PRAHA/LONDÝN (EcoMonitor) - Vlna veder, která v roce 2003 zasáhla Evropu a vyžádala si odhadem 35 000 lidských životů, zřejmě zároveň přispěla ke globálnímu oteplování, napsal britský deník Guardian. Článek vychází z vědecké zprávy, která tento týden vyšla v časopise Nature. Podle odborníků totiž vysoké teploty a dlouhotrvající sucha potlačila růst evropských lesů a do ovzduší se dostala obrovská množství oxidu uhličitého.

Růst rostlin se po celé Evropě snížil v průměru o 30 procent a velké množství pohlceného oxidu uhličitého z předchozích čtyř let se vrátilo do atmosféry zpátky, říkají britští vědci.
Foto: NP Šumava

Vědci z Francie, Německa, Itálie, Švýcarska, Belgie, Španělska, Finska a Portugalska studovali satelitní snímky evropské vegetace a měřili, kolik slunečního světla absorbovaly lesy a travní porosty, a z přírůstku biomasy se snažili zjistit, kolik uhlíku vegetace pohltila a kolik se jej vrátilo zpátky do atmosféry.

V mírném pásmu lesy fungují jako „výlevka“ na oxid uhličitý, pokračuje Guardian. Část skleníkových plynů se totiž zachytí v biomase. Situace z léta 2003 je však diametrálně odlišná. Růst rostlin se po celé Evropě snížil v průměru o 30 procent a velké množství pohlceného oxidu uhličitého z předchozích čtyř let se vrátilo do atmosféry zpátky. „Tak nízká primární produkce tu nebyla za celé minulé století,“ oznámili vědci. „Zvýšení frekvence výskytu suchých období by pravděpodobně změnilo ekosystémy mírného pásma na zdroje oxidu uhličitého.“

Je to v krátké době další varování, že se globální oteplování může blížit k bodu, za kterým už není návratu, napsal deník. Před týdnem američtí vědci vypočítali, že v uplynulých 35 letech se zdvojnásobila frekvence výskytu nejničivějších hurikánů v souvislosti se zvýšením teploty hladiny oceánů. Před dvěma týdny vědecký tým z Cranfield University oznámil, že půda v Anglii uvolňuje každoročně zpět do ovzduší 4 miliony tun oxidu uhličitého. Nejnovější zjištění však zasadilo ránu nadějím klimatologů, že delší vegetační období a vyšší koncentrace oxidu uhličitého ve vzduchu povzbudí rostliny k růstu, a ty pak budou skleníkový plyn pohlcovat.

Vědci již dříve varovali, že vlny veder, po kterých vyprahnou vinice a ovocné sady, hoří lesy a v důsledku kterých je špatná úroda a umírají lidé, budou zřejmě častější. Nikdo nedokáže přesně říci, jak budou reagovat stromy na zvýšení teploty. „Dá se očekávat, že se lesy aklimatizují, pokud bude v Evropě průměrná teplota stoupat pozvolna,“ řekl Dennis Baldocchi z University of California. „Opakování extrémních teplot by však mohlo mít pro lesy zhoubné až fatální důsledky.“

Podle článku Tima Radforda v deníku ze dne 22. 9. 2005

Hanka Hermová

Zobrazení zprávy pro tisk