PRAHA/PAŘÍŽ (Ecomonitor) - Kvůli klimatickým změnám šplhají rostliny stále výš a výš, hledají totiž studenější místa pro svůj růst. Studie o 171 druhu lesních porostů v horských oblastech západní Evropy ukazuje, že vystoupaly v průměru o 29 metrů za každých deset let. Menší druhy, jako jsou kapradiny, které mají kratší reprodukční cyklus, se přemísťují nejrychleji, píše internetové zpravodajství BBC.

Smrky sitka (picea sitchensis) pěstované v lokalitě Kyloe, Northumberland, Velká Británie. Smrky patří k druhům, které v mírném pásu patrně přežijí pouze v horských oblastech. Podmínky zveřejnění této fotografie upravuje Volná licence GNU pro dokumenty.
Foto: MPF/Wikimedia Commons

Závěry studie publikoval časopis Science. "Je to poprvé, co se prokázalo, že klimatické změny mají skutečně podstatný vliv na rostliny. Důvodem jsou velké změny teplot, které proběhly za posledních sto let," vysvětlil BBC Jonathan Lenoir, hlavní autor studie z AgroParisTech.

Jeho tým prý chtěl zjistit, zda je již možné pozorovat vliv klimatických změn na běžné ekosystémy. Tým vědců z Francie a Chile proto zkoumal údaje o lesních porostech a výskytu druhů rostlin mezi lety 1905 a 1980 a porovnával je s údaji z let 1986 a 2005. "Studii bylo možné uskutečnit díky rozsáhlé databázi, která zaznamenává výskyt druhů rostlin až do roku 1905," dodal Lenoir.

Vědci se zaměřili na 171 druhů, které běžně rostou ve francouzských horách ve středomořské oblasti a ve výškách od 0 do 2 600 metrů nad mořem. "Našli jsme podstatné změny ve výškovém výskytu rostlin, které se posouvají v průměru o 29 metrů za desetiletí," vysvětlil Lenoir. Většina druhů se vyšplhala výše kvůli tomu, aby si zachovala optimální teplotní podmínky pro svůj růst a rozvoj, píše BBC.

Spoluautor studie Jean-Claude Gegout dodal, že různé druhy rostlin reagují na změněné teplotní podmínky různě. "Dlouhověké druhy, jako jsou stromy nebo keře, nevykazují žádné dramatické změny, zatímco rostliny, které žijí jen několik let, ukazují velmi rychlý přesun do vyšších míst," prohlásil Gegout. Například pro travní porosty znamená deset let několik generací, což jim umožňuje rychlejší přesun. Oproti tomu mají stromy za stejné období šanci jen na jednu či dvě generace. "Což snižuje jejich šanci rychle se přizpůsobit změnám klimatu," řekl Gegout.

Proto je také podle Gegouta pravděpodobné, že dlouhověké druhy budou daleko více postiženy měnícím se klimatem, než rychle se obnovující generace rostlin, jako je například tráva. "Což může vést k vážným proměnám ve složení porostů a výskytu jak rostlinných, tak živočišných druhů, které jsou na rostlinách závislé," vysvětlil Gegout.

Podle článku BBC Online News z 27. června 2008.

Hugo Charvát

Zobrazení zprávy pro tisk