() - Ignis Brunensis je mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů, která se od roku 1998 každoročně koná v Brně v rámci festivalu Brno – město uprostřed Evropy. O oblíbenosti akce nejlépe vypovídají statisíce každoročních návštěvníků. Ohňostroje jsou krásné a zanechávají v divácích silný zážitek. Je dobré vědět, že ohňostroje mají i nezanedbatelný vliv na kvalitu ovzduší a lidské zdraví.

„...během několika minut vypustí do vzduchu hromady chemických látek ženoucích a barvících vybuchující rachejtle, do povětří vyletí pro kratinký čas zábavy také několik milionů korun, které by mohly být využity mnohem užitečněji. Statisíce návštěvníků této ´atrakce´ pak po sobě zanechá v okolí Brněnské přehrady a blízké Bystrci pořádnou spoušť...“ Takhle ostře se před léty vyjádřil na margo brněnského festivalu Petr Laštůvka ze Strany zelených. Když v roce 2010 zastupitelstvo městské části Brno-Bystrc hlasovalo o tom, zda se má festival Ignis Brunensis konat na Brněnské přehradě, proti se postavili jen zelení. Drtivá většina politiků, ale i veřejnost považuje akci za významnou kulturní událost, která je prospěšná nejen pro Bystrc, ale pro celý brněnský region. A dlužno dodat, podívaná to je úchvatná.

Paradoxní je, že v roce 2007 jiný politik za Stranu zelených festival hájil. Brněnský magistrát si na četné podněty občanů nechal zpracovat výzkum, jaký vliv má Ignis Brunensis na životní prostředí. Šetření byla zaměřená na monitoring znečištění ovzduší a sledování stavu rybí populace v Brněnské přehradě. „Výsledky ukázaly, že k zásadnímu poškození přírody nedošlo," řekl náměstek primátora pro rozvoj Martin Ander (SZ).

Z výsledků šetření vyplynulo, že festival Ignis Brunensis neměl závažný vliv na kvalitu vzduchu, ani nezpůsobil hromadný úhyn ryb. Nárůst koncentrací pravděpodobně souvisejících s ohňostroji byl vysledován pouze u oxidu uhelnatého (CO), okamžitě po ukončení akce však došlo k jeho poklesu k normálnímu stavu ovzduší dané lokality. Detekované zvýšené koncentrace prachových částic frakce PM10 nebyly podle studie způsobeny ohňostroji, podstatnou příčinou bylo suché počasí v daném období, tj. zejména vysoká teplota, dlouhotrvající sucho a s tím spojená nízká relativní vlhkost vzduchu. Byl také proveden sběr uhynulých ryb u břehů přehrady. Bylo nalezeno zanedbatelné množství ryb, spočítáno cca 100 kusů uhynulých jedinců rodu cejn, tři kapři a jeden candát. Stupeň rozkladu nalezených jedinců vyloučil přímou spojitost s ohňostroji.

Brněnské výsledky znečistění ovzduší jsou ve světle v zahraničí prováděných výzkumů překvapivé. Například studie z roku 2015 uvádí, že při ohňostrojích u příležitosti amerického Dne nezávislosti se v bezprostředním okolí ohňostrojů zvýší průměrná 24 hodinová koncentrace polétavého prachu PM2,5 na 48 μg/m3, což je změna oproti normálu o 370 %. Studie z roku 2014 mapuje ohňostroje v čínských velkoměstech během Čínského lidového festivalu. Studie konstatuje, že během podvečera, kdy jsou ohňostroje odpalovány, dochází k největším koncentracím polétavého prachu PM10 a PM2,5. Indická studie konstatuje, že během ohňostrojového festivalu Deepawali dochází v okolí Kalkaty ke krátkodobému zvýšení znečištění ovzduší. Vědci šest dní po sobě měřili koncentrace PM10, PM2.5, SO2 a NO2. A zjistili, že došlo k nárůstu koncentrací polétavého prachu 6,44 krát, u PM10 7,16 krát, u PM2,5 5,35 krát a u NO2 1,27 krát – ve srovnání s jiným srovnatelným dnem. Podle vědců představuje i toto krátkodobé zhoršení kvality ovzduší vysoké riziko pro zdraví lidí.

Studie dále uvádějí, že při použití ohňostrojů vzniká velké množství látek, které znečišťují ovzduší a životní prostředí obecně. Potenciální environmentální a zdravotní rizika zábavní pyrotechniky jsou přitom různorodá. Kromě kontaminace vzduchu se mohou toxické látky z ohňostrojů dostat i do vodních zdrojů. Rezidua těžkých kovů může spláchnout ze země déšť a tímto způsobem se mohou dostat do našich jezer, řek a oceánů. Například stroncium, které způsobuje červené zbarvení explozí ohňostroje, je extrémně reaktivní s vodou i vzduchem a může proniknout hluboko do půdy i podzemní vody.

Při analýze vzorků prachu z ohňostrojů bylo zjištěno, že jsou bohaté na různé kovy, pokaždé však obsahující draslík a stroncium, které slouží jako stopovače ohňostrojů. Z těchto dat je také zřejmý nárůst koncentrací sloučenin SO2 a NO2. Ovzduší je v důsledku explozí ohňostrojů znečišťováno i těžkými kovy (kromě již zmiňovaného draslíku a stroncia je to např. barium, hořčík, měď, olovo či hliník), jejichž sloučeniny se používají v ohňostrojích jako okysličovadla, stabilizátory, k barvení plamene a při jiných speciálních efektech. Tyto kovy se uvolňují zejména ve formě malých částeček, které se pak snadno dostávají do dýchacích cest, kde mohou mít velmi negativní dopad na zdraví lidí i zvířat v okolí. Například u astmatiků může pobyt v blízkosti vypalovaných ohňostrojů způsobit až astmatický záchvat.

Roli hrají nejen ohňostroje coby veřejná produkce, na znečišťování ovzduší se podílí i ohňostroje, které si lidé odpalují sami. Podle německého Úřadu pro životní prostředí (UBA) silvestrovské ohňostroje zatíží ovzduší v Německu odhadem 4000 tunami polétavého prachu, což odpovídá zhruba 15 procentům ročních emisí škodlivých pevných částic z německé silniční dopravy. Tyto soukromé ohňostroje jsou i častým zdrojem zranění. V Německu si každoročně na Nový rok na osm tisíc lidí způsobí zranění vnitřního ucha či skončí u lékaře s popáleninami. Třetina lidí pak má trvalé následky.

Jiným velice významným negativním a jen těžce přehlédnutelným (přesněji těžce přeslechnutelným) rysem ohňostrojů je jejich hlučnost. Na hluk bezprostředně negativně reagují především starší lidé a zvířata. Exploze pyrotechniky mohou dosahovat hodnoty 190 dB. Podle Státního zdravotního ústavu mohou extrémně vysoké hladiny akustického tlaku (u dospělých 130-140 dB, u dětí a predisponovaných osob i nižší) vyvolat akustické trauma, jehož podstatou je poranění bubínku, sluchových kůstek nebo blanitého labyrintu. Hluk, který pyrotechnika způsobuje, je vyšší než startující letadlo (120 - 130 dB) nebo hluk motorky či sbíječky (okolo 100 dB).

Negativní účinky ohňostrojů na domácí i divoká zvířat jsou dobře zdokumentovány. Každý, kdo má nějakého domácího mazlíčka ví, že zvířata zvukovými efekty ohňostrojů trpí. Je tomu tak proto, že zvířata mají mnohem citlivější sluch než lidé a hluk z  ohňostrojů je pro ně mnohem silnější a výrazně překračuje práh bolestivosti. Mnohem závažnější jsou však záchvaty paniky divokých zvířat, která jsou na rozdíl od psů, koček či papoušků naplno vystavená hlučným výbuchům. Vyděšená zvířata často utíkají, případně opouštějí svá teritoria a úkryty. Ptáci opouštějí svá hnízda a mnohdy nejsou schopni se k nim vrátit. Po ohňostrojích se objevuje zvýšený počet osiřelých mláďat divokých zvířat.

Vyděšení ptáci často narážejí do budov, drátů elektrického vedení apod. Při novoročním ohňostroji 2013 v Praze dopadlo přímo mezi diváky několik zkrvavených labutí, které, vyděšené ohňostrojem, narazily do drátů tramvajového vedení. V polovině března 2016 záchranná stanice v Praze přijala zraněnou labuť, která si o trolej prakticky stáhla kůži z krku. Podle slov Petry Fišerové, mluvčí záchranné stanice v Praze, se to děje v důsledku toho, že labutě hlasité rány vyplaší, takže se v dezorientovaném stavu a navíc za tmy zvednou z hladiny řeky do vzduchu, kde na ně místo úniku číhá neviditelná překážková dráha. Hluk negativně působí i na vodní živočichy. Vyplašené ryby vyplavou z úkrytů a mohou uhynout vysílením. Je trochu zarážející, že k tomu na brněnské nádrží během festivalu Ignis Brunensis podle provedeného výzkumu nedochází.

Jsou tu však ještě nepřímé a skryté průvodní jevy, které souvisí s výrobou a prodejem ohňostrojů a zábavní pyrotechniky. Ingredience ohňostrojů často pocházejí z prvků, které se těží ze země. A si není potřeba vysvětlovat, že těžba není zrovna eco-friendly. Krom toho, minerální látky je pak třeba zpracovávat a izolovat pomocí různých chemikálii. K výrobě ohňostrojů se používají i plasty, papír a karton a jsou vyrobeny v továrnách, které jsou dalším zdrojem znečistění.

Co se týče výroby ohňostrojů, je důležité zmínit, že předním producentem a exportérem zábavní pyrotechniky je Čína, odkud proudí zásilky do Ameriky i Evropy. Negativním sociálním aspektem výroby ohňostrojů v Číně je využívání dětské práce, někdy dokonce nucené. O dětech pracujících ve výrobě pyrotechniky v Číně se začalo více mluvit v roce 2001. Tehdy v provincii Jiangxi zemřelo při výbuchu 50 dětí z místní základní školy. Dalších 27 utrpělo vážná zranění a popáleniny. I když se stupňuje tlak na nadnárodní společnosti, aby kontrolovaly své subdodavatelské řetězce, dětská práce v oblasti zábavní pyrotechniky se v Číně stále objevuje.

Co tedy s ohňostroji? Jsou v podstatě tři základní řešení. Nechat být, zakázat, nebo regulovat. Například ve Fuldě, devátém největším městě Hesenska, je zakázáno používání zábavní pyrotechniky tam, kde nelze dodržet bezpečnou vzdálenost osmi metrů od (nejen hrázděných) domů. Zákaz platí také pro okolí nemocnic, kostelů a zařízení pro děti a seniory. V Praze ochranáři docílili zákazu odpalu ohňostrojů ze Střeleckého ostrova nebo pontonu na Vltavě, protože to plašilo vodní ptactvo.

Existují i ohňostrojové alternativy s menšími dopady na prostředí. Problém s hlukovým znečištěním vyřešila italská společnost Setti Fireworks, která vyrábí „tichou“ zábavní pyrotechniku. Začala ji vyrábět s ohledem na vyděšené psy a další domácí i volně žijící zvířata, ale také děti, které se pyrotechniky někdy bojí, a seniory a nemocné lidi, jimž hluk nedělá dobře. Nápad s tichými ohňostroji se zalíbil i ve městě Collecchio, nacházejícím se v provincii Parma, které vydalo vyhlášku, dovolující obyvatelům používat výhradně tichou pyrotechniku. Namísto ohlušujících výbuchů doprovází vizuální show na nebi scénická hudba.

S úsilím ozelenit zábavní pyrotechniku vyvinula společnost Disney technologii, která namísto střelného prachu používá stlačený vzduch. V tuzemských podmínkách není prozatím tato technologie přístupná, proto asi nejlepší a zřejmě i nejdostupnější alternativou vůči klasickým ohňostrojům je laserová show, která není ani hlučná, ani neprodukuje takové množství škodlivých emisí.

Méně okázalou, ale přesto vizuálně zajímavou náhražkou za tradiční ohňostroje jsou svítící tyčinky, které s oblibou používají fanouškové elektronické taneční hudby. Existují dokonce i v eco-friendly verzi: LED tyčinky, které lze použít více než jednou. Zejména děti ocení i „explozi“ konfetů, v ideálním případě z recyklovaného papíru.

Poněkud hlučnější, ale ve srovnání s ohňostroji nevinnou alternativou jsou frkačky a trumpety běžně dostupné v obchodech s tzv. party zbožím. Hromadné bubnování či užití jiných hudebních nástrojů může taky navodit slavnostní atmosféru, která nemá tak tristní účinky na přírodu či lidské zdraví. Poslední uvedené alternativy jsou dost minimalistické ve srovnání s klasickými ohňostroji, i tu by mohlo platit slavné motto Ernsta Schumachera, nestora ekologické ekonomie, totiž že malé je milé.

Martin Pavelka

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2469592