PRAHA/OTTAWA (EcoMonitor) - Prezidentka kanadské hospodářské komory prohlásila, že přístup vlády ke Kjótské dohodě je „velmi neurčitý“ a že by kvůli tomu mohlo dojít ke zmrazení přílivu zahraničních investic. „Průmysl se obává vládního rozhodnutí,“ reaguje Nancy Huges Anthonyová na spekulace, že vláda ohlásí nové cíle politiky životního prostředí.

Nancy Huges Anthonyová, která by měla promluvit před zástupci federálního výboru pro životní prostředí 15. února, tedy den před tím, než se Kjótská dohoda stane platnou mezinárodní smlouvou, potvrzuje, že kanadská průmyslová sféra se obává dalších environmentálních opatření, která bude muset splnit. Průmysl se obává i pokut pro podniky, které by nesplnily „agresivní emisní limity“, dodává Anthonyová. „Velice se obáváme, že zcela zamrznou zahraniční investice, a tím bude celá situace ještě horší. Investoři si mohou vybrat, kam budou investovat svoje peníze. A to mohou pohodlně ve Spojených státech,“ říká Anthonyová.

Protokol o snižování emisí skleníkových plynů vznikl v roce 1997 a požaduje po signatářích jako je Kanada snížení objemu vypouštěných plynů v roce 2012 o 6 % oproti roku 1990. Kanada se připojila k dohodě před třemi lety, i když její velký soused - USA, který je navíc zodpovědný za 36 % celosvětových emisí skleníkových plynů, svůj souhlas odvolal. Předseda vlády Paul Martin prohlásil, že se cítí zavázán podpisem svého předchůdce, ačkoli vládní úřady přiznaly, že Kanada nesplní své vlastní závazky vyplývající z dohody. Navíc v tuto chvíli má Kanada alokováno 3,7 miliardy dolarů v kjótských projektech na snižování emisí a bude muset nakoupit další povolenky na emise za 1,6 miliardy dolarů z východních zemí jako je Rusko, které svůj závazek splní bez problémů.

Podle průzkumu National Post/COMPAS Inc. 74 % vedoucích představitelů průmyslu je přesvědčeno, že by stát neměl nakupovat kredity na emise v cizině, aby splnil závazky Kjótské dohody. Zhruba 60 % dotázaných je přesvědčeno, že tyto peníze by se mohly účelněji utratit kdekoli jinde, na zlepšení zdravotní péče, snížení daňové zátěže, nebo do programu na snížení emisí skleníkových plynů v Kanadě. „I když je Kjóto pro nás velmi důležité a zavázali jsme se k jeho plnění, musíme tak činit formou redukce emisí, a ne nákupem povolenek v cizině,“ odpověděl jeden z respondentů. Celkem 45 % dotázaných si myslí, že dohoda je „naprosto nefunkční řešení“ světového problému s klimatickými změnami, a navíc zcela zdevastuje kanadskou ekonomiku. „Tato politika je nejhorší, jakou jsem zažil v posledních třiceti letech,“ svěřil se jiný respondent.

Podle tiskové mluvčí National Post/COMPAS Tamary Gotliebové rozdělilo Kjóto průmysl a vyšší státní úředníky na dva nesmiřitelné tábory. Takže zatímco nevládní organizace ochránců životního prostředí vítají dohodu a liberální vládu si nemohou vynachválit, průmyslníci předkládají celou řadu černých vizí budoucího vývoje. Podle předpokladů sdružení kanadských výrobců a vývozců přijde kvůli Kjótu o práci 450 000 lidí jen ve výrobní sféře a zřejmě stejný počet i v dalších ekonomických odvětvích.

Podle článku Chrise Sorensena na Canada.com ze dne 07. 02. 2005.

Hugo Charvát

Zobrazení zprávy pro tisk