Potravou perlorodek je rostlinný detrit, živí se v podstatě fi ltrováním mikroskopických částí z vody a to i ve velikosti několik tisícin milimetru. Jediná perlorodka přefi ltruje denně až 50 litrů vody za účelem získání potravy. Jde o jednoho z nejnáročnějších obyvatel našich vod, ke svému životu vyžadují perlorodky kvalitnější vodu, než je voda kojenecká. Malé perlorodky vyžadují zpravidla spleť malých potůčků a stružek, u nichž by však voda v letním období neměla klesnout pod 15 °C. V současné době se u nás však žádná taková voda nevyskytuje, proto se také malé perlorodky za posledních 40 let nikde neobjevily, pouze starší jedinci. Ke svému životu na našem území vyžadují perlorodky přítomnost pstruha obecného z místní populace. I v tomto je však perlorodka poměrně vybíravá, dá se říci, že perlorodce nezáleží jen na druhu a původu ryby, ale i její adaptabilitě. Perlorodky jsou ve svém vývoji na těchto rybách přímo závislé. Ve fázi, kdy se vajíčko perlorodky změní v druhotnou larvu, tzv. glochidii, tato pluje vodním sloupcem a snaží se zachytit za tělo ryby. Plující glochidie se snaží zachytit za žaberní aparát a pokud se jim to podaří, snaží se být součástí těla ryby. Pokud se podaří glochidii organismus hostitele oklamat, je obklopena buňkami hostitele.
Časopis Naše příroda Takto žije přibližně jeden rok a následně odpadne z těla ryby na dno. Pokud spadne do vhodného prostředí, což je otázkou náhody, zavrtá se do dna a zde žije skrytě téměř 10 let. Až poté vylézá na povrch dna a utváří zde své kolonie. Jsou známi jedinci o délce až 15 cm. V našich podmínkách se mohou perlorodky dožít až 140 let (výjimečně 180), ve Skandinávii až 280 let. Jedná se o mlže, který umí vytvořit pravou perlu. V úživnějším (mezotrofním) prostředí se naopak vyskytují formy rychleji rostoucí, avšak krátkověké, dožívající se 30–50 let.
Perlorodka říční se dříve vyskytovala na relativně rozsáhlém území Čech. Její domovinou byly především řeky na jihu a západě Čech. Její výskyt byl ale zaznamenán i v dalších příhraničních oblastech. Dnes je situace zcela opačná a na našem území již není žádné místo, kde by se tento úžasný vodní živočich vyskytoval hojně. Z drtivé většiny vodních toků perlorodka navždy zmizela a dnes je na pokraji vymření. V současné době se jedná o druh chráněný zákonem všude tam, kde se ještě vyskytuje. Abych byl přesnější, je vedena v Červeném seznamu ČR, Červeném seznamu IUCN, je chráněna Bernskou úmluvou a konečně zákonem č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny a jeho prováděcí vyhláškou č. 395/1992 Sb., která řadí perlorodku říční do nejcitlivější kategorie chráněných druhů jako druh kriticky ohrožený.
Zájem o perlorodky a jejich perly má na našem území velmi dlouhou historii sahající do dob pravěkých. V dobách přechodné nouze o potravu hledal pravěký člověk lastury perlorodek pro jejich chutné maso. Po jejich otevření si povšiml i malých lesklých kuliček přirostlých ke stěně lastur, což dokládají nalezené perly v jeskyních, které pravěcí lidé obývali.
Cíleným hledáním perel v českých vodách se lidé začali zabývat o mnoho později. Jedna z prvních dochovaných zmínek o českých perlách pochází z roku 1418 ze soustřeďování klenotů před nejistými časy z Třeboně, Zlaté Koruny a Vyššího Brodu do mocného Krumlova. Mezi těmito klenoty byly i perlové náhrdelníky a růžence zhotovené z perel domácího původu. Tehdy ještě velmi vydatné výsledky hledačů českých perel končily v úpadku již v době kolem roku 1650. Od počátku obchodů byla Česká perla velmi ceněnou komoditou. Z jedné z dochovaných zpráv z roku 1712 víme, že za 140 českých perel mohl překupník utržit 150 zlatých. Jednu z nejhodnotnějších českých perel vlastnil ve své době Rudolf II., který měl mezi klenoty perlu domácího původu vážící dokonce 30 karátů. Perly českého původu se uplatňovaly nejvíce v klášterních a kostelních majetcích, neboť mnohé řády a kláštery vlastnily i perlorodé úseky našich řek, tyto spravovaly a perlorodky cíleně lovily za účelem zisku z jejich prodeje.
O tom, že byly české perly pěkným zdrojem finančních příjmů, svědčí dochované záznamy. Výlovy perlorodek probíhaly téměř všude tam, kde se perlorodky vyskytovaly. Například ve starém Rožmberku se lov perlorodek udržel až do roku 1890. V dobových záznamech lze nalézt informaci, že za prodej perel získaných výlovy perlorodek během jediného roku zde činil zisk i 12 000 zlatých! O tom, jaké množství perlorodek bylo při výlovech devastováno, svědčí další dochovaná informace z Českokrumlovska. Zde jsou uváděny případy z výlovů perlorodek, kdy se prohledáním 500–800 vylovených kusů našla jedna jediná perla. Při výlovech perlorodek na hlubockém panství pak bylo velmi úsměvné, když lovící házeli malé perly zpět do vody v domnění, že se z nich za čas stanou perly větší a cennější.
V dnešních vodách nám toho mnoho nezbývá, ale pytláci jsou, byli a budou. Nejstarší zpráva o pytlácích perlorodek pochází z Českokrumlovska, z roku 1674. Toho roku byli chyceni dva zkušení pytláci Jan a Matěj, kteříse následně přiznali, že tak činí již několik let. Trestem jim byl jedno-denní pobyt v kleci na náměstí a poté byli vyvedeni soudním sluhou lotranskou branou ven z města. Pytláků bylo v této době mnoho a po jejich plenění zůstávaly na březích řek jen hromádky prázdných lastur. Šlechta si toho byla dobře vědoma, tehdy jim šlo jen o ztrátu vlastního zisku z prodeje. Kníže Jan Christian z Eggenbergu na tuto situaci reagoval dne 30. července 1681. Nařídil tehdy hejtmanovi krumlovskému dát na vědomí všem rychtářům a přísežným, že lovení perlorodek bude již výhradně v dikci knížecí a zjištěná krádež perel ze strany pytláků bude trestána smrtí.
Dnes již není po perlorodkách ve většině jejich původních lokalit ani památky. I z toho, co jsem uvedl výše, je zřejmé, že úbytky perlorodek v našich vodách jsou dlouhotrvajícího charakteru, přesněji řečeno je to mnohasetletý nešvar člověka. K úbytku tohoto tvora jsme se nedopracovali lovením perlorodky za účelem vlastní potravy a v zásadě ani tehdy, když jsme hodnotu perly posadili nad hodnotu života jejího skutečného majitele. Vymírání tohoto živočicha jsme zapříčinili zejména negativními změnami životního prostředí. Změnami plynoucími z hospodaření v přilehlých lokalitách, které proměnily chemismus vod natolik, že perlorodky začaly houfně vymírat. Bohužel se tak perlorodka říční stala jedním z nej- ohroženějších sladkovodních mlžů nejen u nás či v Evropě, ale na světě.
Prostou skutečností je snížení početního stavu našich perlorodek během několika málo let z odhadovaných 17 000 jedinců na současných přibližně 15 000 jedinců. Tento úbytek zapříčinila především opakující se enormní sucha; vždyť např. loňský rok byl nejteplejší za posledních 240 let.
Někteří odborníci dokonce odhadují, že v současné době se v našich 15 000 kusech perlorodek nachází perel méně, než máme na prstech jedné ruky. Ptáme-li se, proč je ve zdánlivě mnohatisícovém množství perel tak málo, tak především pro úbytek jejich kvalitního životního prostředí, které jim již neposkytuje potřebné množství organického vápníku pro stavbu jejich lastur, natož perel. Ostatně to je také jeden z důvodů, proč už na mladou perlorodku nenarazíme. Mají tak měkké lastury, že podléhají zkáze při sebemenších úrazech, například při soustavném a zcela neovlivnitelném pohybu říčních kamenů. Zbylé perlorodky se udusí pod splachy jílovitých a hlinitých částí z lesnicky i zemědělsky obhospodařovaných pozemků, nebo nemají dostatek kvalitní potravy. Nedostatek potravy perlorodek je dán úbytkem původních listnatých lesů, olšových luhů a bohatých mokřadních luk, které na mnoha místech ustoupily smrkovým lesům.
Proto není až tak uspokojivou informací, že právě u nás se nachází nejpočetnější středoevropská populace těchto tvorů, a to na řece Blanici, čítající 10 000 kusů. Další výskyt v současné době známe už jen z horního toku Vltavy, Malše a jejich přítoků.
Většina z nás už tohoto tvora v přírodě nikdy nespatří, a pokud přeci jen, možná si uvědomíme, že jsme měli možnost vidět skutečnou živoucí fosilii našich vod.
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.
Jiří Krouza
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2525278
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40
(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)
Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37
(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29
LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)
V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05
PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00
NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)
Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54
PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)
Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)
Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
22. dubna 2024 00:47
(ČTK) - Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
(Celý text)
Na technické zasněžování jde až polovina ze všech investic ski areálů, uvedl ředitel Asociace horských středisek
22. dubna 2024 00:25
(ČTK) - V sobotu uplynulo 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě. České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé.
(Celý text)
Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28
VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)
USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30
(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)
USA čeká největší rojení cikád za desetiletí, mohou jich být biliony
21. dubna 2024 19:30
(ČTK) - Ve východní polovině Spojených států se pravděpodobně v nadcházejících týdnech objeví biliony cikád. Poprvé po více než 200 letech se tam ve stejném roce vyrojí dvě potomstva, která se vrací ve 13letých a 17letých cyklech. Podle agentury AP se čeká invaze hmyzu s ohlušujícím cvrkotem, jakou Američané nezažili po desetiletí.
(Celý text)