PRAHA/PENANG (EcoMonitor) - Studie organizace Millennium Ecosystem Assessment (MA) o současném stavu planety tvrdí, že nejvíce poškozují budoucnost Země lidé a jejich aktivity. Podle zprávy způsobila snaha lidstva obstarat si potřebné zdroje nevratné změny, které narušují přírodní procesy a samotnou možnost života na Zemi.

Tyto změny přinesou v budoucnu problémy jako je hlad, chudoba, ale také těžkosti spojené se zdravotní péčí. Millennium Ecosystem Assessment sdružila 1 300 vědců z 95 zemí celého světa, kteří spolupracovali po čtyři roky na společné zprávě. Podle nich lidská aktivita změnila většinu ekosystémů, a to za velmi krátkou dobu. Obrovský hlad po zdrojích jako jsou potraviny, pitná voda, dřevo a všechny druhy paliv za pouhých 50 let velmi vážně poškodil životní prostředí.

Současný stav tedy zřejmě bude stát v cestě cílům, které si v roce 2000, pod patronací OSN, vytyčili politici z celého světa. „Státníci si slíbili, že musí dosáhnout pokroku v řešení problémů jako je chudoba a hladovění a zlepšit ochranu lidského zdraví i životního prostředí. To ale bude těžko proveditelné, když většina ekosystémů, na kterých lidstvo závisí, se neustále devastuje,“ říká studie. „Zpráva je především ekonomickým auditem přírodního bohatství, a ten ukazuje, že jsme se dostali do červených čísel,“ řekl BBC Online News Jonathan Lash, prezident World Resources Institute. „Jestliže je ekonomika v mínusu, je jen velmi těžké uchovat si sny o snížení světové chudoby.“

Millennium Ecosystem Assessment pracuje s pojmy odlišně než jiné ekologické studie. Definuje ekosystém jako „službu“ nebo zisk, který jeho využití přinese lidem - dřevo na stavbu domů, čistý vzduch k dýchání, ryby k jídlu, textilní vlákna, ze kterých se šíjí šaty.

Podle studie může za neudržitelné drancování zdrojů především neustále stoupající počet obyvatel Země, který se začal zvyšovat po druhé světové válce. Ačkoli lidstvo jako celek dosáhlo za tu dobu poměrně velkého blahobytu, ekonomika a produkce potravin musela také neustále růst, což je cesta, která může v budoucnu přinést zánik globální prosperity. „Když se podíváme na důvody, proč se ekosystémy mění, vidíme napříč všemi zeměmi, že jsou stále stejné, někde jen nabývají na vyšší intenzitě. Jedná se především o ničení původních stanovišť, klimatické změny, invazivní druhy, nadměrné využívání zdrojů a znečištění látkami jako je dusík nebo fosfor,“ shrnuje problémy ředitel MA William Reid. Po roce 1945 se začala zemědělsky využívat větší plocha půdy něž během celého 18. a 19. století. Více než polovina umělých hnojiv obsahujících fosfor, která byla poprvé vyrobena v roce 1913, byla uvedena do výroby po roce 1985.

Podle autorů studie má honba za využíváním přírodních zdrojů na svědomí nenahraditelné ztráty biodiverzity. V souvislosti s tím je ohroženo vyhynutím 10 - 30 % světových druhů savců, ptáků a obojživelníků. Podle zprávy jen čtyři „podpůrné ekosystémy“ došly v posledních padesáti letech zlepšení - navýšení počtu plodin, počet zvířat chovaných ve stádech pro potřebu člověka, vodní kultura a růst poutání uhlíku v porostech jako reakce na klimatické změny. Dva velké systémy - pitná voda a rybářství - se již ocitly za bodem, který by mohl zůstat trvale udržitelným a autoři zprávy předpokládají, že v budoucnu dojde ke zhoršení situace.

Podle článku Jonathana Amose BBC Online News 30. 03. 2005.

Hugo Charvát

Zobrazení zprávy pro tisk