„Plášť si brát nemusíte, ten je jen kvůli umazání. Helmu ale mít musíte, ta je kvůli vaší bezpečnosti.“ Stojíme v malém dřevěném srubu v nejpřísněji chráněné zóně Krkonošského národního parku a geolog a jeskyňář Radko Tásler udílí pokyny před sestupem do podzemí. Ne že by to uvnitř nejvyšší české hory bylo nějak mimořádně nebezpečné, tahle výprava se ale od návštěv ostatních veřejně přístupných jeskyní nebo hornických muzejí v ČR přece jen liší. Na cestu si svítíte sami čelovkou na helmě. Kape na vás voda, procházíte kolem tajuplných chodeb a lezete po strmých žebřících nad temnými šachtami. Neliší se však tím, že i tady je pěkná zima.
Jen pro zdatné
Radko Tásler s kolegy z organizace Speleo Albeřice začal návštěvníky poprvé do nitra Sněžky vodit vlastně už v roce 2004. Na této starší trase se dostanete do komor, které byly vykutány pod někdejší kovárnou, jež sloužila dolům. Je tady k vidění model prostupného podzemí, ukázky z práce horníků, a můžete si dokonce i zakutat. Představu o rozmanitosti podzemních prostor si ale z této původní cesty, které se dnes říká „trasa A“, uděláte jen velmi omezenou.
To „trasa B“, která byla otevřena o právě uplynulém víkendu, je pro dobrodružnější povahy. I tady se nejdřív do nitra hory protáhnete úzkou štolou, pak už se ale pustíte do hlubin. Prolézáte mezi skalami a máte pocit, že se tady speleologové opravdu snažili, abyste si na podzemí mohli pořádně „sáhnout“. Zábradlí je tu výhradně kvůli tomu, abyste se někam nezřítili, ne proto, aby vás drželo stranou důlních stěn. Z bezpečnostních důvodů jsou i žebříky, spouštějící se do vykutaných průrev, obaleny nerezovými koši. Děti do deseti let by sem neměly chodit vůbec a i dospělí by měli zvážit, zda se sem vydat. Lidé se silnou klaustrofobií nebo s velkým strachem z výšek by měli být dost opatrní.
Do hlubin
Deset lidí, což je maximální počet lidí ve skupině, se protahuje štolou a zastavuje u mapy. „Sestoupíme do hloubky 50 metrů,“ říká Radko Tásler. Jsme v prostorách, které do skal vykutali horníci v minulých staletích. Žádné pravidelné chodby, skála je provrtaná podle toho, kde byla ruda, a horníci šli za ní. Když už byla komora příliš veliká, postavili si v ní dřevěné lešení, aby dobře dosáhli na místa, na která potřebovali.
Pokud si uvědomíme, že staří horníci v takhle tvrdé hornině postoupili třeba jen o dva centimetry za směnu (tedy za osm hodin), zdají se ty prostory ohromující. A to ještě nesmíme zapomenout, že odtud museli všechno vytahat na povrch a taky odtud odvádět podzemní vodu. „Pro její zachytávání si dokonce do skály vytesali nádrže,“ ukazuje na jednu z nich Radko Tásler, když pokračujeme hlouběji do nitra hory.
Staří horníci přitom nevykutali jednu jámu mířící rovnou dolů, ale postupně dělali jakási nepravidelná patra, mezi nimiž jsou sice různé průhledy, i tak ale zůstávají oddělena klenbami a podepřena nevykutanými pilíři. „Staří horníci museli mít pro horninu úžasný cit. Někde je necháno jen několik desítek centimetrů horniny, a přece se to neproboří,“ vyzdvihuje Tásler práci minulých generací. A odkdy že se tady dolovalo? „První písemná zmínka o kutání v Obřím dole se váže k roku 1511, je to tedy letos přesně 500 let. Je přitom docela možné, že se tu kutalo i dřív, jasné doklady však chybějí.“
Důvodem těžby byly rudy obsahující především stříbro, měď a arzén. Největší rozmach doly zažily v 19. století, kdy byla z Obřího dolu postavena cesta k huti v Peci, aby rudu už nemuseli dopravovat nosiči na krosnách. Opačným směrem si naopak horníci nosili střelný prach – prý se tenkrát prodával v Horním Maršově v drogerii. Dolování se však postupně přestávalo vyplácet. V roce 1876 arseniková huť v Peci (podle smradu, který se z ní šířil, přezdívaná Jedová chýše) přestala fungovat a hornická činnost ustala.
Kilometry chodeb
Sestupujeme po posledním žebříku a na nejnižším patře prohlídkové trasy se charakter podzemních prostor náhle proměňuje. Kolem jsou najednou pravidelné a relativně prostorné chodby, některými dokonce vedou koleje. „Ocitli jsme se v 50. letech minulého století,“ hlásí Radko Tásler.
Mapa | Google Maps
Těžba totiž byla skutečně ukončena v roce 1876, ovšem v roce 1953 se do podzemí Sněžky znovu vrhli geologové pátrající po strategických surovinách pro sovětský vojenský průmysl. Nešlo však o uran, jak se občas mylně traduje a jak tomu bylo například v Medvědíně, ale spíš o minerál scheelit obsahující wolfram. Ten je sice známý hlavně jako vlákno do žárovek, jde však o velmi tvrdý kov používaný i do střel, které mají mít vysokou průraznost – třeba na proražení pancéřovaných tanků.
Průzkumníci ve Sněžce nakonec vyvrtali na sedm kilometrů chodeb, vrtů, šachet a komínů. Těžit se ale nakonec přece jen nezačalo, protože kovu bylo v rudách příliš málo na to, aby se těžba vyplatila. Má to svou výhodu – zatímco v horních patrech rudu neuvidíte, protože ji horníci odkutali, v chodbě z 50. let zůstala a dnešní návštěvníci si ji můžou prohlédnout.
O kousek dál je i dobře vidět, že se ve 20. století začaly vrtat mohutnější díry pro odstřely. Dnes v nich zimují netopýři. A můžete si taky vlézt do důlního vozíku. Připraven je tady jeden dřevěný a návštěvníci se u něj fotí jako o závod. Na Radko Táslerovi je při tom vidět, že je spokojený. O chvíli dřív u rezavého vozíku z 50. let se tak spokojeně netvářil. „O něj by se mohli říznout nebo nějak poranit,“ vysvětluje. Proto taky nechce, aby dolů slézali příliš malé děti nebo málo zdatní dospělí. Kdyby se tady totiž komukoli něco stalo, bylo by značně obtížné ho přes systém žebříků vytáhnout ven.
Svačina v Rudém právu
Přímo pod posledním žebříkem je další, pětadvacetimetorvá hlubina. „Ta vede na úplně spodní patro dolu,“ vysvětluje Radko Tásler. Až teprve tam byla tzv. dědičná štola, která v posledních staletích odváděla z celého důlního díla vodu. Tahle štola je několik set metrů dlouhá a ústí na dno Obřího dolu nedaleko kapličky.
Speleologové neskrývají, že jejich snem je jednou celou trasu propojit a vylézat na dně Obřího dolu. V dědičné štole už se byli i podívat, ovšem víc než stometrový zával chodby jejich smělým plánům zatím brání. Kromě závalu však objevili spoustu dalších zajímavých věcí.
„Jakmile bylo v roce 1959 rozhodnuto o ukončení průzkumu, dělníci nechali všechno na místě, štolu zavalili a odešli,“ říká Radko Tásler. V dole tak zůstal třeba podzemní vlak, těžební klec nebo celé strojní zařízení. „Našli jsme tam dokonce svačiny zabalené do Rudého práva,“ směje se Tásler.
Z dědičné štoly vede taky spojení na další, výše zmíněné kilometry průzkumných chodeb z 50. let. Nemělo by smysl jednou provádět návštěvníky i tam? „Průzkumné chodby jsou jednotvárné, to jen pořád jdete,“ namítá Radko Tásler. „Navíc je to v nich mnohem nebezpečnější‚“ dodává jeho bratr Pavel, který ve Sněžce rovněž provádí. „Staré ražební postupy nedokázaly otřást a rozrušit samotný masiv hory kolem ražené štoly nebo komory. Moderní výbušniny už ale mají takovou sílu, že hornina v místě odstřelu silně rozpuká, takže závaly jsou pak v takovém prostředí daleko pravděpodobnější.“
Všechno drží samo
„Podzemí Sněžky je výjimečné v rámci celých Čech,“ říká Radko Tásler, když jsme zase zpátky na povrchu. Je sice červenec, za okny srubu ale soustavně prší a na teploměru nemůže být o moc víc než 7°C, které jsou stabilně ve Sněžce. Tásler je vůdčí postavou jeskyňářské skupiny Speleo Albeřice (jde o základní organizaci České speleologické společnosti), která jeskyně po celých Krkonoších prolézá už desítky let. Když „došly“ jeskyně, pustili se do průzkumu i důlních děl. Mají za sebou ale taky výpravy do Tasmánie nebo odlehlých koutů Nového Zélandu, kde objevili jedny z nejrozsáhlejších jeskynních prostor světa.
„Kromě toho, že je Sněžka pestrá z geologického hlediska,“ pokračuje Radko Tásler, „tak se taky zdejší komory dochovaly v mimořádně dobrém stavu. Po republice je spousta komorových dolů, ale v těch se musely stavět všelijaké výdřevy a různě se musely podpírat. Tady jsou zanechané skalní pilíře, aby se patra dolu nezřitila, ale jinak to všechno drží samo. Skoro to vypadá spíš jako jeskyně než jako důl.“
Další zvláštností je skutečnost, že člověk odshora dolů vlastně jakoby prochází historií dolování od starých dob po tu relativně nedávnou. A z hlediska návštěvníka je atraktivní i způsob zpřístupnění dolu. „Občas je někde nějaký žebřík, ale že by se někde jinde šlo po tolika žebřících a do takové hloubky jako u nás, o tom tedy nevím.“
Jako největší unikát však Radko Tásler vidí celkovou neporušenost dobývaných prostor. „V každém dole se vždycky zachoval aspoň kousek nějaké staré komory. Tady se ty prostory ale zachovaly úplně celé, my jsme je v podstatě jen vypucovali od bordelu, bláta a dřev. A to je výjimečné.“
Zatímco poslední návštěvníci odcházejí do asi hodinu a čtvrt vzdálené Pece pod Sněžkou, jeskyňáři poklízejí srub a zamykají vrata od štoly. Dřív do podzemí občas vlezli hledači minerálů, posledních dvacet let ale důl patří Speleu Albeřice. První prostory dokázali zpřístupnit za vlastní peníze, v posledních letech jim už vydatně pomáhala Evropská unie.
Do vyplňování grantových přihlášek se přitom chystají pustit znovu. Dost se tím zvyšuje šance, že se jednou i my, obyčejní smrtelníci, podíváme mezi svačiny zabalené do Rudého práva. A že po dobrodružné cestě podzemním vláčkem ze Sněžky vylezeme na dně Obřího dolu.
Podrobnější informace o vstupu do Sněžky jsou na stránkách Speleo Albeřice.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2290909
29. dubna 2024 08:37
() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)
Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55
PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00
PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)
Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06
PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)
Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00
VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)
Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56
PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)
Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52
(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)
V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47
OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)
Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19
UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)
Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23
PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)