titulní strana > co píší jiní
Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva?
1. prosince 2022 06:30
() - Ve čtvrtém ročníku udělování ceny za komunikaci změny klimatu se tentokrát oceněnou odbornicí stala polární ekoložka Marie Šabacká. Poté, co nominační výbory v předchozích třech ročnících pokaždé na piedestal postavily muže, představuje ocenění ženy vítanou změnu. Výběr nositelky ceny přesto provází rozpaky. Proč média v komunikaci největšího problému v historii lidstva dávají prostor právě odbornici na ledovcová mikrobiální společenstva? A proč se ocenění a hlasu naopak nedostává těm, kteří se zabývají jeho řešením?

Na úvod je potřeba malý disclaimer. Nemám vůbec nic proti Marii Šabacké. Je mi naopak sympatická a velice oceňuji její odvahu opakovaně vystupovat z ulity akademické slonovinové věže, či spíše ledových terénů a laboratoří, promlouvat do médií, a upozorňovat na klimatickou krizi.

Motivace k veřejné angažovanosti je koneckonců sama o sobě hlavním účelem a smyslem ceny, jejímuž udělování vdechli život Michal Broža, vedoucí pražské informační kanceláře OSN, a Pavel Jungwirth, fyzikální chemik působící na Akademii věd ČR a jako předseda Učené společnosti.

V prostředí české akademie veřejná angažovanost zdaleka není samozřejmostí. Řada vědců a vědkyň v Česku působení veřejných intelektuálů zaměňuje za nežádoucí formu aktivismu, která kompromituje domnělou vědeckou objektivitu. Jiní na to nemají čas, neboť neoliberální věda popularizaci vědeckých závěrů a veřejné působení nezapočítává mezi akademicky relevantní a kvantifikovatelné výsledky, jimiž si lidé působící ve vědě a výzkumu musí neustále zajišťovat a legitimizovat své vlastní setrvání v oboru, respektive možnost nebýt vyhozen*a z práce, která je živí.

Co hůř, v některých institucích je takové vystupování dokonce vnímáno jako nežádoucí. Odborné pracovnice a pracovníci příslušných fakult, ústavů, institutů a kateder mnohdy ke svému mediálnímu vystoupení potřebují svolení nadřízeného. A těm, kteří se takto svazovat nenechají, pro změnu hrozí, že na některých pracovištích nebudou žádoucí.

Nic z výše jmenovaného se zdá pro Marii Šabackou nepředstavuje zásadní problém, a to je dobře. Univerzity by přece měly hrát tzv. třetí roli, kterou například Univerzita Karlova definuje jako „svou službu společnosti“ a „přímé společenské působení“, v rámci kterého „univerzita reflektuje aktuální společenský vývoj a významně přispívá k šíření nejnovějších vědeckých poznatků a hodnot mnoha různými způsoby“.

Skvělé je i to, že se díky polární ekoložce z Jihočeské univerzity konečně naředily zástupy pánů v kravatách a oblecích, kteří jinak v médiích při diskutování důležitých společenských témat do očí bijícím způsobem převažují. Důležitým přínosem je i jako vzor úspěšné ženy schopné podnikat náročné expedice do extrémních podmínek, kterým nabourává představu mladých dívek o tom, co pro ně je či není vhodným studijním oborem či povoláním.

Přesto při výběru vhodné kandidátky pro udělení ceny nešlo výslednou volbu nevnímat jako kompromis utvářený bariérami společnosti po staletí uspořádávané patriarchátem. Proč nakonec vyhrála polární ekoložka, která z pozice odbornice na roztomilé ultra odolné organismy žijící v ledu v médiích komentuje politicko-ekonomické záležitosti, jako je Green Deal (Zelená dohoda pro Evropu), jimiž se ve svém oboru nezabývá? A proč naopak cenu nezískala v pořadí těsně druhá kandidátka, která sice nepůsobí v žádné akademické instituci, ale zato je excelentní komunikátorkou důležitých socio-ekonomických a politických témat, které nás jako společnost v souvislosti s klimatickým rozvratem nutně čekají a neminou? Pro pořádek uveďme, že sama byla členkou nominačního výboru.

Debata v zajetí technokratických a hodnotově neutrálních rámců

Mým dalším disclaimerem by mělo být to, že členkou nominačního výboru diskutované ceny jsem letos byla i já. Upřímně míněná snaha neocenit čtvrtého muže v řadě letos prosákla celým procesem výběru nominantek a nominantů i následné „vítězky“. Sama na tom možná mám nějaký podíl. Genderová diverzita příjemkyň a příjemců jakýchkoliv veřejně udělovaných cen je důležitým poselstvím pro společnost. Tím spíše pokud probíhá pod záštitou OSN. Koneckonců, genderová rovnost je jedním z jejích sedmnácti cílů udržitelného rozvoje.

Zabývat bychom se měli spíše alternativními ekonomickými modely respektujícími planetární hranice
Zabývat bychom se měli spíše alternativními ekonomickými modely respektujícími planetární hranice

Opakovaně však narážíme na to, že žen v exaktních vědách, jako je klimatologie, fyzika, nebo hydrologie, není mnoho. A ještě méně je těch, které by měly příležitost se ke klimatické krizi vyjadřovat v médiích. Již tak početně méně zastoupené ženy v exaktních vědách navíc málokdy obsazují vedoucí pozice a nezřídka musí oddřít značnou část práce za své mužské kolegy a nadřízené šéfy. K tomu se pak přidává druhá neplacená směna, kdy i ženy s nejvyšším dosaženým vzděláním musí v důsledku dozvuků patriarchálních pořádků vedle vlastního zaměstnání zvládat také péči o děti a o domácnost.

Média tak ženy oslovují méně často než muže hned z několika důvodů. Nejen, že je jich v exaktních vědách málo, ale navíc se vždy najde nějaký muž, který je odborně převyšuje. Ženám také mnohem častěji než mužům na žádné aktivity navíc nezbývá čas. A i kdyby zbýval, možná by se jejich veřejné vystupování nesetkalo s kladným přijetím ze strany nadřízených, kterými, jak již bylo řečeno, jen málokdy bývají ony samy. Marii Šabackou, zdá se, žádná z těchto bariér neomezuje. Jde však spíš o výjimku z pravidla.

Další bariéru představují samotná kritéria přidělení ceny za komunikaci změny klimatu, která ve své podstatě reprodukují převládající společenský diskurz kolem celé problematiky. Optikou mainstreamové společnosti je klimatická krize vnímána především jako technický, vědecký a obchodní problém, nikoliv jako problém etický a lidskoprávní, respektive problém společenský, a tedy i veskrze politicko-ekonomický.

Vzhledem k společností reprodukovaným genderovým rozdílům např. Swim a kol. (2018) první jmenovaný způsob rámování klimatické krize označuje jako maskulinní, zatímco ten druhý, více sociálně orientovaný, je naopak přisuzován ženám. Pakliže mezi kritéria pro přidělení ceny kromě doložitelné odborné erudice patří také podmínka angažovanosti nominovaných v komunikaci změny klimatu směrem k veřejnosti, přičemž z tohoto výčtu zjevně vypadávají jiná než mainstreamová média, pozornost se tak nutně omezí na jednotlivce zapojené do zacyklené technokratické debaty odehrávající se v českých veřejnoprávních médiích a v oligarchy vlastněných denících a časopisech, s jejíž pomocí se společenské struktury snaží odvrátit pozornost od skutečných viníků a skutečného řešení klimatického rozvratu.

Takto nastavenými podmínkami se udělení ceny de facto omezuje na nominanty z přírodovědných nebo technických oblastí, neboť mainstreamová média a mainstreamová politika se zatím od vysvětlování fyzikálních příčin klimatické krize a hledání jejích obchodních a technických řešení příliš neposunula. A jsou to právě přírodovědci, kteří příležitost se k těmto tématům vyjadřovat získávají mnohem častěji, a je proto mnohem pravděpodobnější, že je členové nominačního výboru budou znát a považovat za relevantní.

Marginalizace marginálních hlasů, které by měly být více slyšet

Komunikátoři a komunikátorky s jiným než mainstreamovým zaměřením a z jiných vědních oborů se naopak na seznamu nominovaných sice objevují, mimo jiné také díky relativně pestrému a širokospektrému složení nominačního výboru, ale právě v důsledku svého marginálního postavení ve veřejné debatě nemají velkou šanci na dostatečný počet hlasů.

Přitom právě mezi nimi bychom nejen nalezli více žen, ale také mnohem relevantnější témata, o kterých bychom se jako společnost ve vztahu ke klimatické krizi měli bavit, a debatu tak posouvat pregnantnějším a naděje plnějším směrem.

K těmto tématům patří například široké spektrum adaptačních opatření, analýza společenských postojů, organizování komunit a občanské společnosti, mediální komunikace, hodnocení klimatické politiky a jejího výkonu, identifikace politických a ekonomických bariér, globální a společenské nerovnosti, udržitelné bydlení a energetická spravedlnost, nerůst a další ekonomické alternativy, budování odolnosti, spravedlivá transformace ekonomiky a jednotlivých oblastí hospodářství, spotřební chování a jiné behaviorální aspekty, lidská psychika a duševní zdraví, sociální hnutí a občanský protest, udržitelné životní styly, volební chování a preference, či nejrůznější filosofické otázky zabývající se paradigmatickými proměnami v antropocénu.

Šlo by uvést tisíce dalších příkladů. A záměrně zde přitom nejmenují plejádu dalších environmentálních problémů, neboť každý jeden z nich má ve svém nejhlubší jádru stejnou společenskou příčinu, jako klimatická krize.

Potíž při zařazování komunikátorů a komunikátorek z těchto oborů a oblastí je v tom, že pro žádný z nich není klimatická krize předmětem výzkumu, nýbrž pouhým kontextem zkoumaných společenských fenoménů, procesů a struktur, které se klimatického rozvratu týkají. Přitom právě v tom spočívá jejich relevance. Skleníkový efekt a jeho antropogenní příčiny už jsou 1000x dokázané. Nyní je třeba hledat cesty ven, respektive příčiny toho, proč se nám to nedaří.

Dalším problémem je fakt, že celé řadě těchto témat se u nás konvenční věda dosud věnuje jen v poměrně malém rozsahu, a zabývají se jimi především nejrůznější neziskové organizace, grassrootové think-thanky a sociální hnutí, která však svou erudici nemohou dokázat s pomocí recenzovaných periodik či indexy na Web of Science.

Jejich zástupkyně a zástupci se navíc ve svém mediálním vystupování směrem k veřejnosti kromě různých reportů, brožur, příruček a pamfletů (příklady např. viz zde) omezují na nezávislá alternativní média, jako je A2larm, Deník Referendum, či časopis A2 a Sedmá generace, neboť mainstreamová média o témata podněcující skutečnou debatu a skutečnou změnu nemají zájem. Jak by také mohla, když by touto debatou ohrozila status quo, jehož jsou součástí.

Má-li být cena za komunikaci klimatu něčím víc, než jen pouhým vytržením pasivních vědců a vědkyň z desítky let vytrénované letargie, aby pak v mainstreamových médiích svou troškou přicmrndávali do už ohrané a nikam nevedoucí písničky o tom, jestli ledy opravdu tají, zda za to skutečně může člověk, a jestli je řešením Tesla nebo jádro, anebo aby pod tlakem povrchních emancipačních nálad plnili genderové kvóty televizních redaktorů, bylo by na místě se spíše zamyslet nad tím, zda nepřerámovat celou soutěž a nastavit jí tak, aby dala hlas novým, dosud neokoukaným myšlenkám a směrům, v nichž se pořád ještě skrývá špetka naděje, že to s námi nedopadne úplně špatně.

Michaela Pixová

Další články:
31. ledna 2023 10:33
31. ledna 2023 06:30
30. ledna 2023 06:30
29. ledna 2023 06:30
28. ledna 2023 06:30

Online diskuse
Chceme propojit otrávené zvíře s konkrétní plechovkou jedu, říkají čeští vědci
31. ledna 2023 05:13

PRAHA (Ekolist) - Tým chemiků na Univerzitě Karlově zkoumá, jak propojit otrávené zvíře s konkrétní plechovkou jedu. Cílí přitom na nejoblíbenější jed travičů, karbofuran. Výzkum probíhá v Centru environmentálních forenzních věd Přírodovědecké fakulty UK.
(Celý text)

Ve Velvarech a Němčicích otestují organizace opatření na zadržení vody v krajině
31. ledna 2023 01:32

PRAHA (ČTK) - Ve Velvarech na Kladensku a Němčicích na Kolínsku otestuje společnost Člověk v tísni a další organizace opatření na zadržení vody v krajině. Středočeský kraj na projekt přispěje 2,5 milionu, rozhodli krajští zastupitelé. Jde o pětiletý projekt LIFE WILL (Water in Landscape and Soil).
(Celý text)

Vědci identifikovali vrak lodi potopené u pobřeží anglického Eastbournu
31. ledna 2023 00:57

(ČTK) - Vědcům se podařilo vyřešit záhadu obestírající původ lodi, která se v 17. století potopila u břehů Anglie s nákladem vybraného italského mramoru. Jak informoval zpravodajský server Daily Mail, vrak památkově chráněného plavidla u pobřeží Sussexu patří holandské válečné lodi Klein Hollandia.
(Celý text)

Jihlavská zoo ukončí chov tuleňů, posledního samce předá v únoru do Itálie
31. ledna 2023 00:25

JIHLAVA (ČTK) - Jihlavská zoologická zahrada ukončí populární chov tuleňů, s nímž začala v roce 2006. Mláďata se odchovat nepovedlo a loni na podzim uhynuly obě samice. Problémy jsou s krmením. Mořské ryby, jimiž se tuleni živí, obsahují kvůli znečišťování oceánů větší množství těžkých kovů, jež se zvířatům ukládají v játrech, uvedl ředitel zoo Jan Vašák. Samec, který v expozici tuleňů zůstal, bude ve druhé polovině února přepravený do zoo v Itálii.
(Celý text)

V Třinci se začne od února třídit kuchyňský odpad z domácností
31. ledna 2023 00:18

TŘINEC (ČTK) - V Třinci na Frýdecko-Místecku se začne od února třídit kuchyňský odpad z domácností. Společnost Smolo CZ, která ve městě zajišťuje svoz odpadu, tam rozmístí 90 speciálních utěsněných nádob, do nichž budou lidé vyhazovat zbytky jídel. Firma pak odpad odveze do bioplynové stanice. ČTK to sdělila mluvčí společnosti Smolo Dorota Havlíková.
(Celý text)

V Milovicích letos dokončí obnovu lesoparku Lišky, zpřístupní se lidem
31. ledna 2023 00:10

MILOVICE (ČTK) - V Milovicích na Nymbursku pokračují s revitalizací lesoparku Lišky v severovýchodní části města. Přírodní areál poznamenaný armádní činností má být po úpravách přístupný lidem. Po vyčištění náletů a odstranění betonových konstrukcí přibyde nová výsadba, mlatové cesty a lavičky. Práce zhruba na 20 hektarech plochy vyjdou na 18 milionů korun, téměř osm milionů jde z evropských dotací. Město začalo s úpravami loni na podzim, informovala ČTK mluvčí města Eva Hrušková.
(Celý text)

Kněždub léta trápí zanedbané hospodářství místního obyvatele v bývalém JZD
30. ledna 2023 16:37

(ČTK) - Kněždub na Hodonínsku už několik let trápí hospodaření místního obyvatele Jana Šantavého. Aktuálně na jeho počínání upozornilo hnutí Animal Save Movement, které se mezinárodně věnuje obecně boji proti chovu hospodářských zvířat a upozorňuje na podmínky jejich chovu. Médiím rozeslalo pětiminutové video, které je sestříhané ze záběrů pořízených v rozmezí několika měsíců. Dokumentuje zvířata, o něž je podle hnutí špatně pečováno, či uhynulá zvířata v různém stadiu rozkladu. Starosta Libor Grabec ČTK řekl, že jde o letitý problém, který se nedaří ani za pomoci úřadů vyřešit a na který si řada obyvatel stěžuje.
(Celý text)

V malochovu drůbeže na Českobudějovicku je ptačí chřipka, část ptáků uhynula
30. ledna 2023 15:52

TRPNOUZE (ČTK) - V malochovu drůbeže v obci Trpnouze na Českobudějovicku se prokázala ptačí chřipka H5N1. Přes víkendu zahynulo chovateli sedm slepic a šest perliček. Zbylých zhruba dvacet zvířat veterináři utratí. Je to letošní dvanácté ohnisko ptačí chřipky v zemi, řekl mluvčí Státní veterinární správy Petr Majer.
(Celý text)

Ředitel společnosti Energoaqua v případu otravy Bečvy opět odmítl vinu
30. ledna 2023 15:45

VSETÍN (ČTK) - Ředitel společnosti Energoaqua Oldřich Havelka dnes u vsetínského okresního soudu odmítl, že by on nebo podnik způsobili otravu řeky Bečvy, jak jim klade za vinu obžaloba. Vinu firmy popřel také její zmocněnec Vladimír Kurka. Soud sledovanou kauzu začal projednávat dnes ráno. Firmu z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a jejího ředitele státní zástupce obžaloval z poškození a ohrožení životního prostředí a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami. Za to sedmašedesátiletému Havelkovi hrozí až pětileté vězení, společnosti zákaz činnosti a peněžitý trest.
(Celý text)

Elektrowin vybral za 17 let elektroodpad o hmotnosti 78 Eiffelových věží
30. ledna 2023 15:35

(ČTK) - Společnost Elektrowin vybrala v loňském roce 54 850 tun vysloužilých elektrospotřebičů, což bylo zatím nejvíc za její sedmnáctiletou existenci. Oproti roku 2021 byl objem vybraného elektroodpadu o tři procenta vyšší. Od svého vzniku Elektrowin shromáždil a předal k recyklaci celkem 571 000 tun starého elektra, což představuje zhruba 32 milionů kusů elektrozařízení. Váha vybraného elektra odpovídá hmotnosti 78 Eiffelových věží nebo 3263 Petřínských rozhleden či 1483 souprav pendolina.
(Celý text)

Lesy ČR nedoporučují kvůli silné námraze na stromech vstup do lesů
30. ledna 2023 15:34

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) nedoporučuje lidem kvůli silné námraze na stromech vstup do lesů. Stromy, zejména vršky jehličnanů a větve listnáčů, se pod tíhou ledu lámou. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi.
(Celý text)

Neandrtálci shromažďovali lovecké trofeje, zjistili díky nálezu vědci
30. ledna 2023 10:20

MADRID (ČTK) - Předchůdci dnešních lidí měli už před 55 000 lety podobný zvyk jako dnešní lovci a ponechávali si trofeje upomínající na zvlášť povedené úlovky. Na základě nálezů ze španělské jeskyně Des-Cubierta k tomu dospěli antropologové. Podle nich si neandrtálci ve svých jeskynních příbytcích schovávali například vypreparované lebky praturů, nosorožců nebo jelenů. Napsala o tom agentura APA.
(Celý text)

Ministerstvo uložilo Písku, aby dopracoval dokumentaci projektu ZEVO
30. ledna 2023 10:11

PÍSEK (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uložilo Písku, aby dopracoval dokumentaci k záměru vybudování zařízení pro energetické využití odpadu (ZEVO). Připomínky ministerstva k projektu se týkaly například vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. ČTK to řekla mluvčí písecké radnice Petra Měšťanová.
(Celý text)

Ruská železnice je důležitá pro dovoz strategických kovů do EU, píše Bloomberg
30. ledna 2023 10:10

BRUSEL (ČTK) - Zbrojní průmysl v EU spoléhá na kovy vzácných zemin, které dováží z Číny. Údaje EU nyní ukazují, že důležitým kanálem pro dovoz těchto strategických kovů je ruská železnice. Rusko je centrem železniční nákladní trasy, která zásobuje západní zbrojovky stálými dodávkami kovů potřebných k výrobě mikročipů, elektroniky a munice pro moderní zbraně. Důležité kovy potřebné pro výrobu zbraní, které EU posílá na Ukrajinu, tak zřejmě putují po železničních kolejích nepřítele, upozornila agentura Bloomberg.
(Celý text)

Čínská společnost CATL otevřela v Německu závod na baterie pro elektromobily
30. ledna 2023 09:31

(ČTK) - Čínská společnost Contemporary Amperex Technology (CATL) minulý týden v německém městě Arnstadt oficiálně otevřela jednu z největších evropských továren na výrobu bateriových článků pro elektromobily. Informovala o tom agentura DPA. Celková investice do tohoto závodu by podle firmy měla činit zhruba 1,8 miliardy eur (téměř 43 miliard Kč).
(Celý text)

Změna klimatu nedělá parazitům dobře. A důvod k radosti to není
30. ledna 2023 05:41

PRAHA (Ekolist) - Na živočichy, kteří si parazitismus vybrali jako svou životní strategii, většinou nepohlížíme zrovna hezky. Zpráva o tom, že i na ně neblaze doléhají klimatické změny, se tak jeví pozitivněji, než ve skutečnosti je.
(Celý text)

Okresní soud ve Vsetíně začne projednávat případ otravy řeky Bečvy
30. ledna 2023 01:00

VSETÍN (ČTK) - Okresní soud ve Vsetíně začne v pondělí projednávat případ otravy řeky Bečvy ze září 2020. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do letošního prosince. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka. Kauzou se bude zabývat trestní senát v čele se soudkyní Ludmilou Gerlovou. Spis k případu má několik tisíc stran.
(Celý text)

Pavel nemá důvod nejmenovat Hladíka, pokud na něm Fiala bude trvat
30. ledna 2023 00:56

PRAHA (ČTK) - Pokud nevyvstaly nové okolnosti a premiér Petr Fiala (ODS) si je jistý nominací Petra Hladíka (KDU-ČSL) na ministra životního prostředí, nemá nově zvolený prezident Petr Pavel důvod ho nejmenovat. Pavel to řekl v rozhovoru pro Českou televizi (ČT). Zeman začátkem roku oznámil, že má k Hladíkovi výhrady a není připraven ho do vlády jmenovat.
(Celý text)

Ochránci přírody našli u Lednice otráveného orla, letos jde o první případ
29. ledna 2023 19:50

(ČTK) - Ochránci přírody našli u Lednice na Břeclavsku otráveného orla mořského, letos jde o první případ otravy dravce na jihu Moravy. Ornitologové loni v kraji evidovali čtyři otravy dravců. ČTK to řekla uvedla psovodka České společnosti ornitologické Klára Hlubocká.
(Celý text)

Čeští vědci rozluštili pradávnou paleooceánologickou záhadu
29. ledna 2023 05:40

PRAHA (Ekolist) - Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Studie, publikovaná nedávno týmem českých vědců ukazuje, že významnými hráči v koloběhu prvků ve světových oceánech je málo známá a dlouho zcela přehlížená skupina, tzv. diplonemy.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 1879 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama