Plán hlavních povodí České republiky (PHP) je dokument, který má na roky 2007-2012 určit, jak se budou v ČR chránit a využívat vodní zdroje, jak se bude pečovat o vodní a na vodu vázané ekosystémy, ale taky jak se třeba bránit povodním. K jeho prvnímu návrhu, který byl ke konzultacím zveřejněn v květnu letošního roku, byl přiložen seznam 205 výhledových vodních nádrží. V červencové verzi, která byla předána k posouzení dopadů PHP na životní prostředí (tzv. SEA), už jich bylo míň. "Redukce spočívala ve vyřazení překrývajících se lokalit," vysvětluje snížení počtu tisková mluvčí MZe Táňa Králová. I tak jich ale zůstalo 201. "Nejde přitom o žádné tůňky, několik navržených přehrad má rozlohu nad 1000 hektarů," podotýká k tomu Jan Beránek z petičního výboru Stop přehradě, jeden z organizatorů odporu proti tomuto záměru MZe.
 |
|
| Jizera na soutoku s Mumlavou. I tady by to jednou mohlo být pod hladinou přehrady. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Seznam výhledových vodních nádrží je opravdu impozantní. Několik míst pro přehrady na Šumavě, několik v Krkonoších, dlouhá přehrada na Berounce v nejcennějších partiích CHKO Křivoklátsko, obrovská nádrž na Třeboňsku a další desítky a desítky míst - 115 by jich mělo být v povodí Labe, 72 v povodí Moravy a 14 v povodí Odry. Jedna z lokalit, Býčí skála, je dokonce navržena v Národním parku Podyjí. Ten je přitom národním parkem právě proto, že jde o výjimečně zachovalé říční údolí. "Tento exces mne přivádí až na myšlenku, že se nejedná o vážně myšlený dokument, ale trapný vtip," reaguje na to ve svých připomínkách k PHP ochránce přírody a brněnský zastupitel Mojmír Vlašín. Kromě přírodně cenných území by ale pod vodou mohla skončit i spousta obcí, nebo aspoň jejich částí - třeba část Kořenova na hranicích Jizerských hor a Krkonoš, Bojanova na Chrudimsku nebo Velkých Karlovic na Vsetínsku.
MZe ale zdůrazňuje, že v žádném případě nejde o oblasti, kde by se v nejbližší době měla přehrada stavět. Jde o místa, která je potřeba chránit proti znehodnocení, kdyby se tam jednou stavět muselo. U každé lokality je vždy uvedena kóta nadmořské výšky a plocha. Takto stanovená území by po schválení PHP vládou měla být chráněna ve všech územních plánech dotyčných obcí a vyšších územních celků. V obcích se dál budou moct stavět rodinné domy i zařízení pro občanskou vybavenost a služby, místní infrastruktura nebo inženýrské sítě. K omezením ale dojde. "Vyloučeny jsou investice, které jsou svým charakterem nadmístního významu (dopravní a technická infrastruktura, průmyslové zóny, těžba nerostů) a mohly by nevratně poškodit nebo podstatně ztížit budoucí využití hájené lokality," píše v mailu Táňa Králová z MZe.
Obcím ale i tak připadá, že se nebudou moct rozvíjet (nemluvě samozřejmě o jejich případném zatopení). Ochranáři zase protestují proti tomu, že by místa měla být do územních plánů zanesena jako lokality pro budoucí výstavbu přehrad. Proto se při posuzování SEA sešla k PHP kvanta připomínek. Často se v nich opakovalo, že MZe vlastně nevysvětlilo, proč by měly být chráněny právě tyto lokality. Autoři plánu tyto připomínky ale odmítli - a odkázali při tom na společné stanovisko náměstků MZe a ministerstva životního prostředí (MŽP). V něm se ovšem Pavel Punčochář z MZe a František Pojer z MŽP věnují vysvětlením důvodů pro ochranu lokalit jen velmi obecně. Konstatují, že klimatické změny se v příštích padesáti až sto letech projeví zvýšenou extremitou výskytu suchých období a povodňových situací. Podle nich se PHP "zabývá ochranou lokalit, které lze využívat k eliminaci důsledků předpokládané klimatické změny". Žádné jiné odůvodnění společné stanovisko MZe a MŽP neobsahuje. Podle Táni Králové z MZe o lokalitách rozhodoval expertní tým sestavený z vodohospodářských odborníků (z MZe, MŽP, krajských úřadů, ČHMÚ, VÚV TGM, správců povodí, ČVUT). "Posuzovala se vhodnost morfologie území (možný objem zásobního prostoru, zatopená plocha, morfologie přehradního profilu), hydrologické podmínky (specifický odtok), poměrný objem (poměr možného zásobního objemu ku ročnímu odtokovému množství vody), možnost dosahu účinku v příslušném povodí a další," uvádí v mailu Králová. To ale taky nevysvětluje spojitost konkrétních lokalit s měnícím se klimatem. Ani samotný PHP toho neříká o moc víc. "Scénáře a použité hydrologické modely naznačují možný pokles průměrných průtoků ve vodních tocích v rozmezí od 15 do 40 % v horizontu 1. poloviny 21. století. Obdobné poklesy se očekávají i u minimálních průtoků a minimálních odtoků podzemních vod" - to jsou asi nejkonkrétnější věty, které je možné v PHP najít, jinak se většinou obecně mluví o dopadech klimatických změn.
Zdůvodnění nutnosti hájit území pro tolik přehrad proto mezi přírodovědci vyvolává jisté pochybnosti. "K uvedenému scénáři mohu podotknout jen to, že ve střední Evropě existuje dostatek dokladů z různých oborů, že i výrazné zvýšení teplot (v blízké geologické minulosti) vždy vedlo k podstatnému zvýšení vlhka, a nikoli k aridizaci," namítá například geolog Vojen Ložek. Proti zdůvodnění mají přitom silné výhrady i zaměstnanci resortních organizací MŽP. Například Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zastoupená Pavlem Pešoutem plánu vytýká, že obhajoba lokalit pro nádrže je odborně nekompetentní. "Podle výzkumu Geologického ústavu AV ČR nedojde v rámci střední Evropy při zvyšování průměrné teplty k úbytku srážek, ale naopak k nárůstu tak, jak to mu bylo už opakovaně v minulosti," stojí v jeho stanovisku. Nejmíň desítkám jeho kolegů pak vadí lokality navržené v chráněných územích. Proč tedy ministerstvo na ochranu tolika míst ve společném stanovisku přistoupilo?
Vysvětlit se to snaží Michal Pravec, zástupce ředitele odboru ochrany vod MŽP. "MŽP z principu nesouhlasí s využitím těchto lokalit pro stavbu přehrad, protože jejich převážná většina je dnes ve střetu se zájmy ochrany přírody. Seznam jsme proto akceptovali pouze za podmínky, že lokality nebudou jednoznačně určeny pro stavbu velkých nádrží, ale o jejich využití rozhodnou až další generace. Z tohoto důvodu taky v textu, který bude přijat po hodnocení SEA, v žádném případě nemůže být uvedeno, že jde o seznam výhledových vodních nádrží. Bude v něm napsáno, že jde o lokality vhodné pro akumulaci vod." To podle Pravce umožní, aby se tam v budoucnu mohla voda zadržovat i nějakým šetrným, přírodě blízkým opatřením, ne jen nějakou hrází. Podobné řešení ostatně navrhuje i iniciativa Stop přehradě. "Chápeme, že je před nevratným poškozením nutné chránit místa, která jsou zachovalá a vhodná jako zdroje vody pro budoucí generace. PHP by proto místo lokalit pro přehrady mohl vytyčit citlivá a ochranu vyžadující říční údolí," argumentuje její mluvčí Jan Beránek.
 |
||
| Ilustrační foto: Jan Stejskal/EkoList |
Podle Michala Pravce ovšem MŽP za hlavní považuje, aby se rozjel pořádný projekt, který posoudí dopady klimatických změn i návrhy adaptačních opatření. Z jeho závěrů pak bude možné jasněji vyvodit, která místa má opravdu smysl chránit a kde je to úplně zbytečné. Michal Pravec při tom zdůrazňuje, že dohoda náměstků o hájení lokalit vhodných pro akumulaci vod platí na příštích šest let a za tu dobu se rozhodně žádná přehrada stavět nebude. Po této době už by měly být k dispozici konkrétnější studie. "Z těch by se například mohlo ukázat, zda nějaký region na tom bude s vodou opravdu špatně, nebo ne." Sám očekává, že by pak počet chráněných oblastí měl klesnout, číslo ale nechce odhadovat. "To se ukáže právě až na základě podrobnějších studií. Rozhodně to ale nebude 200 míst, spíš bych řekl, že by to mohlo být několik desítek," odhaduje Michal Pravec.
Určité vodítko ale už možná existuje. Současný seznam, který předložilo MZe, vychází z tzv. Směrného vodohospodářského plánu (SVP), který v roce 1988 vypracovalo tehdejší minsterstvo lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu české vlády. Lokalit v něm bylo 210. V roce 1995, kdy za oblast vodního hospodářství přechodně odpovídalo MŽP, ale vznikl novější SVP - a v něm je už jen 44 lokalit. Ministerstvo zemědělství ale tenhle novější SVP neuznává a trvá na svých 201 lokalitách. Respektive na 197. Po vypořádání připomínek SEA totiž ze seznamu vypadly Paseky na Jizeře a Heřmánky na Opavě. Ani jedna z těchto případných přehrad totiž neměla mít akumulační účel, ale měly sloužit jako vyrovnávací prostor pro využití vodní energie v případě, že by se nad nimi postavily větší nádrže - Vilémov na Jizeře a Spálov na Odře. Vyřazena byla taky Suchá Loz na Nivničce - ta by zase měla objem menší než tři miliony kubíků, což je minimální hranice, kterou musí akumulační prostor mít, aby se ocitl v seznamu přiloženému k PHP. Posledním zatím vyřazeným místem je Skřiváň na Skřivánčím potoce, která se překrývá s lokalitou Rotava na Rotavě.
K dalšímu snížení by mohlo dojít ještě v prosinci, kdy PHP čeká meziresortní připomínkové řízení. V tom se k dokumentu můžou vyjadřovat orgány státní správy a MŽP a jeho resortní organizace prý budou tlačit na to, aby byla z dokumetu vyřazena aspoň místa, která leží uvnitř národních parků, případně v nejpřísněji chráněných zónách CHKO. Vláda by se měla plánem zabývat ještě do konce letošního roku.
Ruce do klína ovšem nesložili ani představitelé obcí. "Budeme se snažit, aby vláda přijala PHP bez seznamu lokalit," říká Jan Beránek z iniciativy Stop přehradě. "Nejsme proti PHP jako takovému, jeho značná část jde dobrým směrem. Seznam lokalit pro přehrady je z toho ale možné vyčlenit a pořádně ho projednat později." Vypustit seznam výhledových přehrad navrhuje i ekologické Hnutí Duha. I Duha přitom uznává, že PHP se aspoň slovně hlásí k šetrnějším opatřením v krajině. "Problém je v tom, že zatímco u technických opatření se šlo v přiložených dokumentech do takových detailů, jako je umístění hráze, o krajinných opatřeních se v PHP jen píše, že by se měla dělat, případně že jde o opatření v dlouhodobém horizontu," vysvětluje námitky Vojtěch Kotecký z Duhy. Podle něj by se nejdřív měly vypracovat integrované studie celých povodí, které se budou zároveň zabývat technickými a netechnickými opatřeními. Pak se ukáže, která území má smysl chránit pro budoucí nádrže.
Podle MZe se podrobnější studie o jednotlivých povodích teprve chystají. "Opatření pro zvýšení retence vody v krajině budou zpracována v rámci navazujících plánů oblastí povodí do roku 2009," upřesňuje Táňa Králová z MZe. Podrobné zpracování seznamu výhledových nádrží je podle ní dáno tím, že se při tvorbě PHP musel aktualizovat seznam výhledových nádrží ze Směrného vodohospodářského plánu z roku 1988. MZe tedy nejdřív navrhlo seznam výhledových přehrad a až později se při práci na plánech jednotlivých povodí má zkoumat, jaká opatření jsou opravdu potřebná.
"Veřejnost by si to měla hlídat a u každé nádrže by měla tlačit na to, aby byla jasně doložena její opodstatněnost," říká k tomu Michal Pravec z MŽP. I on, stejně jako ekologické organizace a představitelé obcí, věří, že se počet lokalit na seznamu může snížit: "Jakékoli vládě ale musejí dát lidé najevo, že je to zajímá. Jinak se zúžení seznamu bude prosazovat velmi těžko."
Tento článek je převzat z tištěného EkoListu 12/2006.
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=1940505
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)