titulní strana > co píší jiní
Soutok také jinak
5. března 2021 04:30
() - Přečetl jsem, co o této říční krajině, jejíž osu tvoří soutoková vidlice řek Moravy a Dyje, bylo v posledním půlroce napsáno a přemýšlím o příčině tohoto nebývalého zájmu zejména ze strany pana Mgr. L. Čížka, Ph.D., a potažmo ze strany Ochrany přírody. Pokusím se v krátkosti podělit se zájemci o moje postřehy a názory na tento po mnoha stránkách zajímavý a v podmínkách České republiky jedinečný krajinný komplex.

Na území Soutoku vymezeném krajními body „Novomlýnská nádrž – vlastní soutok obou toků – Hodonín“ jsem realizoval výzkumy od roku 1990 více než 20 let. Strávil jsem tam v terénu doslova stovky dní a tisíce hodin. V Soutoku jsem řešil a podílel se na více než desítce výzkumných projektů, sepsal desítky závěrečných zpráv a publikoval desítky článků i studií. Spolupracoval jsem s řadou výzkumných kolegů a prakticky se všemi pracovníky Lesů ČR z tamních polesí. To uvádím proto, ne abych prezentoval osobní „ego“, ale proto, aby bylo zřejmé, že vím, co a o čem píši.

Průlehy v aluviu Dyje pokud zůstávají zvodněné, představují významné biotopy pro některé původní druhy ryb a pro reprodukci obojživelníků.
Průlehy v aluviu Dyje pokud zůstávají zvodněné, představují významné biotopy pro některé původní druhy ryb a pro reprodukci obojživelníků.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Lusk / archiv autora

Něco z nedávné historie Soutoku a jeho lužních lesů

Území či říční krajina Soutoku prodělala v průběhu času řadu změn a to jak co se týče aspektu přírody, tak co se týče hospodářského využívání člověkem. Rozhodujícím faktorem v říční krajině je voda, která formuje jak morfologicky tak i biologicky celý tamější krajinný systém.

Kdo chce získat určitý přehled o běhu historie v Soutoku, měl by si přečíst soubory pojednání a knihy, které uvádí pan Ing. J. Vybíral (Ekolist 26. 1. 2021). Poslední zásadní změna většiny částí zdejší říční krajiny nastala v důsledku realizace projektu „Vodohospodářské úpravy jižní Moravy“ v letech 1970–1989. Provedené stavby a úpravy vedly k vytvoření krajiny, kde přestal fungovat původní rozhodující faktor – přírodní hydrologický režim – tvořený přírodní dynamikou průtoků kmenových vodních toků Dyje a Moravy.

V přírodní říční nivě je rozhodujícím prvkem vlastní řeka, která v podstatě zajišťuje a určuje stav a kolísání hladin povrchové a podzemní vody. Erozní činnost toku vytváří periodické i trvalé tůně, slepá ramena i náplavy, doslova modeluje říční nivu. Eliminací přirozené hydrologické aktivity tamních vodních toků vznikla krajina, která vyžaduje svým způsobem průběžné cílené managementové zásahy a opatření. Jedině tak by bylo možné omezit negativní dopady provedených úprav na lesní, rostlinné a živočišné části a složky říční krajiny Soutoku.

Odstavená  ramena (původně říční meandry) vzniklá napřímením toku  představují charakteristické biotopy v levobřežní části zátopového území Dyje.
Odstavená ramena (původně říční meandry) vzniklá napřímením toku představují charakteristické biotopy v levobřežní části zátopového území Dyje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Lusk / archiv autora
V důsledku vývoje společnosti v podstatě zanikla původní forma komplexního hospodářského využívání lužní krajiny, ve které po druhé světové válce zanikla pastva, na konci dvacátého století i luční hospodářství. Zachovalo se lesní hospodářství, které zde má tradici delší než 150 roků.

Vývoj lužních lesů formovaný člověkem byl z podstaty podmíněn vodou, jejíž dostatek a doplňování během roku byly znemožněny po roce 1990 provedenými úpravy v předchozích desetiletích (1970–1989).

Lesy ČR, které podstatnou část území obhospodařují, udělaly maximum pro zajištění vody pro zdejší lužní les. Byl obnoven systém kanálů s hradítky v lesích, byly vytvořeny soustavy lesních jezírek, bylo počítáno se záměrným cíleným povodňováním zejména lesů v dolní části území Soutoku. V prvním desetiletí po roce 1990 byla vypracována a v omezeném rozsahu realizovaná opatření, která měla alespoň zčásti nahradit původní hydrologický režim. Po extrémní povodni v roce 1997 a v menší míře i v dalších letech (1998, 2002, 2006) a s tím souvisejícími vysokými průtoky i záplavami, došlo postupně doslova k rezignaci na zamýšlené udržení funkčnosti hydrologických poměrů na území Soutoku.

Základní otázka – kde brát potřebnou vodu?

Na základě požadavku „Ochrany přírody“ byla snížena hladina Věstonické a Novomlýnské nádrže o cca půl metru – což představuje objem okolo 15 milionů kubíků vody, tolik potřebné pro dotaci lužního lesa vodou. Přepouštěcí stupeň v profilu Pohansko má kótu přepadu tak vysoko, že pro přepad vody do systému povodňování Soutoku je nezbytný průtok v Dyji vyšší než 60–80 kubíků, při čemž většina vody (až 90 %) stejně odtéká „bez užitku“ Dyjí do Moravy.

Povodňový průtok na hraniční části Dyje na úrovni 15-leté vody. Na pravé straně protipovodňová hráz na 15-letou vodu. Na levé straně má Rakousko protipovodňovou hráz na 100-letou vodu.
Povodňový průtok na hraniční části Dyje na úrovni 15-leté vody. Na pravé straně protipovodňová hráz na 15-letou vodu. Na levé straně má Rakousko protipovodňovou hráz na 100-letou vodu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Stanislav Lusk / archiv autora
Nepříznivé podmínky nezasáhly pouze lesy. Postupně došlo k devastaci pestré plejády vodních biotopů (tůně, říční ramena, jezera, zemníky, svodné kanály). Zajištění jejich funkčnosti, která by umožnila existenci rybích společenstev původních druhů, je bez cílených zásahů nereálné. Tento negativní vývoj byl umocněný posledním víceletým suchým obdobím po roce 2015. Důsledkem byla i postupná degradace rybích společenstev, kde dominantní a v řadě lokalit i výlučnou složkou se staly nepůvodní druhy (karas stříbřitý, střevlička východní, hlavačka poloměsíčítá, hlaváč černoústý a slunečnice pestrá).

Jaké jsou cíle ochrany přírody?

Stále přemýšlím nad otázkou „o co vlastně ochraně přírody a svatým bojovníkům proti lesákům a dalším subjektům, dokonce i vybraným osobám vlastně jde?“ Podle mého názoru je to přímý či zastřený boj o vládu nad Soutokem, o který se „Ochrana přírody a její složky“ snaží již léta. Její zájem je prezentovaný dlouhodobým záměrem vytvořit v Soutoku chráněnou krajinnou oblast (CHKO), aktuálně snahou prosadit návrh na vyhlášení „velkých“ národních přírodních rezervací (NPR) a „velkoplošná“ maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) na Soutoku. Zastřeně i otevřeně je servírována idea tu „bezzásahovosti“ či naopak rozvolnění tmavých lesů a pěstování světlých (řídkých) lesních porostů jako jediné spásy pro zachování biodiverzity coby nejdůležitější hodnoty.

Je nezbytné si uvědomit, že v podmínkách ČR neexistuje část krajiny, na které by se vedle přírodních vlivů nepodílel větší či menší měrou člověk. I ty lesy na Šumavě jsou (vlastně byly) výsledkem působení přírody a záměru člověka. Jak tam dopadá „ochrana přírody“ a ona bezzásahovost? – kdo chce vidět tak vidí.

Vyschlé odstavené rameno D4 (srpen 2019).
Vyschlé odstavené rameno D4 (srpen 2019).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | K. Halačka / archiv autora
Vraťme se však do oblasti Soutoku. Když si představíme dílčí výsledky „hospodaření“ ochrany přírody na specificky chráněných objektech, které ukazují, jak to „Ochrana přírody“ neumí, nelze jinak než k této snaze zaujmout silné pochybnosti.

NPP Pastvisko – bez lidských zásahů se stala rejdištěm divočáků a nakonec musela nastoupit těžká technika, aby tam alespoň z části původní funkčnost obnovila.

PP Květné jezero – když jsme tam v roce 2000 dělali průzkum, změřili jsme ¾ metru bahna a nad ním cca 30 cm smrduté vody. Následně jezero vyschlo. Až revitalizační zásah soukromníka obnovil a stabilizoval jezero tak, že tam po letech znovu začaly růst lekníny. Teď aby ještě někdo povolil repatriaci dalšího původního vlajkového druhu – řezanu pilolistého.

Ochranou přírody „vymezené“ hospodaření na Lednických rybnících (omezení obsádky kapra) okolo roku 2010 – výsledný efekt 100 tun karasa stříbřitého do kafilérie a zarybnění vod Soutoku stovkami tisíc kusů násady tohoto nepůvodního expanzivního druhu. A to pan Mgr. L. Čížek, Ph.D. vzpomínal s nadšením předchozího letnění rybníka Nesyt a tamního zahnízdění tenkozobce opačného.

NPR Cahnov – Soutok – na zdejší loučce bylo přírodní jezírko, kde v 90. letech 20. století existovaly malé existence schopné populace piskoře pruhovaného (naturový druh) a karasa obecného, původní v minulosti běžný a nyní kriticky ohrožený druh, který z vod Soutoku prakticky vymizel. Proto také asi už není v předmětu ochrany ani v předmětu ohrožených druhů, jejichž seznam vytyčuje Návrh na vyhlášení NPR Soutok a plán péče na období 2020–2028. A stačilo jezírko z části odzemnit a udržovat. Po roce 2000 převzala plnou gesci nad rezervací AOPK, prosazující bezzásahovost a jezírko prakticky zaniklo a o loučce lze pouze snít.

Košárské louky v dolní části Soutoku jsou dalším příkladem zmaru. Okolo roku 2000 byl realizován projekt na krátkodobé zaplavení cca 30 ha tamních lučních porostů a tak poskytnout fytofilním druhům ryb z Dyje možnost vytření. Obstrukce ze strany „ornitologických odborníků a pracovníků AOPK“ proti krátkodobému zaplavení (6 týdnů květen, červen) vedly k tomu, že projekt, jehož úspěšnost byla v reálu před tím potvrzena, byl opuštěn a následovala devastace původních kvalitních lučních ploch. Památná je věta dotyčného pracovníka AOPK – „Zjednodušeně lze (z ohledu ochrany ptáků) říci … nežli pozdní napuštění a nebo včasné spouštění, to už raději žádná voda“.

V období posledních suchých roků se v oblasti Košarských luk „úspěšně“ prezentoval další objekt ochrany – bobr evropský. Tento druh ve vodách Soutoku se pravděpodobně původně nevyskytoval, neboť není žádný doklad o jeho výskytu v minulosti. Do Soutoku pronikl v poslední době ze sousedního území Rakouska, kde byl uměle vysazen. Způsobuje škody jak na stromových porostech, tak i problémy na vodních biotopech. Tak například jeho činnost vedla k likvidaci zavodnění vodních biotopů (Bažina, Enkládá) a tak zde zanikly ještě nedávno početné populace naturových druhů ryb – piskoř, sekavec. A bylo by možno pokračovat dalšími smutnými příklady neodpovědného (nebo diletantského?) rozhodování státní ochrany přírody.

Má ještě šanci rozum a odpovědnost před touhou po moci?

Skutečnost, že došlo doslova k devastaci specifických vodních ekosystémů a biotopů, v podstatě ochranu přírody nijak nepálí, jak kdyby na Soutoku byli pouze vybrané skupiny suchozemských živočichů.

Vodní biotop Bažina vzniklý cíleně prohloubením průlehu na Košárských loukách,  v květnu 2015 téměř bez vod po odvodnění bobřími norami. V minulosti lokalita s masivním výskytem naturového druhu piskoře pruhovaného.
Vodní biotop Bažina vzniklý cíleně prohloubením průlehu na Košárských loukách, v květnu 2015 téměř bez vod po odvodnění bobřími norami. V minulosti lokalita s masivním výskytem naturového druhu piskoře pruhovaného.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | K. Halačka / archiv autora
Nivní louky – jeden ze základních a charakteristických segmentů lužní krajiny, jsou rovněž mimo hlavní zájem ochranářů. Nebýt aktivit Lesů ČR, když pominul zájem o seno, tak by prakticky zanikly.

Takže je nezbytné se ještě podívat na ten lužní les, který lesáci udržují v „nežádoucí kondici“ a nastolit vůči němu ten správný způsob managementu, který naordinují odborníci na všechno a nic…. O možnostech komplexní nápravy hydrologických poměrů se zatím řadu let pouze uvažuje. Je nutné si uvědomit, že v této oblasti je další významný subjekt, Povodí Moravy, s.p., spravující oba klíčové vodní toky na území Soutoku. Jedině, když se všichni sjednotí v představě, co je třeba udržet, co obnovit a jaký dlouhodobý režim hospodaření a údržby nastavit, pak se může krok po kroku směřovat k nápravě současných problémů, které začínají a končí „ve vodě“.

Jsme svědky toho, co bylo již dříve s úspěchem vyzkoušeno a aplikováno v praxi. Diskreditace subjektů (především Lesy ČR, s.p. a Biosférická rezervace Dolní Morava) a dokonce i nepohodlných konkrétních osob, které mají co do činění s hospodařením na Soutoku či se správou území, nebo mají jen jiný názor…

Většina lidí si o problematice Soutoku činí úsudek na základě článků a pojednáních dostupných na Internetu. V tomto směru se angažuje zejména pan Mgr. L. Čížek, Ph.D., (zatím téměř desítka jeho pojednání na téma Soutok), který je doslova posedlým odborníkem přes všechno – obhospodařování rybníků má v malíčku, přes lesy je doslova lesním inženýrem, krajina a její tvorba včetně ochrany je pro něho doménou.

A současně nastupuje „Ochrana přírody“ jako „zachránce“ samotné existence Soutoku. Tento postup byl úspěšně aplikován v horském území Šumavy a nyní se s ním setkáváme na území nivního Soutoku.

Nezbývá než věřit ve zdravý rozum obyvatel a odpovědnost subjektů a jejich pracovníků žijících a pracujících na území Soutoku na jižní Moravě. Uchování a využívání všech hodnot tohoto území přece nemohou být vydány v plén romantickým snílkům s mesiášským komplexem, navíc bez pocitu jakékoli pokory, úcty a odpovědnosti.

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Trochu silná káva (reakce na texty Lukáše Čížka k Soutoku) (24.3.2021)

Stanislav Lusk: Soutok také jinak (5. 3. 2021)

Otakar Pražák: V devadesátých letech, nejen na Soutoku. Aneb o spolupráci ochránců přírody s lesníky (8. 3. 2021)

Otakar Pražák: Na Soutoku od sekyry a motyky po frézu (19. 3. 2021)

Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům (30. 3. 2021)

Stanislav Lusk

Další články:
29. března 2024 06:01
28. března 2024 09:12
28. března 2024 06:01
27. března 2024 06:00
26. března 2024 06:01

Online diskuse
Co potřebuje uměle odchovaný tetřívek pro své přežití ve volné přírodě?
29. března 2024 05:43

PRAHA (Ekolist) - Od poloviny dvacátého století prudce klesají stavy tetřevovitých v České republice (ČR) i celé střední Evropě a klesající populační trendy se objevují i v evropském těžišti areálu jejich výskytu – Skandinávii. Propad stavů tetřívka obecného je přitom nejmarkantnější. Příčin tohoto stavu je více a je zřejmé, že se jedná především o změny životního prostředí, ale také o predační tlak a některé další antropogenní faktory. Zvýšení počtů úspěšně přežívajících tetřívků v přírodě však není jednoduché.
(Celý text)

Kupka: Nástup elektromobility bude rychlejší než doposud, podpoříme další rozvoj
29. března 2024 01:05

PRAHA (ČTK) - Nástup elektromobility v Česku bude rychlejší než doposud, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). V Česku je nyní 4313 dobíjecích bodů umístěných ve 2313 stanicích, podle pověřence ministra pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského tento počet dále roste. Aktuální počet dobíjecích bodů zvládne obsloužit přes 90 000 elektromobilů, v Česku je přitom v tuhle chvíli 22 000 plně bateriových osobních vozidel, řekl Kupka. Aktuální stav dobíjecí infrastruktury hodnotí jako dobrý.
(Celý text)

Návštěvníkům začíná sloužit Dům přírody u Koněpruských jeskyní
29. března 2024 01:01

KONĚPRUSY (ČTK) - Návštěvníkům se otevírá Dům přírody Českého krasu vybudovaný na návrší Zlatého koně u Koněpruských jeskyní. Nahradil 60 let starou budovu, která už nedostačovala a byla energeticky nehospodárná. Stavba stála 95,5 milionu korun, většinu nákladů pokryla dotace z EU. Dům nabídne programy pro školy i veřejnost, interaktivní expozici o přírodě a historii chráněné krajinné oblasti a sál pro výstavy i projekce. Zájemci získají povědomí o přírodě v Českém krasu a propojí ho se zážitky z prohlídky jeskyní, řekl při včerejším otevření spoluautor expozice Jaroslav Hromas ze Správy jeskyní ČR.
(Celý text)

Alej věnovaná na Třebíčsku parašutistům se v dubnu rozšíří
29. března 2024 01:00

VLADISLAV (ČTK) - Spolek Veterans - Váleční veteráni České republiky plánuje na Třebíčsku rozšířit alej věnovanou československým válečným parašutistům. Přibude v ní 40 stromů. Sázet se budou 6. dubna, sdělil ČTK za spolek Tomáš Sláma. Alej vznikla loni na podzim vysazením prvních několika stromů, výsadba bude pokračovat. Asi osmisetmetrovou alej by mělo nakonec tvořit 75 lip doplněných o pamětní kameny nebo mobiliář. Dokončenou alej chtějí organizátoři slavnostně představit za rok.
(Celý text)

Zájemci mohou virtuálním během přispět na výsadbu stromů
29. března 2024 00:55

(ČTK) - Zájemci mohou první dubnový víkend virtuálním během po roce opět přispět na výsadbu stromů. Akci pořádá Nadace Partnerství, na výsadbu poslouží peníze z benefičního startovného. Kde virtuální běh registrovaní účastníci absolvují, záleží na nich, uvedl David Kopecký. Vloni, když se akce konala poprvé, se do běhu zapojilo 268 lidí, díky kterým se podařilo vybrat 154 000 korun.
(Celý text)

Vysokému Mýtu se vloni podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu
29. března 2024 00:52

VYSOKÉ MÝTO (ČTK) - Vysokému Mýtu se vloni podařilo snížit množství směsného komunálního odpadu, který skončil na skládce. Na jednoho obyvatele minulý rok připadalo včetně velkoobjemového odpadu 134 kilogramů, rok předtím to bylo 143 kilogramů. Díky tomu město doplácí na likvidaci odpadů méně, řekl místostarosta Jan Lipavský (Patrioti pro VM).
(Celý text)

V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona
29. března 2024 00:07

PRŮHONICE (ČTK) - V Průhonickém parku začíná na Velký pátek hlavní návštěvnická sezona. Pro veřejnost se poprvé otevřou zrenovované drobné stavby v parku s novými expozicemi – Rybárna, Česká chaloupka a Wachhaus. Návštěvníky přivítají tisíce jarních cibulovin, on-line mapa i pohádková trasa, připraveno bude i představení pro děti a rodinná hra, informovala Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
(Celý text)

Zoo Zlín se opět podařilo odchovat čáje chocholaté, jde o chovatelský úspěch
29. března 2024 00:01

ZLÍN (ČTK) - Pracovníkům zlínské zoologické zahrady se podařilo znovu odchovat čáje chocholaté. Zoo tak navázala na úspěšné odchovy v letech 2015 a 2023, rodičovský pár nyní pečuje hned o dvě mláďata. Tito statní ptáci z Jižní Ameriky patří mezi poměrně hojně chované druhy v zoologických zahradách, odchovy mláďat jsou však stále ojedinělé. Pro zlínskou zoo to proto znamená velký chovatelský úspěch. Obě dvě mláďata zdárně prospívají, informovala ČTK mluvčí zoo Romana Mikešová.
(Celý text)

Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem
28. března 2024 23:22

(ČTK) - Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem, aby byly otevřené i na velikonoční svátky. Některé otevřeli už na Zelený čtvrtek, další od pátku. Všude bude mimořádně otevřeno i na Velikonoční pondělí, informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.
(Celý text)

Desítky pastí se sladkou návnadou budou na západě Čech lákat asijské sršně
28. března 2024 18:20

PLZEŇ (ČTK) - Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.
(Celý text)

IEA: Nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje pařížské cíle
28. března 2024 17:43

(ČTK) - Prudký nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje splnění pařížských klimatických cílů. Uvádí to zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Světoví producenti fosilních paliv směřují k tomu, aby do konce desetiletí zvýšili na téměř čtyřnásobek objem ropy a plynu těžených z nově schválených projektů. V čele nárůstu těchto aktivit jsou přitom Spojené státy, upozorňuje zpráva, o níž informuje britský deník The Guardian.
(Celý text)

Výborný: Redistributivní platba narovnala podmínky malým zemědělcům
28. března 2024 17:42

(ČTK) - Předběžné hodnocení výsledků společné zemědělské politiky za loňský rok ukazuje, že změna nastavení takzvané redistributivní platby tak, aby zemědělské podniky získávaly peníze na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, narovnalo podmínky malých farmářů. Zároveň jsou ale vidět propady u středních podniků, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nové nastavení redistributivní platby podle Agrární komory ČR však způsobilo to, že zemědělské podniky se začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát, řekl ČTK její prezident Jan Doležal.
(Celý text)

Obrat firem v biopotravinách předloni v ČR vzrostl na 11,3 miliardy korun
28. března 2024 17:35

(ČTK) - Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě. Hodnota spotřebovaných biopotravin podle úřadu předloni v Česku dosáhla 6,95 miliardy korun. K produktům, o které byl největší zájem, patřila káva, čaj, hotové pokrmy včetně dětské výživy nebo doplňky stravy.
(Celý text)

V Mexiku se šíří lesní požáry, vyžádaly si nejméně čtyři mrtvé
28. března 2024 12:08

(ČTK) - Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala vlna lesních požárů, které se šíří Mexikem. Novinářům to sdělil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, kterého citovala agentura Reuters. Všechny hlášené oběti jsou ze státu México, který obklopuje hlavní město a je nejlidnatějším státem v zemi.
(Celý text)

Mezi auty v jihokorejském městě kličkoval pštros, který utekl ze zoo
28. března 2024 11:59

(ČTK) - Dopravu v jihokorejském městě Songnam zkomplikoval pštros, který utekl z místní zoologické zahrady. Jak informoval zpravodajský server Fox News, pštros jménem Tadori utekl ze svého výběhu v zoo nazvané Bug City patrně proto, že se cítil osamělý.
(Celý text)

Ergonomické židle: Krok k udržitelnějšímu pracovnímu prostředí
28. března 2024 10:26

() - Udržitelnost je důležitým tématem, které se prolíná do mnoha oblastí našeho života. Významnou součástí je práce – tvoří velkou část našeho života, i v tomto ohledu bychom proto měli myslet na udržitelnost. Jednou z možností, kde začít, je výběr správné židle.
(Celý text)

Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
28. března 2024 05:36

PRAHA (Ekolist) - To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.
(Celý text)

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28. března 2024 01:43

(ČTK) - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva.
(Celý text)

Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu
28. března 2024 01:10

VSETÍN (ČTK) - Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy začne u vsetínského okresního soudu 10. dubna. ČTK to řekl soudce Aleš Matura. Za nečinnost v den havárie je v případu obžalovaný velitel hasičů, z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí pracovnice odboru životního prostředí a výstavby radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muži hrozí za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti až roční vězení, ženě za stejný trestný čin až tři roky vězení, uvedl soudce.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2118 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama