ecomonitor.cz
verze pro tisk
Saxaulové keře mají vrátit život do okolí vysychajícího Aralského jezera
21. června 2018 01:41
PRAHA (Ekolist) - Jak se z moře stane jezero, a z jezera vyprahlá poušť? Na notoricky známém příkladu Aralské oblasti ve střední Asii to jde dobře vidět. Netrvalo to ani sedmdesát let. Otázkou je, jestli je možné s tím něco udělat. Uzbečtí biologové věří, že cestou ke zmírnění ekologické katastrofy by mohlo pomoci odhalené dno zalesnit. V návrat vody ale nedoufají. Píše o tom BBC.

Do kdysi rozlehlého Aralského jezera přiváděly vodu řeky Amudarja a Syrdarja. Jenže pak někoho v Sovětském svazu napadlo odklonit podstatnou část přítoku a vodou zavlažovat rozlehlé lány žíznivé bavlny. Přítok, který v šedesátých letech činil 63 kilometrů krychlových ročně, se snížil na 3,2 km3 v roce 1990. Výsledek je vcelku očekávatelný. V průběhu několika desetiletí se rozloha jezera snížila o 90 % a prakticky rozdělila na několik menších, částečně propojených vodních ploch. Hladina se snížila o dvacet až třicet metrů. A z míst, odkud kdysi proudilo 98 % produkce ryb v Uzbekistánu, se stala poušť.

Satelitní snímek Aralského jezera v roce 1989 a 2014.
Satelitní snímek Aralského jezera v roce 1989 a 2014.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | NASA / Wikimedia Commons

Horší než sucho? Jedovatý prach

Totální rozvrat regionálního hospodářství dodnes dobře demonstrují rezavějící torza rybářských lodí, které se kdysi houpaly na vlnách. Jenže problémů bylo víc. Rapidně zvýšila slanost vody (9-12x), takže v ní prakticky nedokázalo nic přežít. Kontaminována byla i voda pitná. K mrtvé vodě se brzy přidala půda. Odhalené dno bylo plné splavených sedimentů, prosycených pesticidy a herbicidy. Těmi se totiž udržovaly bavlníkové plantáže v provozu. A suchý vítr je při prašných bouří roznášel z plantáží pryč. V okolí bývalého jezera se tak rapidně zvýšila nemocnost obyvatel a také mortalita. Přibližně dvojnásobně proti uzbeckému průměru.

Strom, který přežije všechno

I když se zbývající místní stále nemohou smířit s tím, že místo vody teď mají 45.000 kilometrů čtverečních slané toxické pouště, přemýšlí, jak přežít. Prvním krokem k tomu by mělo být zastavení písečných bouří, které vanou z bývalého dna. Postarat se o to mají porosty saxaulu křovitého (Haloxylon ammodendron), dřeviny natolik neodbytné a odolné, že by ji jinde považovali za škůdce. Jako jedna z mála dokáže přežít v zasolené půdě s minimem vláhy a svými hlubokými kořeny je schopna fixovat až deset tun horniny.

Uzbekistán se stal velkým producentem bavlny. Cenou za to je vysychající Aralské jezero.
Uzbekistán se stal velkým producentem bavlny. Cenou za to je vysychající Aralské jezero.

Možná za 150 let tu bude les

Pokud by se usadila v místě nynější pouště, mohla by změnit nejen tvář zdejší bezútěšné krajiny, ale i životy obyvatel. „Ať je mráz anebo praží slunce, sadíme jeden hektar saxaulu za dva týdny,“ říká Orazbay Allanazarov, místní lesník. V pravidelných desetimetrových odstupech, jeden kus za druhým. V současnosti je zalesněno saxaulem okolo půl milionu hektarů, ale další tři miliony ještě lesníky čekají. „Přežije každý druhý, ale do mezer doplňujeme další. Je to únavné. Ty, které jsme nasadili před pěti lety, jsou dnes 1,5 – 2 metry vysoké. To nám trochu dává naději. Zhruba za 150 let by tu mohl být les.“ A potom? „Třeba se sem vrátí život.“


O saxaulu se ve své publikaci Les (1906) až poeticky rozepsal i profesor Jiří Janda: „Jen jeden keř, keř zvláště upravený, aby vzdoroval suchu a záplavě, horku i mrazu, větru i žhavé tišině, zastupuje ve smutných, nehostinných pouštích střední Asie lesy sousedního severu a jihu. Jako osekaná vrba zvedají se rozsochatá, naduřeninami posetá ramena saxaulu, statečný, tvrdý kmen a prutovité větvičky nepohodě nastavujíce. Nemá ani pravého listí tento výplod pouště. Jen drobné šupinky na větvičkách je naznačují. A přece právě tyto větvičky jsou hlavní potravou velblouda dvouhrbého, jenž zde v původní své vlasti na divoko žije, živí sajky a jaky, a jsou jediným dřívím potulných kočovníků."

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Radomír Dohnal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2523873


Online diskuse
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53

PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla nová opatření ohledně odstřelu problémových medvědů
17. dubna 2024 16:48

BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)

Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
17. dubna 2024 16:37

PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)

Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
17. dubna 2024 10:27

(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)

Klimatické cíle EU nejsou udržitelné, řekl slovenský premiér Fico
17. dubna 2024 10:26

BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)

Lidé na Vysočině si připomenou Den Země čištěním pastvin i happeningy proti úložišti
17. dubna 2024 10:21

JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)

Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)

Ministr dopravy: Rolí státu v rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu
17. dubna 2024 00:55

PRAHA (ČTK) - Úlohou státu při rozvoji elektromobility je zajistit dobíjecí infrastrukturu, v programu Doprava s dotacemi z EU je pro ní připraveno šest miliard Kč. Z toho pět miliard korun bude směřovat na budování dobíjecích míst a jedna miliarda na vodíkové plnicí stanice. Na konferenci s názvem Green Deal s rozumem to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
(Celý text)

Pražská zoo vybrala osm koní Převalského určených pro transport do Kazachstánu
17. dubna 2024 00:41

STŘEZIMÍŘ (ČTK) - Pražská zoologická zahrada vybrala osm koní Převalského určených pro první transport do Kazachstánu. Do středoasijské země odletí na začátku června čtyři z nich. Koně nyní žijí v chovné a aklimatizační stanici Zoo Praha v Dolním Dobřejově na Benešovsku. Cílem projektu je obnovit populaci divokých koní ve volné přírodě.
(Celý text)

Opylení stoletého žlutokapu v liberecké botanické zahradě bylo úspěšné
17. dubna 2024 00:30

LIBEREC (ČTK) - Úspěšného výsledku se po roce dočkala Botanická zahrada v Liberci u stoletého žlutokapu šedého, který museli zahradníci loni na jaře ručně opylit. Z obtížně pěstovatelné rostliny, jež má na výšku skoro šest metrů, se jim podařilo sebrat letos na jaře několik desítek semen, informoval Jan Mikulička.
(Celý text)

Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
16. dubna 2024 23:27

(ČTK) - Sdružení místních samospráv (SMS ČR) nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy prostřednictvím koeficientů. Takové rozhodnutí je podle něj plně v kompetenci jednotlivých obcí, uvedlo. Nevládní zemědělské organizace, které letos několikrát protestovaly kvůli současné krizi v zemědělství, požadovaly po vládě vrátit daň z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) ale už dříve uvedl, že daň měnit nebude.
(Celý text)

Arboretum v Pardubicích budou spravovat technické služby, změna je na popud lidí
16. dubna 2024 23:25

PARDUBICE (ČTK) - Arboretum se vzácnými dřevinami na sídlišti Dukla v Pardubicích bude mít nového správce. Městský obvod předá péči o něj Službám města Pardubic. Změna je na popud veřejnosti, která si stěžovala, podle nich se obvod nestará dostatečně. ČTK to řekla náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO).
(Celý text)

V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa
16. dubna 2024 16:59

NOVÝ BOR (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. Stěhování je naplánované až do června, nový domov najdou chránění mravenci v lese, řekla ČTK mluvčí radnice Radmila Pokorná. Podobné stěhování už ve městě zažili dvakrát.
(Celý text)

V Novém Boru budou stěhovat velké lesní mravence z obytné čtvrti do lesa
16. dubna 2024 16:59

NOVÝ BOR (ČTK) - Stěhování mravenců připravují v Novém Boru na Českolipsku. Specializovaná firma připravuje přesun chráněného druhu velkého lesního mravence (Formica rufa), který si mraveniště vybudoval v lokalitě Hřebenky a obtěžuje obyvatele blízkých domů. Stěhování je naplánované až do června, nový domov najdou chránění mravenci v lese, řekla ČTK mluvčí radnice Radmila Pokorná. Podobné stěhování už ve městě zažili dvakrát.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2129 | Další