„Jaké jsou nejslibnější přístupy ke spolehlivému měření pokroku na cestě k udržitelnému tozvoji a zelené ekonomice?“ Tak zněl podtitul semináře, který na konferenci Rio+20 uspořádalo české mnisterstvo životního púrostředí společně s Centrem životního prostředí Univerzity Karlovy (CŽP UK).
Jako první vystoupila ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí Jacqueline McGladeová a představila snahy své organizace měřit, jak si Evropa vede v několika důležitých environmentálních oblastech. „Na základě spolehlivých statistik můžeme říci, že současné směřování evropského životního stylu je dlouhodobě neudržitelné,“ prohlásila Jacqueline McGladeová. Jak uvedla, důležité je podle ní pečlivě zdokumentovat, které oblasti jsou nejproblematičtější. Pokud se podaří identifikovat oblasti, v kterých je možné nejvíce ušetřit, přispěje to k celkové odolnosti společnosti, a to i z ekonomického hlediska.
Upozornila přitom, že evropské země mají docela propracované národní statistiky, což může být přínosné při vytváření nějakého ukazatele, který by vyjadřoval nejen ekonomickou sílu, jako je hrubý národní produkt, ale i environmentální ohledy. Dost práce je ovšem ještě v oblastech, jako je analýza a dat a jejich vyhodnocení. „Jedním z hlavních úkolů pro nás je, jak propojit data a ukazatele s otázkami, které zajímají politiky,“ uvedla Jacqueline McGladeová.
Dalším přednášejícím byl Kyle Gracey, který pracuje jako výzkumník v organizaci Global Footprint Network. Ten podrobněji představil ukazatel, který se snaží rozvíjet jeho organizace - ekologickou stopu. „Zjednodušeně řečeno se snažíme vyjádřit, kolik přírody potřebujeme ke svému životu,“ uvedl Kyle Gracey.
Ukazatel se snaží přepočítat lidskou spotřebu na rozlohu, která je potřeba pro její uspokojení. Propočty dělají nejen pro celý svět, ale i pro prakticky každou zemi světa a v poslední době i pro menší celky, například pro některé státy v Brazílii nebo pro některá města.
„Pokud země spotřebovává víc zdrojů, než kolik se jich obnovuje v rámci jejích hranic, má to pro ni významné přímé finanční náklady,“ uvedl Kyle Gracey. Proto je podle něj v zájmu jednotlivých zemí zpracovávat pořádná hodnocení jejich vlastní envoironmentální efektivity, ať už mezinárodní jednání jako Rio+20, na nichž se diskutuje o zavedení povinného hodnocení jak nakládat s „přírodním kapitálem“, dopadnou jakkoli. „Ekologická stopa umožňuje porozumět tomu, jak země spotřebovává svoje zdroje a jaké nejistotě je při jejich spotřebovávíní vystavena
Podle Kylea Graceye ekologická stopa lidstva neustále roste. „To v podstatě znamená, že si z přírody bereme víc, než kolik je schopná obnovit,“ uvedl Gracey. Podle grafu, který při své prezentaci ukázal, byla kapacita planety poprvé překročena někdy na konci 70. let minulého století. Od té doby se podle něj rozloha, kterou lidé pro své živobytí potřebují, neustále zvyšuje.
Jak uvedl, jeho organizace se výpočet ekologické stopy snaží neustále zpřesňovat. Rovněž Jacqueline McGladeová uvedla, že ukazatele nejsou úplně dokonalé nástroje a potřebují být pořádně propracovány. Rovněž porozumění tomu, co vlastně o společnosti vypovídají, není úplně triviální.
Posledním odborným vystoupením na českém semináři byla prezentace tzv. Indexu lepšího života (Better Life Index), který se snaží rozvíjet Organizac pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „I jednání v Riu naznačila, že politické dohody se stávají stále méně důležité pro obyčejné lidi, protože nedokážou zajistit, co je pro obyčejné lidi a obyčejné rodiny dobré,“ prohlásila na úvod svého vystoupení Nathalie Girouardová z OECD.
Indexem lepšího života se OECD snaží „změřit“ i kvalitu života a jeho udržitelnost v budoucnosti. „Je potřeba sledovat nejen hrubý domácí produkt, ale i jak se lidem daří, a to i těm nejzranitelnějším skupinám společnosti,“ řekla Nathalie Girouardová. OECD proto vyhodnocuje přes deset aspektů, mezi nimi i výši příjmu, kvalitu bydlení, spokojenost se zaměstnáním, environmentální udržitelnost atd.
Tyto ukazatele jsou založeny na vyhodnocování dat, které jsou sledovány národními statistickými úřady. Některé ukazatele ale „příslušné“ statistiky nemají – to platí, třeba pro lidský pocit bezpečí nebo pro osobní spokojenost. Jacqueline McGlade navíc upozornila, že některé statistiky se velmi obtížně srovnávají mezi národy, protože je složité najít společnou terminologii. V některých kulturách je totiž složité vysvětlit, co myslíme slovy efektivita nebo štěstí. V jiných jazycích totiž mají odpovídající výrazy pouze přibližný význam a mohou znamenat trochu něco jiného.
Ředitel COŽP UK Bedřich Moldan během semináře připomněl, že potřeba měřit pokrok i jinými ukazateli než jen hrubým domácím produktem je několikrát zmíněna i v závěrčném dokumentu konference. Na poznámku z pléna, že je to tam ale zmíněno jen velmi obecně, Bedřich Moldan přitakal: „Taky si myslím, že text je v této oblasti spíše slabý, ale na druhé straně můžeme být rádi, že se tam ty paragrafy vůbce dostaly. Pro nás pro všechny, kteří se snažíme rozvíjet jiné ukazatele než jen hrubý domácí produkt, to představuje výzvu, abychom pokračovali.“
Optimisticky vidí budoucnost jiných ukazatelů, než je HDP, i Petr Lebeda z nevládní orgazanice Glopolis, který se konference účastní jako člen české delegace. Podle něj se řada témat, která je dnes na okraji debaty, stane za nějakých deset let zcela běžnými. „Právě třeba přírodní kapitál se podle mě bude běžně měřit a sledovat v rámci národních statistik. Na zpracování dat a vývoji ukazatelů se pracuje a bude pracovat dál bez ohledu na výsledlky konference. A až to bude zralejší, vrátí se to zpátky na jednací stůl a postupně dostane do politického mainstreamu,“ řekl Ekolistu Petr Lebeda.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2350267
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)
Státní Lesy ČR varují před požáry lesů, posílily protipožární hlídky
30. dubna 2024 13:10
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) varuje návštěvníky lesů před zvýšeným rizikem vzniku lesních požárů kvůli suchu a větru. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v ČR, proto posílil protipožární hlídky v lesích. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Připomněla, že lesní zákon zakazuje v lesích rozdělávání ohně, kouření a odhazování hořících a doutnajících předmětů, a to až do padesátimetrové vzdálenosti od porostu.
(Celý text)
Hladík předpokládá projednání NP Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim
30. dubna 2024 10:05
NIŽBOR (ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to ČTK řekl po včerejší návštěvě Křivoklátska.
(Celý text)
Lidé v Pardubicích stále častěji odkládají velkoobjemový odpad u popelnic
30. dubna 2024 09:53
PARDUBICE (ČTK) - Lidé v Pardubicích stále víc odkládají nadměrný odpad u popelnic a nevozí ho sběrných dvorů, kam patří. Zástupci městských obvodů upozorňují magistrát, že jde o velký problém. Lidé nechávají u kontejnerových stanovišť nepotřebný nábytek, domácí spotřebiče, koberce. ČTK to řekli náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) a starosta městského obvodu II Radek Hejný (ANO).
(Celý text)
HP Pelzer přesune výrobu izolací z Žatce do Kadaně, lidem vadil zápach
30. dubna 2024 09:52
ŽATEC (ČTK) - Společnost HP Pelzer, která v Žatci na Lounsku vyrábí od roku 1996 akustické izolace do aut, ukončuje ve městě výrobu. Přesune ji do závodu v Kadani na Chomutovsku, Žatec chce opustit do konce příštího roku. Lidem v okolí vadil hluk, prach a zápach, které ze závodu vycházely. Areál firma prodat nechce, plánuje tam výstavbu obytných domů a hal na menší výrobu. Společnost chce podle MF Dnes pro svůj záměr hledat partnery.
(Celý text)
Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
30. dubna 2024 05:38
PRAHA (Ekolist) - Jasoň červenooký lehce klame tělem. Když je v klidu, je to prostě bílošedivý motýl s černými skvrnami. Když se ale cítí ohrožen, svá křídla roztáhne, a hned je jasné, odkud se vzalo jeho jméno. Na zadních křídlech září jasná červená oka.
(Celý text)
Pásmo Gazy kromě války sužují i tisíce tun odpadků, množí se tam krysy a hmyz
30. dubna 2024 01:02
(ČTK) - Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom agentura AFP.
(Celý text)
Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun
30. dubna 2024 00:50
(ČTK) - Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazem, které zasáhly Česko v minulém týdnu, na stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojistiteli zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění.
(Celý text)
Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03
(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)
Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24
KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)
Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)
Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43
KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)
Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05
(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)
Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53
LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)
Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50
(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)
Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02
(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)
Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53
(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)
Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37
() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)