V úvodním slovu popsal ministr životního prostředí Richard Brabec svůj nástup do úřadu. Tehdy se svých nových podřízených zeptal, co jsou podle nich zásadní problémy Česka. Trochu překvapivě zmínili i sucho. „Ve veřejné debatě zaznívaly jako problém hlavně povodně. Ale že je problém i sucho, to byla pro mě novinka,“ říká Brabec. Při bližším pohledu to ale překvapivé moc není. „Povodně a sucho jsou různé strany téže mince.“
„Ztratili jsme dvacet let na přípravu. Naši předci přes sto let intenzívně odváděli vodu z krajiny. Dnes víme, že je to špatně a že musíme vodu v krajině zadržet,“ říká Richard Brabec. „Vodní blahobyt skončil.“
Ředitel Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta, který se kromě starověkého Egypta věnuje i studiu civilizací, ve svém příspěvku zmínil, že klíčovým faktorem naší adaptace na změny prostředí bude schopnost změnit myšlení lidí „napříč celou Gaussovou křivkou“. Politika podle něho nemá nástroje na to, aby si společnost poradila se změnami životního prostředí. Jejich znakem totiž je, že nejde o lineární, pomalou proměnu, ale daleko častěji jde o změnu skokovitou. Z historie jsou známy civilizace, které se se změnou svého prostředí musely vyrovnat během jedné dvou generací. „Abychom se ze změnami prostředí vyrovnali, budeme muset zapojit šedou kůru mozkovou. Nejde přeprat přírodu technologií, musíme změnit způsob našeho myšlení,“ říká Miroslav Bárta. Velkou naději vkládá do základního výzkumu a následování příkladů jakým je na poli hospodaření s vodou například Izrael.
Bárta dále zmínil, že skokovitá změna prostředí vytváří enormní tlak na společnost, který se projeví skokovitým nárůstem konfliktů. Při velkém stresu přestává platit společenská smlouva. Změny prostředí přirozeně vedou ke stěhování národů.
Podřezali jsme žíly malému vodnímu cyklu
Michal Kravčík ze slovenské organizace Ludia a voda hovořil o přeceňování vlivu klimatických změn. Sucha, lokální povodně, tepelné městské ostrovy a další negativní jevy podle něho souvisí se zcela banální proměnou malého vodního cyklu. „Voda funguje jako nosič energie. My vodu posíláme kanály a koryty co nejrychleji do řek a do oceánů. Voda pak chybí v krajině a ve městech. Kvůli tomu se sluneční záření přeměňuje na citelné teplo. Horký vzduch nad městy a zemědělskou krajinou pak do prostoru nepustí dešťové mraky, které se vyprší nad chladnějšími horami,“ popisuje princip Michal Kravčík. Vznikají tak lokální povodně, vysušená krajina a městské tepelné ostrovy.
Řešení je podle něho zcela jednoduché: nařídit, aby každý, kdo staví dům či vytváří jakoukoliv nepropustnou plochu, měl povinnost nechat dešťovou vodu na svém pozemku.
O změně myšlení hovořil i Thilo Lehmann z vídeňského magistrátu. Na konferenci často skloňovaná změna myšlení se podle něho odehrála hlavně na samotném magistrátu. V roce 2011 a 2014 zasáhly Vídeň silné deště, které způsobily velké škody. „Jistě by šlo postavit kapacitnější kanalizaci. Ale je to velmi drahé a lidi otravuje, když je město rozkopané,“ říká Lehmann. A tak se na magistrátu rozhodli dešťovou vodu do kanalizace prostě nepustit, tedy s výjimkou historického centra, kde prostorové možnosti prostě neumožňují jiné řešení.
Změnil se kvůli tomu způsob, jak magistrát řeší svou agendu. Místo úzce resortního přístupu se k řešení dešťové vody přizvaly i další odbory. „Je to časově náročnější, ale vede to k dobrým výsledkům,“ říká Lehmann.
Martin Seidl, výzkumník z francouzské Národní školy stavebního inženýrství pařížské univerzity ukázal příklady dobré praxe ze tří pařížských čtvrtí, kde jsou retenční plochy přirozenou součástí veřejného prostoru. Kromě toho zmínil slabiny dobrého plánování hospodaření s vodou. Podle něho je velkou bolestí, že chybí kontinuita managementu. Volby každé čtyři roky všechno změní, politici se před volbami také věnují zcela jiným věcem. Při řešení dešťové vody chybí podle Seidla multidisciplinární přístup. Téma je rozdělené mezi jednotlivé odbory, které spolu nekomunikují. Úředníkům často chybí obecné informace a přehled o tématu. „Nepříjemný je nedostatek proškolených pracovníků, kteří přímo v terénu provádějí konkrétní práce, třeba i sekání trávy, kdy zaškolíte pracovníka, ale on po sezóně odejde a už se nevrátí,“ říká Martin Seidl.
Krajinný architekt Gerhard Hauber tvrdí, že nemá smysl investovat do větší kanalizace, má smysl investovat do toho, aby se ve městě dobře žilo. Což nutně znamená zapojit vodu do života města. „Investovat do zvětšení kanalizace, to je jako když zakopete peníze pod zem. Nikdo je neuvidí. Povrchové úpravy mohou s dešťovou vodou také pomoci a ještě zpříjemní lidem pobyt ve městě,“ říká Hauber.
S Gerhardem Hauberem v mnohém souzněl Tomáš Metelka ze společnosti Ramboll. Ta se zapojila do přípravy kodaňského adaptačního plánu. Kodaň zažila opakované vyplavení po lokálních přívalových deštích. Kanalizace prostě nezvládla odvést tolik vody. Kodaň si proto dala úkol vypořádat se s dešťovou vodou, kterou stoky nepojmou. Strategie je jednoduchá, navést vodu tam, kde nebude působit škody. „A když už se bude do města investovat, je požadavek, aby to bylo multifunkční a aby se ve městě dalo dobře žít,“ říká Metelka.
Město si nechalo vypracovat rizikovou analýzu, aby se vyjasnilo, jaké investice se vzhledem k rizikům ještě vyplatí. Jako jasné kritérium se určilo, že vozovky mohou být 10 cm pod vodou, chodníky však musí být bez vody. Město pak hledalo způsoby, kam na krátkou dobu svést dešťovou vodu. Jedním z řešení se ukázaly městské parky, jejichž některá místa byla o jeden metr prohloubena, aby se získal dostatečný retenční prostor.
A město se také pustilo do rekonstrukcí svých ulic. Tedy zatím do pilotních projektů. Jedním z nich je rekonstrukce ulice Korsgade. Voda z okapů se přestane svádět do kanalizace, ale svede se na ulici, odkud teče povrchovým kanálem do retenčních záhlubní. Ty se nově vybudují v prostoru ulice a budou multifunkční. „Není to čistě vodohospodářské řešení, je to multifunkční, týmové řešení,“ říká Metelka.
Jiří Vítek, projektant a majitel firmy JV Projekt, byl ze všech řečníků nejkritičtější. Podle něho stát neplní svou roli v adaptacích na změny klimatu a přehlíží i nerespektování zákonů a norem v dané oblasti. Jako konkrétní příklad zmínil paragraf 5 vodního zákona, který mimo jiné říká, že při provádění změn stavby či změně užívání stavby je mimo jiné povinnost zajistit vsakování či zadržování dešťové vody. Podle Vítka tento paragraf nikdo nedodržuje, protože je velmi přísný.
Podle Vítka k dobrému řešení dešťových vod chybí dnešním městům koordinace právních a technických norem, systémový přístup všech zainteresovaných ministerstev a také zřetelná vize státu, jak problém s klimatickými změnami řešit. „Adaptace se dělají jen jako. A podle toho také vypadá současný neudržitelný rozvoj našich měst,“ posteskl si Vítek.
Vítek připomíná, že města mají samozřejmě i svou vlastní odpovědnost a mohou si sama vytvořit své adaptace. Jako dobré příklady uvedl Hradec Králové nebo Olomouc.
Jiří Vítek zmínil, že města by si měla vypracovat své stavební standardy. „Hlavně stavební inženýři by je potřebovali, protože s nimi je většinou největší potíž. Mají své technické předpisy o uspořádání inženýrských sítí, kde se o vodní průlehy nezajímají,“ líčí Vítek.
Jakub Horecký z ministerstva životního prostředí následně uvedl, že zmíněný paragraf 5 vodního zákona se bude řešit, protože se to dostalo jako téma do Akčního plánu adaptace na klimatické změny. Jednou z dalších věcí, která se bude řešit, je zrušení výjimek pro stavebníky co se týče hospodaření s dešťovou vodou, aby bylo rovné prostředí. „Ministerstvo zemědělství teď prověřuje možnost výjimky zrušit,“ uvedl Horecký.
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Martin Mach Ondřej
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2496088
27. dubna 2024 01:08
JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)
Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)
Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00
SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)
Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14
(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)
Prase nakažené africkým morem ulovili u Hrádku nad Nisou, ochranná pásma se rozšíří
27. dubna 2024 00:12
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vytyčená kvůli africkému moru prasat se na Liberecku opět rozšíří. Je to kvůli nakaženému divočákovi, kterého myslivci ulovili v katastru Oldřichova na Hranicích u Hrádku nad Nisou. ČTK o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Majer.
(Celý text)
Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12
JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)
Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů
26. dubna 2024 21:37
(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)
Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01
LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10
BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)
Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09
BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)
Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07
BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)
Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)