Nápad z UCLA se řadí mezi ty do detailu propracované. Ne nadarmo jejich studii otiskl i prestižní žurnál Nature, který se snílkovským tématům vyhýbá. A už sama myšlenka, že by k pokrytí celosvětové spotřeby ryb vlastně stačila jen plocha odpovídající přibližně rozměrům Michiganského jezera je prostě atraktivní. Nejprve ale několik čísel: Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) uvedla ve své statistické ročence, že roku 2016 byl poprvé překonán spotřební práh dvaceti kilogramů rybího masa na osobu, respektive na obyvatele planety Země. Ve hře je tedy něco kolem 73,8 milionů tun rybiny, což mimo představuje tržní komoditu v ceně zhruba 148 miliard dolarů.
Ne všude se rybám holduje stejně, a prim ve spotřebě mají obyvatelé přímořských oblastí. V řadě takových regionů světa tvoří rybí maso zásadní část jídelníčku. S popularitou ryb souvisí ještě dva fakty. V řadě oblastí, kde jsou ryby intenzivně konzumovány, je to často jediný dostupný zdroj živočišných bílkovin. Druhý fakt pak odráží trend zdravého životního stylu: mořské ryby ve vnitrozemí se nyní jí častěji, protože jsou považovány nejen nutričními specialisty za zdravější. Ryby jsou prostě velký byznys, s velkým potenciálem do budoucna. Limitou dalšího růstu je ale přetěžení, či spíše přelovení oceánů.
Z těch druhů, které jsou lidmi konzumovány, je nyní 57 % ve stavu přelovení. Jejich populační počty soustavně klesají. A dalších 30 % druhů konzumovaných ryb je nyní buď ve fázi akutního přelovení, nebo se po prodělání výrazného populačního propadu teprve vzpamatovávají. A právě z této situace “těží“ svůj potenciál práce z UCLA. Ta navrhuje příbřežní rybochovná zařízení jako krok, který by umožnil plné obnovení populací ryb v oceánech, a přitom nebral lidem zdroj potravy. Akvakultury, systémy řízené produkce ryb (a korýšů) nejsou rozhodně nic nového.
Ale způsob, jakým lidé UCLA tuto osvědčenou myšlenku uchopili, originální je. Namísto budování takových zařízení v zálivech, ústích řek nebo stísněné mezi ostrovy navrhují přesun rybochovných zařízení na otevřené moře. Sice stále na dohled pobřeží, na pevninských šelfech, ale přesto na větší hloubce. Ta by ostatně také umožnila zvýšit objem celé produkce. Jenže kde se do toho pustit? Kapitál a technologii drží pod palcem především Evropa a Severní Amerika. Produkce v jim blízkých mořích zdaleka nedosahuje takového výkonu.
Navíc by tu rybí chovy narazily na bariéru vícenákladů souvisejících s dodržováním nejrůznějších legislativních norem. Rybí farmy v mělkých mořích jsou totiž poněkud znečišťujícím faktorem. Proto tým vedený Peterem Kareivou a Rebbecou Gentry hledali místo, kde by se dostatečná hloubka vody odrazila ve snížení environmentálních dopadů takové velkokapacitní produkce. V potaz brali také biologické nároky 180 druhů nejčastěji konzumovaných ryb. Díky tomu jim z globální mapy potenciálních chovných lokalit vypadala řada míst. Ta znečištěná haváriemi, v dosahu potenciálního znečištění z ropných plošin, nebo ta lodní dopravou příliš frekventovaná.
Výsledek byl poměrně překvapivý. Z hodnocení se “vylouplo“ několik regionů, jako například pobřeží Guineji v Africe, Bangladéše v Asii či u jihoamerické Uruguaji. Tyto země představují “zlatý střed“ z poptávaných parametrů. A jako z udělání většinou leží na dohled dalším zemím (pokud jimi nejsou samy), které se nejvíce potýkají s rostoucí populací a problémem nasytit hladovějící. Jim blízké země, jako například Argentina, Indonésie nebo Indie, v sobě navíc nesou příslib ideálního a stabilního odbytiště. Produkce by tak mohla probíhat ideálně přímo v místech spotřeby, a současně by z nyní ekonomicky slabších zemí mohla udělat světové producenty ryb.
“Ze začátku by něco takového bylo pochopitelně nákladné, a klasický mořský rybolov by ještě dlouho hrál prim,“ říká Kareiva. “Postupně by ale tlak na rybí populace v oceánech ustával, protože rybochovy akvakultur jsou konkurenčně lepší.“ Rozvolněné tempo nástupu rybích akvakultur by zároveň dalo čas rybářům přizpůsobit se změně trendu. “Potřebujeme prostě najít další zdroj proteinů pro nasycení rostoucí lidské populace, ale rybí populace jsme už přetěžili. Tato studie ukazuje, že pěstování ryb v oceánech může hrát velkou roli ve výživě lidí, aniž by to vedlo k další degradaci oceánů nebo přelovení volně žijících druhů ryb.“
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2502254
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)
Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné
2. května 2024 21:00
Dolní Lomná (Frýdecko-Místecko) (ČTK) - Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku. Požár zasáhl přibližně hektarovou plochu, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Příčinou požáru byl podle vyšetřovatelů lidský faktor. Národní přírodní rezervace Mionší chrání rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů v Beskydech. Rozloha rezervace je bezmála 170 hektarů, čímž se Mionší řadí mezi největší pralesy v České republice.
(Celý text)
Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18
(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)
Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16
PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)
Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31
(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)
Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
2. května 2024 11:30
(ČTK) - Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy farmaceutický a kosmetický průmysl, vyplývá z úpravy směrnice, kterou schválil v dubnu Evropský parlament. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) uvedla, že směrnici vnímá jako další přítěž již tak těžko konkurenceschopnému odvětví a může to ovlivnit cenu i dostupnost léků. Zavedení dalších opatření se dotkne téměř 600 čistíren v Česku, náklady budou ve stovkách miliard korun během následujících 20 let, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák.
(Celý text)
Produkce elektřiny z větru v USA se loni poprvé po 25 letech snížila
2. května 2024 11:29
WASHINGTON (ČTK) - Produkce elektřiny z větrných elektráren ve Spojených státech se loni poprvé za čtvrt století snížila, a to o dvě procenta. Výroba byla nižší, přestože instalovaný výkon stoupl o 6,2 gigawattu (GW). Mohly za to slabší větry na Středozápadě, než je obvyklé. Vyplývá to ze zprávy amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA).
(Celý text)
Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě
2. května 2024 01:17
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55
LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)
Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci
1. května 2024 12:59
LYSICE (ČTK) - Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.
(Celý text)
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
1. května 2024 05:59
PRAHA (Ekolist) - Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).
(Celý text)
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04
PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04
PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)