Čtení dokumentu přijatého v Riu je pro novináře skličující. Politici v něm skoro šedesátkrát něco „znovupotvrzují“ a snad stokrát něco „podporují“. Nějaké závazky nebo čísla, na něž by bylo možné upozornit, nebo je dokonce použít do titulku, aby pohledal. A fráze, která by uvozovala, že něco politici udělají, je na skoro padesáti stránkách textu jen párkrát.
Brazilská prezidentka Dilma Rousseff sice na závěr konference uvedla, že dohoda je velkým krokem kupředu, který přinese změny, tomu ale upřímně věří jen málokdo. S dokumentem jsou totiž nespokojeny nejen nevládní organizace, ale i většina delegací – a to i v případě, že ho označují za nejlepší možný kompromis.
Prakticky nikomu se totiž nepovedlo do textu prosadit nějaký významnější pozitivní bod, který by vynikal oproti dohodám uzavřeným v minulosti. Co se delegacím naopak dařilo, bylo bránění návrhům, které jim nevyhovovaly.
Obecné formulace
„Rio+20 nám dalo solidní platformu, na které můžeme stavět,“ uvedl včera generální tajmeník OSN Pan Ki-mun. Ani on ale se svou kampaní, jež by do roku 2030 měla přinést všem obyvatelům planety udržitelnou energii, neuspěl. V dokumentu je zmíněna, ale text je v jejím případě stejně vágní jako u dalších témat.
Podobně dopadly tzv. Cíle udržitelného rozvoje, jež by měly pomoci zajištění udržitelného rozvoje ve světě (podle textu by se měly týkat nejpalčivějších problémů dneška, což by s ohledem na další oblasti textu mohl být například přístup k energii, k hygieně, k práci apod. – pozn. aut.). Stanoveny by měly být do roku 2015, ovšem nejdřív se bude potřeba dohodnout, jak bude vypadat samotný proces, který k jejich vytvoření povede.
Stejně je na tom zelená ekonomika. V dokumentu se o ní píše, ale obecně. Evropské unii se do textu nepodařilo prosadit ani konkrétní cíle týkající se například přístupu k vodě nebo hygienických podmínek nejchudších lidí.
Podle závěrečného textu by role Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) měla být posílena, což je pozice, kterou prosazovala Brazílie, ale v zásadě i třeba Česká republika. Návrh na vytvoření Světové organizace pro životní prostředí, podporovaný především evropskými a africkými zeměmi, spadl pod stůl, kam ho doprovodil i návrh na vytvoření Vysokého komisaře OSN pro budoucí generace.
Z dalších významných bodů vyplývá, že firmy nebudou muset vykazovat zprávy o své společenské odpovědnosti a není ani přesněji naznačeno, jak by měly státy do svého rozhodování zahrnout i jiné ukazatele vývoje než jen hrubý domácí produkt. Za vůbec největší zklamání však nevládní organizace považují skutečnost, že se na konferenci nepodařilo odsouhlasit konkrétní datum, do kdy státy přestanou dotovat fosilní paliva.
Aktivisté: Tuhle budoucnost nechceme
Aktivisté se přitom snažili do posledního dne a ještě v pátek se na dotace fosilních paliv zaměřili. Organizace Avaaz zveřejnila inzerát ve Financial Times, v němž brazilskou prezidentku Dilmu Rousseff vyzvala, aby se přidala na stranu obyčejných lidí a svou vahou podpořila ukončení dotací fosilních paliv do roku 2015. Přímo na místě pak sehráli scénku, při níž se prezidentka rozhodovala mezi obyčejnými lidmi a znečišťovateli z ropného a uhelného byznysu.
„Udržitelného rozvoje v žádném případě nedosáhneme dotováním fosilních paliv. Vyzýváme proto brazislkou prezidentku, která zároveň předsedá celé konferenci, aby aspoň poslední den udělali něco pořádného a dohodli se na ukončení těchto dotací,“ řekl novinářům Iain Keith z organizace Avaaz.
Fosílií dne, tedy zemí, která má na svědomí z pohledu aktivistů něco opravdu hrozného, byla vyhlášena Austrálie – mimo jiné kvůli daňovým úlevám, které si užívají tamní producenti uhlí. V poslední den konference už bylo ale lidí z nevládních organizací v konferenčním centru daleko méně než v předchozích dnech. Nemalá část z nich totiž už ve čtvrtek, den před koncem konference, zahodila akreditace a odkráčela pryč. Chtěli tím dát najevo že s výsledným dokumentem Ria+20 nechtějí mít nic společného.
„To, co je v dokumentu, rozhodně není budoucnost, jakou ji chceme,“ řekl Ekolistu brazilský aktivista Diego Lobo v narážce na oficiální název výsledného textu, který zní právě Budoucnost, jakou ji chceme.
Nevládní organizace tak považují summit v lepším případě za promarněnou příležitost, v horším volí ostřejší slova jako „facka do tváře všem dětem světa“ nebo „nová definice pokrytectví“. Ani Bedřich Moldan, viceprezident konference a zároveň ředitel Centra environmentálních studií UK, není z výsledného dokumentu nadšený: „Kdybychom soudili jen podle výsledků dosažených v Riu, tak je to velmi ubohé,“ řekl Ekolistu Bedřich Moldan.
„Řada procesů je ale nastartovaných a bude pokračovat,“ uvedl Moldan. „Aspoň zmínky v textu jsou a to nám dává základ pro pokračování.“
Peníze na stůl
Síla zavázků se do určité míry odvíjela od toho, zda budou rozvinuté země ochotné přislíbit těm chudším další finance. Státy sdružené ve skupině G77/Čína v jednu chvíli dokonce odmítly dál jednat o zelené ekonomice, dokud bohatší státy neřeknou jasné číslo, kolik jsou na přesun technologií a „budování kapacit“ týkajících se případných závazků obsažených v textu ochotné dát.
Naopak některé rozvinuté státy argumentovaly, že bez dohody na tom, co se bude vlastně dělat, není možné odhadovat, kolik by na to měly věnovat financí. Ochota rozvinutých zemí otevřít kapsy ale byla podle všeho velmi malá, což nevládní organizace silně kritizovaly. Podle nich není možné tvrdit, že na udržitelný rozvoj nejsou peníze, když politici lijí obrovské sumy do soukromých bank nebo do „špinavé“ energetiky.
Podle českého ministra životního prostředí Tomáše Chalupy ovšem taktika „kupování“ si rozvojových zemí nemůže dlouhodobě fungovat. „Princip, že budeme vzorem a ostatním budeme platit za to, aby nás následovali, je neudržitelný,“ řekl Chalupa Ekolistu.
Konference Rio+20 se však neodehrávala jen na plenárním zasedání, kde politici přednášeli své projevy. V dalších pavilonech probíhaly semináře a nejrůznější setkání, na nichž firmy, vlády, univerzity a další skupiny vyhlašovaly své dobrovolné závazky, kterými chtějí přispět k udržitelnému rozvoji. Nakonec se jich sešlo přes 700, přičemž jejich hodnotu je obtížné odhadnout. Podle OSN jen třináct největších iniciativ představuje víc než 500 miliard dolarů. Víc než sto závazků se týká kampaně OSN za udržitelnou energii, další významnou oblastí pak je sdružená iniciativa osmi rozvojových bank investovat 175 miliard do udržitelné dopravy v rozvojových zemích.
Právě dění na konferenci mimo nejvyšší politické kruhy bylo pro mnohé účastníky velmi inspirativní. „Mně připadá, že hodnota konference je mimo tu oficiální část,“ řekl Ekolistu například Petr Lebeda z české nevládní organizace Glopolis. „V nacházení kontaktů, v prosíťování, v diskusích, v tematických schůzkách, na nichž se věci posouvají mnohem dál, než je možné v nějakém závěrečném dokumentu, který se musí vyjádřit ke všemu a všichni ho musejí podepsat.“
Je chyba v OSN?
Zástupci nejrůznějších skupin se často shodovali i v dalším názoru – a sice zda je za současných procedurálních podmínek v OSN vůbec možné doufat, že mezinárodní summity budou končit něčím jiným než velmi obecnou dohodou, která má za cíl uspokojit všechny, opravdu spokojený s ní však není skoro nikdo.
Pochybnosti o tom, že je skoro nemožné, aby se víc než 190 států dohodlo na něčem zásadním, sdílí jak český ministr životního prostředí a další politici, tak spousta aktivistů i lidí z akademické sféry. „O výsledky konference se nezajímám,“ řekl Ekolistu například slavný aktivista David Suzuki.
„Bylo jasné, že výsledek nebude stát za nic. Vždyť oni ani nemají v úmyslu splnit cokoli z toho, co říkají. Neexistuje žádný způsob, jak je pohnat k zodpovědnosti. Ani jeden z lídrů, kteří se zúčastnili konference v Riu před dvaceti lety, tady není. Tak kdo je teda zodpovědný za to, že neplnili ani ty sliby, ke kterým se tady zavázali před dvaceti lety?“ řekl Ekolistu David Suzuki.
Do Ria přijela i jeho dcera Severn, která na konferenci v Riu před dvaceti lety coby dvanáctiletá dívka svým procítěným projevem pohnula mnoha delegáty. „Je frustrující, jak malého pokroku se za těch dvacet let podařilo dosáhnout,“ řekla novinářům Severn Suzuki. Zatímco politická jednání ji zklamala, jako obrovský rozdíl proti konferenci před dvacetli lety vidí velký zájem lidí a institucí o ochranu přírody a udržitelný rozvoj. „Je vidět obrovský pokrok v tom, jak moc se mladí lidé pro udržitelný rozvoj angažují,“ uvedla Severn Suzuki.
A jak Ekolistu řekla Kate Offerdahlová, která studuje mezinárodní politiku a udržitelný rozvoj na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a účastnila se některých politických jednání, stále víc mladých lidí si i na příkladu Ria uvědomuje, že OSN potřebuje významnou změnu. „I díky konferenci Rio+20 by mohlo vzniknout širší hnutí, které ji bude prosazovat,“ uvedla Kate Offerdahlová.
Podle organizátorů se konference zúčastnilo přibližně 45 tisíc lidí, z čehož bylo asi 12 tisíc delegátů.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2350279
30. dubna 2024 10:05
NIŽBOR (ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to ČTK řekl po včerejší návštěvě Křivoklátska.
(Celý text)
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
30. dubna 2024 05:38
PRAHA (Ekolist) - Jasoň červenooký lehce klame tělem. Když je v klidu, je to prostě bílošedivý motýl s černými skvrnami. Když se ale cítí ohrožen, svá křídla roztáhne, a hned je jasné, odkud se vzalo jeho jméno. Na zadních křídlech září jasná červená oka.
(Celý text)
Pásmo Gazy kromě války sužují i tisíce tun odpadků, množí se tam krysy a hmyz
30. dubna 2024 01:02
(ČTK) - Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom agentura AFP.
(Celý text)
Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun
30. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazem, které zasáhly Česko v minulém týdnu, na stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojistiteli zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění.
(Celý text)
Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03
(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)
Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24
KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)
Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)
Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43
KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)
Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05
(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)
Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53
LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)
Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50
(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)
Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02
(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)
Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53
(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)
Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37
() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)