Vědci pod vedením Lukea Skinnera z univerzity v Cambridge se snažili najít meziledová období, která byla co nejvíc podobná současným podmínkám. Z různých údajů vyplývá, že taková situace byla na Zemi zhruba před 780 tisíci lety. Vědci se domnívají, že tehdy byl přechod do doby ledové doprovázen střídavým oteplováním a ochlazováním severní a jižní polokoule a narušení cirkulace oceánských proudů. Pokud analogie dneška s tehdejší dobou sedí, pak by během následujících 1500 let měl začít přechod na dobu ledovou. Tedy za předpokladu, že by úroveň CO2 byla na „přírodní“ úrovni. Vědci jsou přesvědčeni, že kvůli lidmi vypouštěnému CO2 se tak ale nestane.
Podle Lukea Skinnera by nástup další doby ledové mohl způsobit jen nějaký dlouhodobý proces, který by výrazně stlačil dolů koncentrace oxidu uhličitého. Společně s kolegy spočítal, že aby mohla přijít doba ledová, měla by koncentrace CO2 klesnout pod 240 ppm (částic na milion – parts per million). Současná úroveň je okolo 390 ppm.
Astronomové Fred Hoyle a Chandra Wickramasinghe v minulosti prohlásili, že se lidstvo musí zaměřit na efektivní vypouštění skleníkových plynů do atmosféry, abychom si uchovali výhody současného klimatu doby meziledové. Tuto esej občas připomínají odpůrci snižování emisí skleníkových plynů. Skinner předpokládá, že podobné reakce se dočká i výzkum jeho týmu. „Je to zajímavá filozofická otázka. Měli bychom se lépe v teplém světě doby meziledové, nebo v době ledové? Asi spíše v té teplé,“ říká Skinner.
„Taková debata ale míjí to podstatné," pokračuje Skinner. "My se v současnosti totiž nesnažíme udržet naše klima teplé, ale snažíme se nepřehřát ho moc rychle. Něco jiného je dodávat CO2 do chladného klimatu a něco jiného je dodávat ho do teplého,“ vysvětluje Skinner. „Rychlost změn, které CO2 přináší, je bezprecedentní. A bude to mít vážné důsledky, pokud se s nimi nedokážeme popasovat.“
Jiní vědci poukazují na to, že i kdyby lidé okamžitě přestali vypouštět emise CO2, jeho koncentrace by zůstaly zvýšené po dobu nejméně tisíce let s tím, že v oceánech je naakumulováno dostatečné množství tepla na to, aby mohlo dojít k významnému roztání ledovců a zvýšení mořské hladiny.
Doby ledové a meziledové jsou ovlivňovány změnami v oběžné dráze Země. Jejich účinek popsal před sto lety srbský vědec Milutin Milankovič. A po něm jev dostal také název: Milankovičovy cykly. Milankovič popsal vliv vzájemné pozice Země a Slunce, včetně vlivu sklonu zemské osy, který ovlivňuje množství tepelné energie, která dopadne na planetu. Perioda těchto cyklů je v desítkách tisíc let.
Jak přesně probíhá změna klimatu z teplých meziledových dob na doby ledové a zase zpět každých sto tisíc let, ale není přesně známo. Samotné změny popsané Milankovičem totiž nejsou schopny způsobit desetistupňový rozdíl, který dělí dobu ledovou a dobu meziledovou. Počáteční drobné změně musí přijít na pomoc další faktory, včetně emisí CO2 v případě oteplování, nebo naopak jeho pohlcení do oceánů v případě ochlazování.
Z dat vyplývá, že každý přechod mezi dobami se liší od těch předchozích, protože stejné kombinace orbitálních faktorů se neopakují. Byť velmi podobné podmínky nastávají pravidelně co 400 tisíc let. Právě rozdíly mezi jednotlivými cykly jsou vysvětlením, proč jednotlivé doby meziledové trvaly různě dlouhou dobu.
Podle zprávy Carbon emissions 'will defer Ice Age' vydané na BBC 9. ledna 2012.
mmo
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2322006
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55
PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00
PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)
Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06
PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)
Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00
VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)
Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56
PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)
Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52
(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)
V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47
OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)
Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19
UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)
Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23
PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)
Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)
Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07
(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)
Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na Skřivánku
27. dubna 2024 01:08
JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)
Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)
Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00
SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)
Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14
(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)
Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14
(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)