Výběr žurnálu pro publikaci není náhodný. Podobné varování už totiž zveřejnil před čtvrt stoletím, kdy před negativními dopady klimatických změn a hlavně přehlížením důsledků lidských činností varovalo tzv. Sdružení interesovaných vědců. Před pětadvaceti lety ale bylo signatářů dopisu desetkrát méně. „U příležitosti 25. výročí varovné výzvy našich kolegů jsme se rozhodli ohlédnout nazpět a vyhodnotit dosavadní reakci lidstva na souboru dostupných dat,“ stojí v textu aktuálního Varování. „Za zvláště drastické přitom považujeme stávající trendy v oblasti potenciálně-katastrofických klimatických změn kvůli zvyšování obsahu skleníkových plynů v atmosféře (v důsledku spalování fosilních paliv), odlesnění a zemědělství, zejména to vztažené k chovu přežvýkavců pro masnou produkci.“
Autoři také konstatují, že se lidstvu podařilo spustit hromadné vymírání živočichů, které si nezadá s pěti podobnými epizodami, které se odehrály na Zemi v průběhu 540 milionů let. „Kvůli tomu můžeme vidět, jak jsou současné organismy hubeny nebo odsuzovány k zániku, s výhledem na to, že se nedožijí konce tohoto století.“ Text varování dále podrobněji rozebírá ty nejpalčivější globální problémy, jejichž stav se navzdory předchozímu varování od roku 1992 jen výrazně zhoršil. Jejich výčet skutečně nedává mnoho prostoru pro optimistický pohled na budoucnost lidstva. Například výrazný zásah a narušení do hydrologických cyklů narušil dostupnost pitné vody. Pro celé lidstvo je dnes například dostupná jen polovina množství vody (v přepočtu na hlavu), srovnatelná s rokem 1960.
Neudržitelným se stává i průmyslový rybolov: už v roce 1992 byl „nad únosnou hranicí“ a celému globálnímu sektoru mořského rybolovu hrozil kolaps. Ke snížení objemu výlovu ale nedošlo, naopak, úsilí rybářů se zvýšilo, navzdory tomu, že celkové počty úlovků klesají. Na oceány dopadají také další rány, většinou v podobě stoku a splachu vody promořené hnojivy a pesticidy. Ty, spolu s ropnými haváriemi, vytvářejí v oceánech tzv. mrtvé zóny. Jedná se o vodní plochy s hypoxickým prostředím (s vyčerpanou zásobou kyslíku), kde dokáže přežít jen minimum vodních organismů. Mrtvé zóny můžeme podle autorů Varování považovat za zásadní limitující/narušující prvek ve více než 600 mořských ekosystémech.
Všechno pochopitelně souvisí se vším a nelze jednotlivé body problematiky vytrhávat z hlubšího kontextu. Příkladem je úbytek lesů, respektive odlesnění rozsáhlých území. Od roku 1990 do roku 2015 se výměra zalesněných ploch snížila ze 4128 milionů hektarů na 3999 milionů. Nejde „jen“ o úbytek lesnatého území, ztráta stromů ohrožuje uhlíkovou bilanci celých regionů, odlesnění se rovná dalekosáhlé ztrátě biodiverzity a ohrožuje i vodní režim. Ročně přitom mizí okolo 129 milionů hektarů lesů, tedy plocha srovnatelná s rozlohou Jižní Afriky. Podobné je to se ztrátou biodiverzity, která dosahuje alarmujících výšin. Jde jak o absolutní počet druhů, tak pokles jejich početnosti. Globální populace ryb, obojživelníků, plazů, ptáků a savců poklesly v rozmezí od 1970-2012 o 58 %. Ani klimatické změny nejsou „iluzí“: není náhodou, že deset nejteplejších let v historickém záznamu (za dobu 136 let nazpět), napočítáme od roku 1998.
Problémem, který zatím nemá řešení, je rychlost růstu lidské populace. Od roku 1992 se počet obyvatel planety země zvýšil o dvě miliardy (tedy o 35 %) a dá se předpokládat, že v roce 2100 by tu mohlo žít 9,6-12,3 miliardy lidí. Více lidí ale znamená jediné: to, že předchozí zmíněné problémy budou mít tendenci rychleji eskalovat k extrémním scénářům.
„Nejde jen o nárůst celkového počtu lidí, jako spíš o nárůst střední třídy,“ vysvětluje Eileen Cristová, spoluautorka Varování. „Ta dnes v přepočtu zahrnuje asi tři miliardy lidí. A v roce 2050 by jich mohlo být až pět miliard. Nejde tu o počet, ale o dopad, jaký mají.“ Lidé ze střední třídy se totiž počítají mezi ty, kteří již disponují kupní silou. Nakupují auta, elektroniku, cestují. Desítky milionů zástupců střední třídy tak má na životní prostředí takový vliv, jako stamiliony lidí z nižší.
Výčet všech zásadních komplikací a globálních problémů má sice poměrně odstrašující přesah, přesto na závěr zmiňuje i jeden pozitivní příklad. Tím je zmenšení rozlohy tzv. ozónové díry. Od roku 1992 je patrné výrazné zlepšení, které mimo jiné souvisí s celosvětovou kampaní a desetiletým úsilím zakázat průmyslové používání ozon-vyčerpávajících chemikálií. „A právě v rapidním globálním poklesu ozónovou vrstvu narušujících substancí můžeme vidět příklad vyvolané pozitivní změny, pokud se rozhodneme včas jednat,“ zmiňují autoři.
Další pozitivní změny lze například dosledovat v oblasti snižování extrémní chudoby a hladomorů v některých regionech, nebo ve snížení porodnosti v regionech se zvyšujícím se vzděláním žen. Za slibný považují autoři vývoj na poli obnovitelných zdrojů energie a s nadějí vnímají snahu některých zemí o omezení odlesňování. „Od roku 1992 jsme se hodně naučili, ale pokrok v oblasti politiky životního prostředí, v lidském chování a globální nerovnosti je stále velmi nedostatečný.“
Autoři zmiňují pět zásadních bodů strategie do příštích let: Zastavit činnosti poškozující životní prostředí a obnovit ochranu integrity ekosystémů, na kterých závisíme. Začít spravovat zdroje, které jsou nezbytné pro lidský blahobyt, efektivnějším způsobem. Je třeba stabilizovat lidskou populaci. Je třeba snížit a následně odstranit lidskou chudobu. A je nutné zajistit rovnoprávnost pohlaví a garantovat ženám na celém světě jejich vlastní kontrolu nad reprodukcí.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2508969
PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)