlých ke stěně lastur, což dokládají nalezené perly v jeskyních, které pravěcí lidé obývali.
Cíleným hledáním perel v českých vodách se lidé začali zabývat o mnoho později. Jedna z prvních dochovaných zmínek o českých perlách pochází z roku 1418 ze soustřeďování klenotů před nejistými časy z Třeboně, Zlaté Koruny a Vyššího Brodu do mocného Krumlova. Mezi těmito klenoty byly i perlové náhrdelníky a růžence zhotovené z perel domácího původu. Tehdy ještě velmi vydatné výsledky hledačů českých perel končily v úpadku již v době kolem roku 1650. Od počátku obchodů byla Česká perla velmi ceněnou komoditou. Z jedné z dochovaných zpráv z roku 1712 víme, že za 140 českých perel mohl překupník utržit 150 zlatých. Jednu z nejhodnotnějších českých perel vlastnil ve své době Rudolf II., který měl mezi klenoty perlu domácího původu vážící dokonce 30 karátů. Perly českého původu se uplatňovaly nejvíce v klášterních a kostelních majetcích, neboť mnohé řády a kláštery vlastnily i perlorodé úseky našich řek, tyto spravovaly a perlorodky cíleně lovily za účelem zisku z jejich prodeje.
O tom, že byly české perly pěkným zdrojem finančních příjmů, svědčí dochované záznamy. Výlovy perlorodek probíhaly téměř všude tam, kde se perlorodky vyskytovaly. Například ve starém Rožmberku se lov perlorodek udržel až do roku 1890. V dobových záznamech lze nalézt informaci, že za prodej perel získaných výlovy perlorodek během jediného roku zde činil zisk i 12 000 zlatých! O tom, jaké množství perlorodek bylo při výlovech devastováno, svědčí další dochovaná informace z Českokrumlovska. Zde jsou uváděny případy z výlovů perlorodek, kdy se prohledáním 500–800 vylovených kusů našla jedna jediná perla. Při výlovech perlorodek na hlubockém panství pak bylo velmi úsměvné, když lovící házeli malé perly zpět do vody v domnění, že se z nich za čas stanou perly větší a cennější.
V dnešních vodách nám toho mnoho nezbývá, ale pytláci jsou, byli a budou. Nejstarší zpráva o pytlácích perlorodek pochází z Českokrumlovska, z roku 1674. Toho roku byli chyceni dva zkušení pytláci Jan a Matěj, kteříse následně přiznali, že tak činí již několik let. Trestem jim byl jedno-denní pobyt v kleci na náměstí a poté byli vyvedeni soudním sluhou lotranskou branou ven z města. Pytláků bylo v této době mnoho a po jejich plenění zůstávaly na březích řek jen hromádky prázdných lastur. Šlechta si toho byla dobře vědoma, tehdy jim šlo jen o ztrátu vlastního zisku z prodeje. Kníže Jan Christian z Eggenbergu na tuto situaci reagoval dne 30. července 1681. Nařídil tehdy hejtmanovi krumlovskému dát na vědomí všem rychtářům a přísežným, že lovení perlorodek bude již výhradně v dikci knížecí a zjištěná krádež perel ze strany pytláků bude trestána smrtí.
Dnes již není po perlorodkách ve většině jejich původních lokalit ani památky. I z toho, co jsem uvedl výše, je zřejmé, že úbytky perlorodek v našich vodách jsou dlouhotrvajícího charakteru, přesněji řečeno je to mnohasetletý nešvar člověka. K úbytku tohoto tvora jsme se nedopracovali lovením perlorodky za účelem vlastní potravy a v zásadě ani tehdy, když jsme hodnotu perly posadili nad hodnotu života jejího skutečného majitele. Vymírání tohoto živočicha jsme zapříčinili zejména negativními změnami životního prostředí. Změnami plynoucími z hospodaření v přilehlých lokalitách, které proměnily chemismus vod natolik, že perlorodky začaly houfně vymírat. Bohužel se tak perlorodka říční stala jedním z nej- ohroženějších sladkovodních mlžů nejen u nás či v Evropě, ale na světě.
Prostou skutečností je snížení početního stavu našich perlorodek během několika málo let z odhadovaných 17 000 jedinců na současných přibližně 15 000 jedinců. Tento úbytek zapříčinila především opakující se enormní sucha; vždyť např. loňský rok byl nejteplejší za posledních 240 let.
Někteří odborníci dokonce odhadují, že v současné době se v našich 15 000 kusech perlorodek nachází perel méně, než máme na prstech jedné ruky. Ptáme-li se, proč je ve zdánlivě mnohatisícovém množství perel tak málo, tak především pro úbytek jejich kvalitního životního prostředí, které jim již neposkytuje potřebné množství organického vápníku pro stavbu jejich lastur, natož perel. Ostatně to je také jeden z důvodů, proč už na mladou perlorodku nenarazíme. Mají tak měkké lastury, že podléhají zkáze při sebemenších úrazech, například při soustavném a zcela neovlivnitelném pohybu říčních kamenů. Zbylé perlorodky se udusí pod splachy jílovitých a hlinitých částí z lesnicky i zemědělsky obhospodařovaných pozemků, nebo nemají dostatek kvalitní potravy. Nedostatek potravy perlorodek je dán úbytkem původních listnatých lesů, olšových luhů a bohatých mokřadních luk, které na mnoha místech ustoupily smrkovým lesům.
Proto není až tak uspokojivou informací, že právě u nás se nachází nejpočetnější středoevropská populace těchto tvorů, a to na řece Blanici, čítající 10 000 kusů. Další výskyt v současné době známe už jen z horního toku Vltavy, Malše a jejich přítoků.
Většina z nás už tohoto tvora v přírodě nikdy nespatří, a pokud přeci jen, možná si uvědomíme, že jsme měli možnost vidět skutečnou živoucí fosilii našich vod.
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.
Jiří Krouza
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2525278
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)