Datum:	25. 7. 2012
Název:	achjo!!!!!!!!!!!
Autor:	Jirka
Váš fakt že hranice třeba z Turec do sýrie není problém překročit když jdete pěšky je reálný fakt jako když cikán řěkne že cizí auto si můžete kdykoliv vzít když je tma. Určitě máte pravdu oba ale pochybuju že takové jednání naroydíl od cikána schválíte. Podívejte se, když si zavážu oči zacpu uši a podvážu mozek tak se klidně můžu spakovat a svobodně zapálit třeba školku a stejně tak můžu přecházet hranice jakéhokoliv státu. Je tu ale jedna věc které bych se rád vyhnul (a taky sem jí tu už popsal). Spíš něž sen bych nazval mým cílem nic od systému který se mi nelíbí nechtít, nebrat, nedostávat ale yároveň jej nepodkopávat na ukor lidí kteří se v něm svobodně rozhodli žít (ať jste to vy, má rodina nebo třeba i ti cikání a bezdomovci a samozřejmě spořádaní občané ....). Nepodepsal by jste se snad pod tvrzení že pro vlastní svobodu neber svobodu jiným? Věřte že toto není výmluva a dá se stím dál pracovat protože jediný kdo může v souladu s pravidli systému přecházet jakoukoliv hranici je člověk který pro systém neexistuje. Není to tedy otázka jak cestovat v systému ale jak cestovat mimo něj. Jestli tohle je pomýlenost? Možná jo to nevylučuji ani já protože jak vidno dle mé přítomnosti na této diskusi, jsem ještě součást systému minimálně smlouvou na poskytnutí internetového připojení a tudíž nevím jestli zmizet ze systému jde nevím ani já. Jestli tomu věřím? ¨Teď ještě ano a jedině osobní zkušenost mně přesvědčí o opaku. K té svobodě: Já svobodné jednání chápu jako jednání o které se nemusím u nikoho , ničím dovolovat. Ale chápu že se na to dá koukat i jinak (ne jako na dovolování se u ,,systému,,). Třeba že systém nás nikde nedrží a my můžeme kamkoliv a dělat cokoliv jen pro to musíme něco udělat aby v tom nebyl chaos (nebo aby se o nás systém postaral když se to vymkne). Chápu jiný názor ale nepodepsal bych se pod myšlenku kterou razí. A k mé pomýlené představě o smrti: Každý ať si s tímto bezprizorním majetkem dělá co chce. Já věřím tomu co jsem psal, a to: Prožít život který budu zpětně hodnotit jako podstatný, užitečný, naplněný atd. se musí prožít celý (ať už krátky nebo dlouhý) a tedy se vším co k němu patří (i smrt, i bolest, zklamání, neúspěch) protože dle mé zkušenosti, podstatné věci o sobě nezjistíte když se máte dobře a nic vás netrápí ale ve chvílích kdy je vám nejhůř a trpíte. Já to málo z vašich fakt co jste uvedl zabalených do nenávistného nadávání chápu a nechci vám brát přesvědčení o nich. Ale v našem světě kde se na všechno dá koukat z několika rovin snad nebudete odporovat že jsou to ultimátní a nezvratitelné pravdy. Jenom to svobodné vycestování je jednou ukázkou. Nedávná historie například je druhou. Ano lidé žili životy ve stínu smrti , ano uměly se sní vyrovnat lépe než mi, ano bylo to protože neměli jinou možnost, ano mi momentálně také nemáme, ano v budoucnu se to bude měnit, ano je na rozhodnutí každého jak se k tomu postaví atd. atd. Jestli chci ,,žvanit,,? Ano chci jinak bych sem nelezl. Jak ale jinak mám získávat znalosti než kladením otázek??? Telepaticky nebo snad přečíst si nějakou knihu s názorem jediného člověka z x-let vzdálené doby.
Reagovat

Zpět na diskusi

Autor:
E-mail:
Název:
Text:
Nevyplňujte:

Zpět na diskusi

---