Oplechovaná komora zhruba třicet krát třicet metrů má z jedné strany okénko, k němuž přistupujeme. Průzorem vidíme nábytek a hračky, jaké si pamatujeme z pobytů ve školce. Uprostřed místnosti stojí muž - tedy lépe řečeno neživý panák. Je ověšen drátky a přístroji. Jsme uprostřed areálu Společného výzkumného centra Evropské unie (JRC) v italské Ispře a vědci nám představují Indoortron - zařízení, ve kterém simulují podmínky školek, kanceláří i domovů a měří koncentraci škodlivých látek v „domácím“ ovzduší.
Co udělá jedna svíčka
Jeden z našich průvodců, Paolo Leva, na chvíli zmizí. Objeví se za okénkem komory. Zapaluje svíčku a vonnou tyčinku, brzy se ukáže tenký pramínek kouře. Pak do zásuvky zapojuje osvěžovač vzduchu a zase vychází z komory. Ručička přístroje, který měří množství malých polétavých částic v mililitru ovzduší, prudce letí vzhůru. Ze čtyřiceti na čtyři tisíce, postupně na 84 tisíc... „Nejhorší je osvěžovač vzduchu,“ vysvětluje Salvatore Tirendi. „Uvolňuje do vzduchu škodlivé látky jako benzen, toluen, xyleny, styren...“
Jeho výčet však zdaleka nekončí: kromě těkavých látek, které poslaly do vzduchu osvěžovač s vonnou tyčkou, jsou v místnosti trvale přítomné výpary z nábytku, koberce a dalších předmětů a zařízení „školky“.
Domov nebo kancelář lidem nabízí doslova koktejl chemických látek, z nichž některé prokazatelně škodí lidskému zdraví. Tvoří jej ingredience jako formaldehyd, azbest, tabákový kouř, lepidla, produkty spalování (CO2, CO, SO2, NO2), těkavé organické látky (benzen, toluen, karbonyl), polotěkavé látky (ftaláty a jiná změkčovadla), miniaturní částice prachu, pesticidy...
Doma hůř než venku Už vás někdy bolela v kanceláři hlava a pálily oči? „Není divu,“ dodává Otmar Geiss z laboratoře Indoortron, „látky, které dýcháme v kancelářích, školách i domovech, však mohou od určité koncentrace způsobit i dýchací potíže, zánět spojivek, závrať, únavu, citlivost na pachy, střevní potíže, ale také alergie, záněty plic a astma u dětí do pěti let věku.“ Studie jednoznačně prokázaly i souvislost vdechování těchto látek s obstrukční plicní nemocí. Azbest, formaldehyd, benzen a jiné mají zase prokazatelně karcinogenní účinky. „Domácí chemikálie“ ovlivňují i imunitu, chování a plodnost.
„Uvnitř budov - doma, v práci, při zábavě, v autě apod. - trávíme přitom v dnešní době až devadesát procent našeho času,“ připomíná Salvatore Trendi. „Na pobyt venku zbývá necelých deset procent - co je tedy podstatné? Přitom znečištění vzduchu uvnitř budov je mnohdy mnohem větší než množství škodlivin venku.“ Tento poznatek vědci potvrdili, když letos dokončili měření koncentrací škodlivin a chemikálií v různých budovách dvanácti evropských měst od Helsinek přes Budapešť po Nikósii (Praha do tohoto výzkumu nebyla zahrnuta) a porovnávali je se škodlivinami v ulicích.
Například koncentrace formaldehydu v místnostech - mateřských školkách i kancelářích - byla sedm- až osmkrát vyšší než venku. Koncentrace sloučenin uhlíku až čtyřikrát větší.
Závěrečná zpráva projektu pro Evropský parlament, který sledoval vystavení vlivu domácích chemikálií a možná zdravotní rizika, konstatovala: „Čtvrtina venkovních koncentrací, třetina vnitřních koncentrací a čtyřicet procent koncentrací měřených na jednotlivých konkrétních osobách překročila zdravotní limity, i když průměrná koncentrace byla pod limitem.
Alespoň jedna dobrá zpráva: Biologická kontaminace limity v žádném z případů nepřekročila.
Obecně nejhorší výsledky přineslo měření hladiny (karcinogenního) benzenu v Aténách a Soluni, hladina (karcinogenního) formaldehydu byla nejhorší v mateřských školách i veřejných budovách v Lipsku, Helsinkách, Dublinu. Celkově jsou na tom s těkavými látkami nejhůř v Aténách, Soluni, Nikósii a Catanii. Kde se berou?
Za zcela nejhorší domácí zdroje znečištění přitom označili vědci ze Společného výzkumného centra v Ispře ve své studii veškeré moderní stavební materiály, ale i přeplněné prachové filtry, osobní počítače a další elektronická zařízení. Ovzduší našich domovů i kanceláří obsahuje také těkavé látky, které se uvolňují zejména z nátěrů, koberců, tapet, ale i kosmetických výrobků a automobilů, nábytku, oblečení, topení, ventilace, klimatizace...
Situace se podle nich za poslední léta dokonce zhoršila. „Lidé tráví čím dál více času v budovách, ty jsou plné syntetických materiálů a hlavně jsou stále neprodyšněji uzavřeny. Neprobíhá v nich dostatečná výměna vzduchu. Izolace jsou kvalitní a nevětrá se, aby se nemrhalo drahou energií...,“ vypočítává Otmar Geiss.
V dnešní době se pochopitelně chemikáliím nemůžeme zcela vyhnout. Jsou přítomné všude, ve všem. Jediné, co můžeme hlídat, je celková expozice a konkrétní namíchané směsi.
Jak zní doporučení odborníků, když se člověk chce vyvarovat přílišných dávek škodlivých látek?
Kupovat věci, které mají certifikát a jsou kvalitní, zkoušet sehnat informace o tom, čím si vybavujeme domov, vyhýbat se dýhovému nábytku, který obsahuje formaldehyd. Jak těžko lze tuto radu někdy naplnit, uvádí Athanasios Katsoyiannis, který s kolegy v časopise Journal of Hazardous Materials publikoval výsledky výzkumu emisí těkavých látek a karbonylů z koberců. „V naší komoře jsme testovali po tři dny čtyři koberce zakoupené v jedné italské dílně za reálných podmínek vlhkosti, při běžné výměně vzduchu. Ve všech experimentech dosáhly koncentrace uhlíkatých sloučenin, těkavých i polotěkavých látek již během prvních šesti hodin měření maximální hodnoty 2 300 mikrogramů na metr krychlový. Normám vyhověl jen jeden koberec,“ dodává Katsoyiannis.
Vědci z Indoortronu přitom nejvyšší hladiny těkavých látek nalezli u „přírodního“ koberce z pravé ovčí vlny - vlákna totiž byla k podložce připevněna pomocí styren-butadienové pěny.
Nejzaručenější rada za těchto okolností zní: I přes drahé energie větrat, měnit a čistit vzduch.
Otmar Geiss však upozorňuje i na další zásadní zdroj škodlivých látek v našich domovech a v práci - cigaretový kouř. „Obsahuje na čtyři tisíce chemikálií,“ vysvětluje německý vědec a rukou ukazuje na přístroj, kterým měří zde v komoře množství polétavých částic ve vzduchu: „Když jsem viděl, co ukazují naše přístroje v zakouřené místnosti, radši jsem rychle, ze dne na den, sám přestal kouřit…“
***
Škodlivé látky v našich domovech:
Plynné anorganické látky CO2, CO, oxidy dusíku, oxid siřičitý, amoniak. Jejich vdechování způsobuje záněty dýchacích cest. Těkavé organické látky (VOC) Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) a benzen (karcinogenní účinky), chloroform, formaldehyd, toluen (toxické účinky), freony (destrukce ozonové vrstvy Země).
Polétavý prach Soubor všech částic ve vzduchu, podle velikosti značené PM10, PM2,5 a PM1,0. Na prach se váže azbest, pesticidy, aromatické uhlovodíky, zpomalovače hoření. Čím menší částice, tím déle zůstane v ovzduší, a tím hlouběji proniká do plic. Radioaktivní látky Radon (karcinogenní) Biologické znečišťující látky Domácí prach obsahuje roztoče a jejich výkaly, plísně a jejich spory, bakterie a viry.
Další zdroje znečištění Radioaktivní plyny včetně radonu, které pronikají z podloží Zvířecí srst a kůže Výfukové zplodiny z garáže V kanceláři též těkavé látky a prachové částice, jejichž zdrojem jsou fotokopírky, tiskárny apod.
Eva Bobůrková
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2139141
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)