Nejrůznější organizace ochránců životního prostředí, stejně jako mnohé významné světové osobnosti, obviňují USA z toho, že jejich podíl na klimatických změnách je daleko vyšší než u jakéhokoli ze států, který přistoupil ke Kjótskému protokolu. Harlan Watson, hlavní vyjednavač USA na konferenci Rámcové dohody OSN o klimatických změnách v Buenos Aires, napadl dohodu s tím, že je postavena pouze na politickém a nikoliv vědeckém základě. Před novináři prohlásil že Evropa není v pozici kdy by mohla poučovat Spojené státy o tom jak snižovat emise skleníkových plynů a naznačil, že podpis mnohých těchto zemí nemusí ještě znamenat že skutečně budou ochotné udělat něco pro zlepšení životního prostředí.
Ve Spojených státech je velmi rozšířen názor, že USA nepotřebují podepisovat žádné mezinárodní smlouvy, protože mají celou řadu plánů a opatření, které povedou k reálnému snižování škodlivých exhalací. Mnoho lidí na zodpovědných místech v USA má pocit že Kjótské dohody jsou politickým nástrojem a nejsou postaveny na vědeckém základě. Proto se také cítí dotčení, když se o nich hovoří jako o těch špatných ve srovnání s vládami států Evropské uniea proto také poukazují na fakt, že Evropa sice stále zdůrazňuje potřebu snižování emisí skleníkových plynů, ale její vlastní státy nejsou schopné skutečně omezit produkci. V Portugalsku stouply emise o 36 % oproti roku 1990 a ve Španělsku o 33 %, zdůraznil Harlan Watson.
Bushova vláda prosadila plán s názvem „Iniciativa za čistší oblohu“(Celaner Skies Initiative). Díky němu by měly klesnout emise některých škodlivých látek, jako je oxid siřičitý, oxidy dusíku a olovo, o 70 % a jednotlivé státy by měly dosáhnout lepší úrovně čistoty ovzduší. Mezi několika dalšími ekologickými zákony, které byly schváleny během prvního volebního období George W. Bushe, je „Zákon o mezistátní čistotě ovzduší“ (Clean Air Interstate Act). Ten by měl pomoci skokově snížit objem emisí během následujících deseti let. „Předpisy o rtuti“ (Mercury Rule) by měly pomoci snížit škodlivé emise olova z elektrárenských provozů o 70 procent. Bush také prosadil redukce exhalací pocházejících z těžké techniky využívané v zemědělství, stavebnictví a dalších průmyslových odvětvích. Podle prezidenta USA by mělo dojít k „dramatickému poklesu emisí z těchto zařízení až o 90 procent.“
Dva roky po prohlášení Geroge Bushe, že boj proti klimatickým změnám se musí konat bez optaření daných direktivně zákonem, rozběhla se s podporu státní správy celá řada dobrovolných plánů a výzkumů. Program nazvaný „Klimatičtí vůdci“ (Climate Leaders) shromažďuje největší znečišťovatele ve Spojených státech a snaží se najít společné dobrovolné cesty, které by vedly ke snížení emisí skleníkových plynů o 10 % v následujícím desetiletí. Ke „klimatickým vůdcům“ se dosud přihlásilo padesát největších průmyslových zařízení, které podstatně přispívají k tvorbě skleníkových plynů. Mnoho průmyslových společností se netají tím, že se k iniciativě připojily pouze proto, že si raději nastaví vlastní dobrovolná pravidla, než aby jim nějaká přísnější nařídil stát nebo federální vláda. Jiné podniky předpokládají, že snižování emisí se stane v budoucnu dobrým obchodem.
James L. Connaughton, šéf environmentální politiky Bílého domu, prohlásil před nedávnem, že tento Bushův program úspěšně pracuje a podniky v soukromém sektoru jsou na cestě, na rozdíl od Kjótského protokolu, „kdy budou skutečně plnit to co slíbí a to je mnohem lepší jak ekonomicky tak ve smyslem politiky ochrany životního prostředí.“ Podle Connaughtona soukromé firmy "mění zásadně svůj postoj, tak jak se to nestalo po celá devadesátá léta."
Spojené státy jsou zodpovědné za téměř celou čtvrtinu emisí skleníkových plynů na celém světě a mnoho Američanů si uvědomuje, a souhlasí s Evropu v tom, že je potřeba s tímto číslem něco udělat. Zatímco Bushova vláda stále zastává neekologickou politiku, i když je kvůli tomu kritizována na celém světě, mnoho lidí ve státní správě se zarytě drží myšlenky, že Američané vlastně dělají pro ochranu životního prostředí totéž co Evropa. Americký prezident žádá další výzkumy a dobrovolná opatření. „Podle mého názoru je stálý ekonomický růst řešením a nikoli tím problém,“ řekl letos v projevu na Svatého Valentýna Bush.
Dalším programem, díky jemuž by mělo dojít ke zlepšení situace, je také „Program pro klimatické vůdce“ určené jednotlivým průmyslovým společnostem a „Climate VISION“ pro celá průmyslová a obchodní odvětví. Tyto nové plány by měly povzbudit průmysl k vyšším dobrovolným redukcím, počítá také s podporou pro zemědělce, kteří budou vysazovat stromy nebo pěstovat takové plodiny, které budou zachycovat oxid uhličitý. Členy programu „Vůdců“ jsou i průmysloví giganti jako General Motors, Caterpillar, U.S. Steel a Raytheon Co. Většina ze členů jíž dříve dodržovala programy jejichž cílem bylo co nejmenší ničení životního prostředí.
We Energies a Cinergy Corp. z Ohia, jsou dvě ze šesti energetických společností, které se připojily k programu „Vůdců“. Obě společnosti se již předtím věnovaly ochraně životného prostředí, takže nebylo těžké je získat pro spolupráci se státní správou. „Bylo to logické, připojit naše plány do širšího programu,“ uvádí Kris McKinney, manažer pro politiku životního prostředí firmy We Energies. Zatímco program samotný vykazuje úspěchy, určitě nemá štěstí v získávání velkých společností vyrábějících energii. Tyto průmyslové společnosti již před časem opustily všechny dobrovolné programy z obavy, že jim později vláda nařídí další a podstatně vyšší snižování emisí.
Zatím tedy stále platí, že prezident USA si vybral osamělou cestu namísto toho, aby se připojil k již existujícím dohodám. Někteří ochránci doufají, že ruská ratifikace Kjótského protokolu ovlivní postoj současné vlády. To potvrzuje i prohlášení Byrona Worthingtona z Friends of the Earth, který řekl BBC: “Teď se zvýší tlak na země jako jsou Spojené státy a Austrálie, které stále zůstávají mimo jedinou mezinárodní smlouvu o zastavení klimatických změn."
Russell Dickson
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=214878
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)