Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Bude dostatek uranu?
30. ledna 2023 06:30
() - Jedním z neopomenutelných úkolů současné energetiky je, podle pařížské dohody, dosáhnout snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 na nulu. S postupujícím časem vidíme, že splnění tohoto plánu se stává stále těžším; křivka nárůstu teplot exponenciálně stoupá, nehledě na konference COP, ani na covidová omezení.
Mnoho nadějí se neoprávněně vkládá do jaderné energie. Diskuse o jaderné budoucnosti se především týká vývoje nových reaktorů, ceny, bezpečnosti, ukládání odpadu, ale jedno téma se často neobjevuje. Je to dostatek uranu. Zásoby uranu na světě nám nemohou pomoci získávat téměř neomezená množství energie, jak se často uvádí. S ohledem na hojný výskyt uranu v zemské kůře se to zdá být překvapující. Rozpor ale vysvětluje nedostatek nalezišť s potřebnou koncentrací uranu, která by zajistila energetickou návratnost celého procesu. V roce 2006 zveřejnila Energy Watch Group (EWG) studii o budoucí dostupnosti uranu. V té době převládal a stále ještě převládá názor, zejména v jaderné komunitě, že uran lze vždy těžit v dostatečném množství, bez ohledu na to, kolik jaderných reaktorů bylo postaveno a kolik uranu bylo použito jako palivo. Na straně 5 zmíněné studie je graf budoucí produkce uranu, založený na komplexním hodnocení uranových dolů a uranových, dosud netěžených ložisek, který předpovídá, jak by se mohla vyvíjet budoucí produkce uranu. Studie EWG předpověděla, že roční produkce uranu dosáhne vrcholu kolem 55 kilotun (kt) v roce 2020 za předpokladu, že náklady na uran zůstanou na nízké úrovni 40 USD/kg. Po tomto vrcholu lze očekávat prudký pokles produkce. Pokud by cena vzrostla na 130 USD/kg, očekávalo by se, že produkce dosáhne vrcholu kolem roku 2025 na úrovni 70 kt roční produkce a poté prudce klesne. Ve skutečnosti, podle World Nuclear Association (WNA), dosáhla ale světová těžba uranu maxima téměř o deset let dříve, v roce 2016, a od té doby v podstatě klesá. V období let 2015 až 2016, kdy pokrývala 96 až 98 % světové spotřeby, poklesla během 5 let v roce 2021 na hodnotu 77% světové spotřeby a poklesla pod 50 kt roční produkce dříve, než uváděla citovaná zpráva EWG. Výsledky uvedené studie některé instituce popíraly a označovaly za nepřesné, protože ukazovaly nedostatek produkce uranu od roku 2020. Odhady výtěžnosti jednotlivých dolů jsou odvozeny od empirického pravidla, že těžba je plánována na deset let. Během této doby se vytěží podstatná část ložiska s vyšší koncentrací uranu, a především se ocitne na konci své životnosti drahá těžební a zpracovatelská technologie. Uvedený desetiletý předpoklad se dobře potvrdil u již uzavřených dolů v Kanadě a Austrálii. Naproti tomu WNA, jak uvádí Michael Dittmar z ETH, ve svých předpovědích počítá s dvacetiletou dobou těžby, čímž zásoby nadhodnocuje. Současná spotřeba reaktorů se pokrývá jednak ze zásob dříve vytěženého uranu a částečně uranem ze zbrojních arsenálů, které ovšem také představují omezený zdroj. Rozvoj jaderné energetiky v příštích 25 letech by se měl soustředit na dva aspekty, na dodávky uranu vs. zvýšení nových kapacit reaktorů. V tomto časovém horizontu nebudou hrát významnou roli ani rychlé či thoriové reaktory, protože na dokončení konceptů bude ještě nutné vynaložit značný čas a výzkumné úsilí. Studie EWG analyzuje data o zdrojích uranu a dochází k závěru, že objevené zásoby jsou nedostačující k zajištění dodávek uranu na více než třicet let. Jedenáct zemí své zásoby uranu již vyčerpalo. Celkem již bylo vytěženo asi 2,3 Mt. V současné době zbývá pouze jedna země (Kanada) s ložisky obsahující uran s obsahem rudy vyšším než 1 %. Většina dalších nalezišť, v jiných zemích má rudu s obsahem uranu nižším než 0,1 % a dvě třetiny nalezišť jsou pod 0,06 %. To je důležité z hlediska energetické návratnosti, protože spotřeba energie je v nejlepším případě nepřímo úměrná obsahu uranu v rudě a v hornině. Při koncentraci pod 0,01-0,02 % uranu se energie potřebná pro zpracování uranu – na celý palivový cyklus – podstatně zvyšuje. Podle Jana W. Storma bude posledně uvedená koncentrace při klasické důlní těžbě narážet na limitu energetické návratnosti. Základní podmínkou pro jakýkoliv proces přípravy energie je, aby celý proces byl energeticky pozitivní, tedy aby získaná energie byla větší než celková energie vynaložená na proces. Pakliže by nebyla splněna podmínka pozitivní energetické bilance, byl by celý proces z hlediska produkce energie nesmyslný. Se snižujícím se obsahem uranu v rudě se tato limita přibližuje nulovému výtěžku energie. Tato limita obsahu uranu je u měkkých hornin (pískovce) asi 0,1 g U/kg horniny a u tvrdých (žuly) je 0,15 g U/kg. Jak uvádí nejnovější Atlas uranu na straně 12, produkce uranu zhruba odpovídá analýzám EWG z roku 2006. Největším producentem uranu na světě byla z historického hlediska Kanada. Zde se vytěžilo v letech 1940 až 2018 531 000 tun, což přispělo jednou šestinou světovým dodávkám uranu. Další jsou USA, následované Ruskem (předtím bývalým Sovětským svazem), Kazachstánem, Německou demokratickou republikou a Austrálií. Od roku 2009 se Kazachstán stal zemí s nejvyšší produkcí uranu. Tamní vláda však zveřejnila jen málo informací o těžbě a už vůbec ne o možných problémech, spojených s těžbou pomocí chemické eluční metody (ISL). Ve srovnání s obnovitelnými energiemi je jaderná energie z nových reaktorů nejen mnohem dražší, ale i provozní náklady jaderné výroby elektřiny u dalších jaderných elektráren se přibližuji úplným nákladům na výstavbu a provoz velkých projektů větrné a sluneční energie. Výstavba jaderného reaktoru obvykle trvá o několik desetiletí déle a náklady na výstavbu jsou často více než třikrát vyšší, než se plánovalo. Kromě toho stále nebyly vyřešeny všechny otázky bezpečnosti, problém ukládání jaderného odpadu a vojenského zneužívání jaderného materiálu pro jaderné zbraně. Nicméně vlády především ve východní Evropě plánují jaderné reaktory, které nebudou v provozu nejméně dalších deset nebo dvacet let. Slepá víra bez hlubší analýzy důvěřuje, že uranové doly budou pokračovat v produkci levného uranu dalších 50 let. Významný a pro mnohé nečekaný pokles celosvětové produkce uranu zhruba od roku 2015 však hovoří jinak. Pravděpodobnější je, že i při zvýšených cenách už uran nebude za 20 let dostupný v dostatečném množství pro provoz všech světových jaderných reaktorů. Nelze počítat s trvalým oživením světové produkce uranu z tradičních dolů v USA, Rusku, Německu (bývalé NDR), Jižní Africe a u nás, ale téměř výhradně otevřením nových dolů, zejména v Kazachstánu a do jisté míry v Austrálii a Kanadě. To bude v budoucnu stěží možné, protože regiony s velkými netěženými ložisky uranu, jako byl Kazachstán před 20 lety, již neexistují. Mnoho plánovaných projektů na rozšíření jaderných reaktorů ve světě s největší pravděpodobností nebude moci být uvedeno do provozu ani po dokončení jejich výstavby, protože jim jednoduše nezbude žádný uran nebo vysoké ceny uranu poženou provoz jaderných reaktorů ještě hlouběji do neefektivity ve srovnání s obnovitelnými energiemi. Poptávku po uranu samozřejmě může snížit odstavení stávajících jaderných reaktorů. To je přesně to, co se v současné době děje. Ani přepracování vypálených palivových článků z jaderných reaktorů nemůže být bezproblémovým řešením, o čemž svědčí kontaminace v okolí přepracovatelských závodů ve francouzském La Hague a anglickém Sellafieldu. O problémech rovněž vypovídá zákaz přepracování použitého uranového paliva, schválený senátem USA. V současné době je cena jaderné energie z nově postavených reaktorů v průměru 4 až 5krát dražší než z obnovitelných zdrojů. Častou námitkou proti obnovitelné energii bývá intermitence přírodních zdrojů energie – slunce a větru. Řešením je velkoobjemová akumulace, jejíž cena se velmi rychle snižuje. Vedle perspektivního vodíku, metanu a amoniaku již startuje výroba nových účinných redoxflow baterií bez drahých, špatně dostupných kovů s nevalnou ekologickou i sociální stopou, na bázi běžných organických látek (ligniny).
Milan Smrž |
Další články:
25. dubna 2024 05:55
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
|
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)