EkoList: Mohl byste představit REACH lidem, kteří o něm mají jen mlhavou představu?
Carl Schlyter: Dnes se komerčně používá přibližně 100 000 chemikálií. REACH měl původně podle návrhu Evropské komise testovat 30 000 z nich, abychom se dozvěděli, jak působí na lidské zdraví. Verze schválená Radou ministrů EU už chce ale testovat místo toho jen 13 000 z nich, protože chemický průmysl silně lobbuje za snížení počtu chemikálií podléhajících testům. Nejnebezpečnější chemikálie by pak měly být nahrazeny - pokud za ně bude vhodná alternativa. To je ale zatím jen představa parlamentu, v návrhu od Rady EU to není.
 |
||
| Carl Schlyter (Zelení/EFA) | ||
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Proč ale chceme nebezpečné chemikálie nahrazovat? Protože přínosy jen pro zdraví budou desetkrát vyšší než náklady. Náklady budou činit 0,5 % obratu chemického průmyslu, přitom roční variace v cenách většiny jejich výrobků je asi 15 %. Takže náklady na zavedení REACH jsou velmi nízké, ve skutečnosti představují pouze 5 % rozpočtu, který chemický průmysl věnuje na výzkum. Přínosy jsou přitom jasné: budeme líp vědět, jak chránit svoje zdraví. Zrovna nedávno Harvardská univerzita zveřejnila výsledky studie, podle níž bylo rozpoznáno 202 průmyslových chemikálií, které dokážou poškodit lidský mozek. Pokud jsou těmto látkám děti vystaveny v útlém věku nebo během těhotenství, může to u nich vést k rozvoji neurovývojových poruch - k autismu, snížené schopnosti koncentrace nebo mentální retardaci. Takže: proč bychom neměli tyto chemikálie otestovat, abychom věděli, jak působí na zdraví? A proč bychom je neměli nahradit, budeme-li znát vhodné alternativy? To je smysl REACH - nebo aspoň měl by být.
Problém je v tom, že společnosti, které náklady na REACH ponesou, nejsou vždycky ty samé, jež na REACH vydělají. V Evropě je několik velkých firem a vedle toho asi šest osm tisíc menších společností, které vyrábějí chemikálie. Jsou ale miliony společností, jež chemikálie používají - a ty vůbec nevědí, že jejich pracovníci jsou nemocní v důsledku používání chemikálií, že jejich pracovníci mají problémy s koncentrací kvůli chemikáliím, že jejich pracovníci mají alergie nebo mají děti s astmatem (a musejí s nimi zůstávat doma a ztrácet pracovní dny) právě proto, že pracují s chemikáliemi. Kdyby miliony společností věděly, že ztrácejí obrovské množství peněz, protože špatně používají chemikálie anebo používají špatné chemikálie, tak by silně podporovaly REACH.
Lobbuje tedy pouze ta strana průmyslu, která cítí, že se jí významně týkají náklady na REACH?
Přesně tak. Pouze pár společností chápe, že jim silnější REACH pomůže chránit zaměstnance - třeba Electrolux nebo IKEA. Ty už se poučily - IKEA zažila velký skandál s jednou ze svých policí na knihy, která byla silně kontaminovaná chemikáliemi. Tenkrát hodně ztratila na dobrém jméně a uvědomila si, že pokud by se tomu mohla vyhnout, bylo by to pro ni výhodné, i kdyby jí to nějaké náklady přineslo. Ve prospěch REACH lobbují i nevládní organizace a environmentalisté, dokonce i doktoři přijeli do Evropského parlamentu lobbovat za silnější REACH.
Jde o společnosti ze Skandinávie …
Ano, protože vědí, o co jde. Ve Švédsku je například povinnost náhrady už asi 20 let. Hlavním důvodem je ochrana zaměstnanců, ne nějaké environmentální ohledy. Společnosti ve Švédsku prostě viděly výhody povinné substituce v praxi, a proto ji podporují.
| Jak se rozhoduje o REACH a jaké postoje zastávají čeští zástupci v EU se dozvíte v článku |
Lobbování je ale jinak velký problém. Lidé dostávají informace od lobbistů, ti si ale vezmou jen semínko pravdy a zveličí ho do zcela přehnaných dimenzí. Obrovsky třeba přehánějí odhady, kolik bude REACH stát, přehánějí interepretace zákonů - to všechno proto, aby lidi vystrašili, a vedli je tak k odmítnutí legislativy. Lobbisté taky utrácejí spoustu peněz, aby se dostali ke všem zákonodárcům. Chtějí se za každou cenu zbavit nákladů, které by mohly dopadnout na jejich firmu. To je vlastně i to, co by podniky měly dělat - vytvářet zisk a vyhýbat se nákladům. Jenomže v případě chemikáliií jen přesouvají náklady na jiné společnosti - a těch v EP moc nelobbuje.
Obrovský tlak je od velkého chemického průmyslu. Ten vytvořil falešnou alianci s malými chemickými podniky - osoba, která je vede, přitom ve skutečnosti pracuje pro velký byznys. Ale i kdyby: malý chemický průmysl tvoří jen pár promile celkového průmyslu v Evropě. Proč bychom měli kvůli pár promile evropského průmyslu odmítnout obrovské výhody, které REACH přinese velké většině? Ne, neměli bychom lobbistům moc naslouchat, měli bychom hledět na veřejný zájem. Zákony nejsou jen od toho, aby prospívaly firmám, ale všeobecně od toho, aby prospívaly lidem.
Máte nějaké zkušenosti s poslanci Evropského parlamentu z ČR?
Ne, omlouvám se, nemám. Víte ale, proč není REACH tak dobrý, jak by ho chtěl mít výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu? Já a moji kolegové při hlasování bereme ohled na veřejnost. Jsme vystaveni veřejnému mínění, a proto jsme taky citlivější. Rada ministrů EU ale operuje v naprostém utajení - nikdo neví, jak volili, co na jednáních říkají, co si myslejí, co dělají. Takže když se průmyslové lobby podaří zástupce v radě ovlivnit, nikdo jim nemůže říct: počkejte, teď se nechováte podle veřejného zájmu. I pro lidi v ČR je přitom důležité, aby věděli, jestli jejich vláda prosazuje zájmy průmyslu, nebo zájmy lidí, kteří ji volili.
Pozn. aut.: Rozhovor proběhl v první polovině listopadu, tedy před uzavřením kompromisu o REACH mezi částí Evropského parlamentu a Radou ministrů EU. Další informace (i o tomto kompromisu) najdete v článku:
Hlasování v EP: Chemická politika REACH - co prosazují zástupci ČR v EU?
Rozhovor je převzat z tištěného EkoListu 12/2006.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=1941278
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)