ecomonitor.cz
verze pro tisk
Akademici zkritizovali plány MZe na ochranu míst pro dvě stě přehrad; obce vyzvou vládu, aby seznam neschválila
8. prosince 2006 18:46
HARRACHOV (EkoList) - Podle návrhu ministerstva zemědělství (MZe) mělo být po celé republice přibližně dvě stě míst chráněno pro budoucí výstavbu přehrad. Na jednání vlády se Plán hlavních povodní ČR (PHP), jehož součástí seznam těchto lokalit je, dostane pravděpodobně 22. prosince. Ještě před dokončením PHP ovšem "důrazně požádali" o výrazné snížení počtu chráněných míst akademičtí a univerzitní pracovníci. A obce vyzvou přímo vládu, aby PHP schválila bez seznamu lokalit. Ten je podle nich možné projednat později - a důkladněji.

Plán hlavních povodí České republiky (PHP) je dokument, který má na roky 2007-2012 určit, jak se budou v ČR chránit a využívat vodní zdroje, jak se bude pečovat o vodní a na vodu vázané ekosystémy, ale taky jak se třeba bránit povodním. Jeho součástí byl při projednávání i seznam přibližně dvou set míst, kde by někdy v budoucnu mohly vzniknout vodní nádrže. MZe navrhlo, aby tato místa byla územně chráněna. Protože ovšem spousta míst zasahovala i do chráněných území anebo pokrývala současné zastavěné území obcí, postavili se proti dokumentu ochranáři a dotyčné obce. (Podrobnosti viz článek MZe chce místo pro dvě stě přehrad. Obce a ochranáři proti).

Podrobný článek o vzniku Plánu hlavních povodí a o sporu o seznam výhledových vodních nádrží najdete tady

Na samém konci listopadu sepsali k PHP otevřené stanovisko i akademičtí a univerzitní pracovníci. Autory jsou David Pithart, vedoucí oddělení ekologie mokřadů Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR, a Ondřej Simon s Michalem Bílým z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka. Přidalo se k nim navíc téměř dvacet dalších odborníků, mezi nimi například ředitel Ústavu systémové biologie a ekologie AVČR Michal V. Marek, ředitel Geologického ústavu AVČR Václav Cílek, ředitel Botanického ústavu AVČR Jan Kirschner nebo ředitel Hydrobiologického ústavu AVČR Josef Matěna.

MZe obhajovalo ochranu území pro výhledové vodní nádrže obavami z důsledků globálních klimatických změn. Akademici souhlasí, že mezi problémy, kterým budeme muset v budoucnu čelit, patří i častější výskyt extrémních jevů, jako jsou povodně nebo sucha. Upozorňují ale, že by se v těchto souvislostech neměl podceňovat význam krajiny. Zatímco bezprostřední ochranu lidských sídel a infrastruktury je možné zajistit technickými opatřeními, měly by se při snaze zadržovat vodu v krajině uplatňovat "měkké" přístupy, které pracují s přirozenými retenčními schopnostmi krajiny. Ty totiž podle akademiků automaticky pomáhají u spousty současných problémů: tlumí extrémní průtoky a povodňové vlny, zapojují přirozené procesy při čištění vody, tlumí erozi a odnos látek, zvyšují fixaci uhlíku v ekosystémech atd. Autoři stanoviska - i když stavby vodních nádrží v české krajině a priori nevylučují - tak vyzývají ke "značnému přehodnocení priorit čistě technických přístupů, uplatňovaných v minulých dvou stoletích". Výstavba přehradních nádrží je podle nich totiž velmi drahá a ve srovnání s tím, co nabízí krajina, je jejich potenciál slabý. Kvůli výstavbě nádrží totiž často dochází k likvidaci říčních údolí a niv, které "přitom často představují v součtu svých funkcí podstatně účinnější prvek, než přehradní nádrž samotná" (nemluvě o kontroverzním vysidlování obyvatelstva).

jizerský důl
Jizerský důl, jedno z míst, které by v budoucnu mohlo skončit pod vodou.
Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList

Z tohoto pohledu pak autorům stanoviska připadá nevyvážené, že území pro výhledové vodní nádrže je v návrhu PHP přesně specifikováno, zatímco u oněch měkkých opatření je jen obecná deklarace. Důrazně proto žádají, aby byl počet lokalit s návrhem územní ochrany pro případné vodní nádrže výrazně zredukován na podstatně menší počet dostatečně a řádně zdůvodněných návrhů.

Ministerstvo zemědělství na to namítá, že nějaké bližší "dostatečné a řádné" zdůvodnění není možné provést. "V současné době nejsou ani vědecké kruhy schopné říci výhledové potřeby na úroveň poloviny či konce tohoto století (tj. zda dostupnost vodních zdrojů v ČR bude schopná pokrýt potřeby společnosti)," vysvětluje nemožnost řádného zdůvodnění tisková mluvčí MZe Táňa Králová.

Akademici si ve stanovisku ovšem stěžují, že k PHP se při současném způsobu vedení připomínkových řízení nemůžou pořádně vyjádřit ani dotčené obce, ani odborníci. Proto podle nich nemůže vzniknout šířeji pojatý konsensus či naopak nesouhlas s navrhovaným záměrem. "Takto vedená řízení nedostatečně připravené záměry neurychlí, ale naopak můžou vést k eskalaci konfliktů," stojí ve stanovisku.

V chráněných územích by se podle akademiků mělo o výstavbě vodních nádrží uvažovat jen výjimečně. A protože má PHP spíš obecný a koncepční charakter, dali by autoři stanoviska přednost tomu, aby se o případných chráněných lokalitách jednalo až při projednávání plánů pro jednotlivá povodí. Podle MZe by to sice bylo teoreticky možné, ale protože jde v případě hájení lokalit o "dlouhodobý strategický záměr celonárodního významu", měl by být zakotven v "národních" dokumentech, což je právě PHP. Jen s výjimečnou výstavbou vodních nádrží ale souhlasí i MZe - a dál prý snižuje počet míst, která budou v dokumentu zahrnuta. Aktuální "pracovní" verze PHP počítá podle Táni Králové z MZe s územní ochranou už jen 186 lokalit (před začátekm projednávání to bylo 205). Problém prý MZe nevidí ani ve zvýšení důrazu na měkká opatření, což je další z návrhů akademiků. Ti by rádi v PHP přesunuli načasování "měkkých" opatření z dlouhodobých časových horizontů do velmi blízké budoucnosti. "PHP si neklade nějaké "dlouhodobé" úkoly ve smyslu, že je budeme plnit až někdy za dlouhou dobu," tvrdí ale Králová z MZe. "Pokud někdo volá po tom, aby byla tzv. "měkká" opatření realizována prioritně, tak tento záměr je samozřejmě i jedním z hlavních cílů MZe." Problém prý spočívá v "realizovatelnosti" těchto opatření, která jsou v drtivé většině případů směřována na soukromé vlastníky pozemků.

Otevřený dopis

Výhrady akademiků vzala za své iniciativa Stop přehradě, podle které není správné ani možné PHP v současné podobě schválit. Ve svém otevřeném dopise Vládě ČR iniciativa upozorňuje nejen na výhrady akademiků a dalších odborníků, podle nichž není nutnost chránit takové množství míst v PHP důkladně doložena. Navíc Stop přehradě připomíná, že někteří biologové, například Vladimír Bejček, zcela zpochybnili způsob, jakým byl posouzen dopad PHP na chráněná území Natury 2000.

Nejvíc ale iniciativě vadí, že ačkoli se ochrana území pro akumulaci vod týká stovek obcí, jejich informování bylo nedostatečné. "Ještě dnes - na přelomu listopadu a prosince - se nám ozývají přímo dotčené obce, které nic netušily," stojí v otevřeném dopise. MZe se hájí tím, že uspořádalo dvě kola připomínek, kde se sešlo obrovské množství podnětů od obcí sdružení i občanů. Na to iniciativa namítá, že veřejné projednání PHP v procesu posuzování vlivu na životní prostředí proběhlo nepřijatelným způsobem - s vypořádáním připomínek totiž MZe seznámilo účastníky až přímo na tomto jednání, nikoli předem, jak slibovalo. MZe se ale brání tím, že šlo z jejich strany o vstřícný krok, který je z hlediska připomínkového řízení nadstandardní. "Setkání bylo přímo nazvané Veřejné setkání nad návrhem vypořádání připomínek ke koncepci, takže k seznámení veřejnosti s vypořádáním připomínek bylo určené," píše v mailu mluvčí MZe Táňa Králová. Rozhořčení zástupci obcí ovšem přímo na veřejném setkání 3. listopadu sepsali dokument, který připojují k otevřenému dopisu vládě. "V našich připomínkách jsme upozorňovali na konkrétní nedostatky, podávali věcné připomínky a vznášeli konstruktivní návrhy. Navrhovatelé koncepce se - navzdory deklarované vstřícnosti - rozhodli naše hlasy de facto ignorovat," říkají v něm.

MZe zaručuje, že v území vymezeném pro ochranu kvůli akumulaci vody stát nechce pouze takové aktivity, které by mohly "zamořit" dotčené území (například skládky), nebo práce typu lomová těžba, důlní činnost a další nepříznivě působící na hydrogeologické vlastnosti půd a podloží. Starostové ale zdůrazňují, že i pouhá územní ochrana bude mít na obce výrazný negativní vliv: "Sotva lze očekávat investice do občanské vybavenosti, příliv mladých rodin a výstavbu rodinných domů v obcích, které můžou být úplně nebo částečně zatopeny přehradou."

V závěru otevřeného dopisu proto iniciativa navrhuje řešení: PHP by vláda mohla přijmout bez seznamu lokalit vhodných pro akumulaci povrchových vod. V příštích letech by pak případné lokality byly schváleny v samostaném dokumentu, který by prošel "transparentní expertní oponenturou" a starostové i občané by dostali odpovídající možnost se k němu vyjádřit.

Iniciativa svůj otevřený dopis pošle ministrům v pondělí 11. prosince, a to i s výčtem obcí a sdružení, které se k němu přidají. "Teď se jedná o asi 35 obcí a přibližně stejný počet sdružení," řekl mluvčí iniciativy Stop přehradě Jan Beránek EkoListu dnes dopoledne. "Obce, sdružení i prostí občané se ale můžou dál přidávat i po odeslání otevřeného dopisu. Jejich seznam budeme aktualizovat až do jednání vlády." Vláda by se Plánem hlavních povodí ČR měla zabývat 22. prosince.

Další informace:
Návrh Plánu hlavních povodí ČR byl v době přípravy tohoto článku k nalezení na stránkách ministerstva zemědělství v sekci Vodní hospodářství.
Otevřené stanovisko akademických a univerzitních pracovníků k návrhu Plánu hlavních povodí ČR najdete tady.

Jan Stejskal

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=1942096


Online diskuse
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22

LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)

Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)

Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34

(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)

Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51

PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)

Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44

PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)

Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40

TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)

Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17

(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)

Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10

(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)

Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43

PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)

Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35

ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)

Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19

TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)

Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42

PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)

Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43

(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)

Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)

Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04

PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)

České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59

PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)

Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30

PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)

Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57

KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)

Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51

PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)

Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51

PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2139 | Další