titulní strana > zpráva ecomonitoru
Jak se dostaly žáby do výšin „Ztraceného světa“? Vylezly tam samy
11. května 2012 07:27
NEW YORK/HODONÍN (Ecomonitor) - Při severním okraji amazonského pralesa vytváří prstenec neprostupných skalisek bariéru, bránící ve vstupu do oblačného království stolových hor, domorodci nazývaných „tepui“. Nová studie založená na rozboru DNA zdejších obojživelníků dokládá, že místní žáby nebyly ve „Ztraceném světě“ od začátku, ale vylezly tam po svých. A opakovaně.

Nedosažitelné jihoamerické náhorní plošiny inspirovaly v roce 1912 spisovatele A. C. Doyla, který sem zasadil děj románu Ztracený svět, místa, kde se stále prohání prehistoričtí dinosauři. Navzdory přítomnosti jen mnohem všednějších živočichů z řad ještěrů a obojživelníků lákají tyto izolované ekosystémy badatele z celého světa. Jedním z nich je i Patricia Salernová, evoluční bioložka z texaské univerzity (UT). Ta se rozhodla s využitím rozboru DNA žabích obyvatel čtyř různých stolových hor zodpovědět zásadní otázku – kdy a jak se sem všechny ty rozmanité druhy malých stromových žab, které zrovna nevynikají coby cestovatelé, dostaly?

Skalní stěny vytvářejí suchozemské útesy, až na vrchol plochých „tepui“ je cesta možná jen s dobrou horolezeckou výbavou nebo vrtulníkem. Stolové hory jsou mnohem starší než Andy, jejich geologický vznik lze datovat do období před 300 miliony lety. Izolace prastarého území je zárukou rozmanitosti, a skutečně – 90 % přítomných druhů obojživelníků bychom těžko hledali jinde na světě. Životní strategie stromových žab se tu vyvíjely do bizarních forem: například titěrná žabka rodu Microhyla nalezla bezpečí uvnitř „chřtánu“ masožravé rostliny a vylézá na lov hmyzu jen v noci.

Žába z oblasti stolových hor
Žába z oblasti stolových hor

Salernová mapovala historický postup jednotlivých žabích poddruhů na plošiny stolových hor sekvenováním jejich DNA. Tím, že stromové žáby nevykazují tendence k invazivnímu šíření a jsou „místně stálé“, lze jednotlivé mutace a odklony od přímé vývojové linie přesněji datovat. Podařilo se vyvrátit mezi některými biology dosud populární hypotézu „ztraceného světa“, uzavřeného ekosystému vyzvednutého horninotvornými procesy nad úroveň celého regionu před 70 miliony lety, který by dále žil vlastním životem. Salernová dokázala, že stromové žáby vylezly na stolové hory svépomocí, a navíc jen před pár miliony let.

Na vrchol se stromové žabky dostaly hned několikrát, poprvé pravděpodobně před 5,3 milionu let, přičemž „genetické hodiny“ prozradily, že některé evoluční změny jsou relativně mladé a docházelo k nim v horizontu posledních stovek tisíciletí. Z hlediska datace migrace a mapování procesu vzniku nových druhů se přístup Salernové, prezentovaný rozborem DNA, stal průlomovým. Otázkou zůstává, jak se tito křehcí obyvatelé stolových hor vyrovnají s globálním oteplením. Přesun do chladnějších vyšších poloh, který mohou absolvovat nížinné druhy, u nich už nepřipadá v úvahu.

Článek byl uveřejněn 7. 5. 2012 na serveru NYtimes.com pod názvem „It’s Not So Lonely at the Top: Ecosystems Thrive High in the Sky“.

Radomír Dohnal

Další zprávy ecomonitoru:
29.7.2014 04:56
18.7.2014 01:58
20.5.2013 02:00
10.4.2013 02:00
9.4.2013 02:00

Online diskuse
Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev
12. 5. 2012 Diviš
I takhle může příroda pomoci....
12. 5. 2012 M.Z.
I takhle může příroda pomoci....

< zpět na titulní stranu

Reklama