Jako sedlák si myslím, že z ochrany přírody se stala alibistická ideologie
9. července 2020 04:50
() - Poslední dobou se stalo módou neustále útočit na zemědělství jako by mohlo za všechno, dokonce snad i za to, jestli svítí nebo nesvítí slunce.
Tato hysterie není jen českým specifikem, ale šíří se celou Evropou, což dokládají velké zemědělské demonstrace v minulém roce prakticky ve všech evropských metropolích, o kterých česká média prakticky neinformovala.
Takzvaní „ochránci přírody, ekologové, zelení aj.“, prakticky bohatá městská elita, využívají všech výdobytků moderní civilizace, a přitom dělají jakože oni za nic nemůžou. Oni hlásí, že těžký průmysl a doprava zatěžuje přírodu, a přitom každý má auto a na dovolenou si letí na druhou stranu zeměkoule lehnout na pláž. Oni produkují odpad, ale nikdo nechce ve svém okolí ani třídírnu odpadu, natož spalovnu. Každý chce dálnice, ale proboha, ať nevede tudy. A podobný přístup mají i k zemědělství. My chceme zdravé a levné potraviny, ale když vidí postřikovač, tak z toho dostávají hysterický záchvat. Snaží se veřejnost přesvědčit, že všechno, co je přírodní, je zdravé a čisté.
To, že se za posledních zhruba padesát let prodloužil lidský život téměř o dvacet let, je důsledek z velké míry toho, že všichni mají přístup k těmto zdravým potravinám. Zemědělci nejezdí postřikovačem po poli z dlouhé chvíle a každý zásah stojí velké peníze, ale je to vždy proto, aby se rostlina udržela zdravá a následné plody neobsahovaly různé plísně, toxiny a intoxiny. Tyto jsou sice přírodního původu, ale jsou prokazatelně rakovinotvorné. Zatímco všechny chemické látky, které se používají na polích, prochází podobnými testy a schvalovacími procesy jako léky.
Je to podobné, jako kdyby se odmítala antibiotika, že nejsou přírodní, zatímco ta bakterie přírodní je.
Moderní zemědělství se v Evropě vyvíjí více než 200 let na základě vnějších vlivů. Prakticky neustále dochází k odchodu lidí za lepším. S každou další generací je zemědělců míň a míň. V Čechách to ještě umocnila kolektivizace v padesátých letech. A jestli si někdo myslí, že se lidi vrátí z klimatizovaných kanceláří do tvrdé práce, tak je naivka. Za posledních 30 let se farmy zdvojnásobily ve všech okolních státech, včetně tolik zmiňovaného Rakouska. A tento trend pokračuje. Zemědělská technika, vybavení farem a i lidská síla jsou tak drahé, že musíte mít nějaký minimální počet hektarů nebo počet dobytka, aby jste to byl schopen splácet.
To, co zemědělci pěstují, to si neurčují oni sami, oni se nemohou rozhodnout pěstovat kytičky, oni musí pěstovat to, co je uživí, to, co prodají a samozřejmě s nějakým ziskem. I oni mají právo mít rodiny, jezdit na dovolenou a dávat děti na studia.
Argumentuje se tady tím, že je v Evropě nadbytek potravin a že zemědělci dostávají státní podporu – dotace a že si tudíž za to můžete objednat, co chcete.
Ano, vyrobíme více potravin, než v Evropě potřebujeme, ale aut vyrobíme více a určitě více škodí přírodě a nikdo to direktivně neomezuje. A tyto dotace nikdy nebyly určeny k nějakému zakládání remízků a budování tůněk. Tyto dotace měly zajistit sociální rozdíl mezi venkovem a městem. Neboť na základě různých mezinárodních smluv, abychom mohli vyvážet auta, tak se sem mohly dovážet levné potraviny ze zemí, kde se neplatí daň z pozemku, kde nejsou restrikce na různé postřiky a pod.
Tito „ochránci přírody“ se snaží veřejnost přesvědčit, že když tady rozšíříme státem podporované, ale jinak absolutně neživotaschopné zahradničení – ekozemědělství, tak zachráníme planetu. Současná pandemie ukazuje, jak křehká ta naše civilizace je. Půl bilionu deficit ve státním rozpočtu a nikdo neví, kdy to skončí. Nikdo neví, kolik peněz a na co bude za rok. A to se odehrálo za tři měsíce. Na zemi žije cca 7 miliard lidí a ty mohly vzniknout pouze na základě dostatku potravin z moderních odrůd obilovin, které mají podstatně větší výnosy než tradiční, ale potřebují podporu. Příroda není perpetuum mobile ani na vodu, ani na živiny. Když chcete, aby byly výnosy, tak se o to musíte zasloužit, ať už přihnojováním, nebo chemickým ošetřením. To takzvané ekozemědělství sice zatěžuje méně půdu na 1 ha, ale když to přepočítáte na 1 tunu výrobku, tak zatěžuje tuto planetu skoro dvojnásobně. To znamená, že abyste uživili všechny lidi, potřebovaly byste dvakrát tolik plochy.
V Evropě, prakticky ve všech státech, došlo v minulosti k odchodu lidí z oblastí, kde se nevyplatilo hospodařit. Tyto byly následně zalesněny, to znamená, že se tady obhospodařuje méně půdy než před 100 lety a jenom ta, kde to má ekonomický smysl. Je spočítáno, že každé další procento utlumení zemědělské výroby v Evropě znamená 1 milion ha vypáleného pralesa, protože po potravinách je ve světě poptávka a díru na trhu okamžitě vyplní.
Samozřejmě, že v zemědělství lze dělat změny, ale musí to být na základě odborné diskuze, z které nejde vyjmout klasické zemědělce. Zatím tam převažují ti, jejichž odborná způsobilost je, že poznají zelenou od žluté a nebo ti, kteří jsou dlouhodobě na vysokých ekodotací závislí nebo je jinak využívají. Nelze zakázat chemickou látku a pak ,oslavovat jak jsme to těm zemědělcům nandali. Vždy se musíme ptát, jak nebo čím to nahradíme.
Zářný příklad bylo zakázání moření látkou neonikotinoidy, která chránila malou rostlinu před napadením škůdcem. Této látky se dává pár gramů na 1 ha a zahubí pouze toho brouka, který kousne do rostliny. Kdežto dnes, když je nálet škůdců, tak musíte nalít litry insekticidu a postříkat a zahubit všechny, kteří na poli jsou. Když je sucho a rostliny vzchází nepravidelně, tak se to musí opakovat. Když to neuděláte, tak můžete mít až 100 % ztráty právě v suším období, kdy ta rostlinka nemá šancí škůdci urůst. Pak jsou tu cesty pomocí GMO plodin, kde lze také dosáhnout k výrazné úspoře pesticidů.
Dále se snaží autoři dopisu (jako mnoho jiných) hodit na zemědělce změnu klimatu a ubývání biodiversity. Ke klimatickým změnám dochází a na tom se snad shodnem vlivem skleníkových plynů. Na tom se zemědělství samozřejmě také podílí. Země je zamořená lidmi a ti potřebují každý den potravu. Zatímco zrušení 70 procent cest osobních aut a letadel by se nějak vyřešilo (jiný druh dopravy, nebo jsou cesty zbytečné – lidé jezdí jenom proto, že se nudí), tak zrušení 30 procent zemědělské výroby by byla katastrofa. Samozřejmě můžeme diskutovat, jestli musí mít všichni maso a kolik, protože největším zdrojem skleníkových plynů v zemědělství je živočišná výroba. Ovšem to už jde proti zvyšování vaší místní biodiverzitě, tak se o tom moc nemluví. Nikde není dokázáno, že úbytek ptáků a brouků mají na svědomí zemědělci a ta jejich „velká pole“. Stejné problémy mají i v Rakousku nebo ve Švýcarsku a tam na horských loukách určitě nepoužívají insekticidy. Vůbec tady chybí jakékoliv srovnávací studie se sousedy. Ono by se totiž přišlo na to, že tam mají stejné sucho nebo stejné záplavy jako my a to se moc do ideologických argumentů nehodí. To, jestli u nás bude pršet nebo bude vedro, se nerozhoduje nad našimi „velkými poli“, ale nad hladinou oceánů, kde vlivem ohřívání dochází ke tvorbě vzdušných proudů. A jsme zase u skleníkových plynů. Autoři hlásají, že když se pole rozdělí na menší celky, tak že na tom budeme lépe. Z hlediska skleníkových plynů jsme na tom podstatně lépe než třeba zmiňovaní rakouští kolegové. Díky větším polím máme menší spotřebu na 1 ha, menší spotřebu chemických látek (menší přehozy a přestřiky, výrazně lepší vybavení větších farem počítači řízenou technikou), dokonce si troufnu tvrdit, když se to dělá pořádně, tak dokážeme udržet menší utužení půdy (díky menšímu procentu souvratí) a tím pádem lepší schopnost jímat vodu. Pak dokážeme na větších polích lépe orat po vrstevnici a tím pádem nejenom omezovat erozi, ale i stěhovat půdu zpět na kopec
Závěrem bych chtěl shrnout můj pocit, že z ochrany přírody se stala alibistická ideologie, kde se vina svalí pokud možno na někoho jiného.
A když ten problém přesuneme někam jinam, do sousední vesnice, do jiného státu nebo na jiný kontinent, tak je vyřešen. Nemá cenu honit mnoho zajíců najednou, pak z toho vznikají úplně nesmyslná protichůdná opatření, která ale po nás úředníci vyžadují. Výsledkem toho je, že nehospodaříte podle svého citu a umu, ale podle tabulek, vytvořených lidmi kdesi na ministerstvu, kteří v životě nevypěstovali ani ředkvičku.
Petr Blažek
|
Další články:
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
|
Online diskuse
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 07:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 02:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 01:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)
Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53
PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)
Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41
(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10
PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)
Martin Rexa: Cesty k udržitelnému zemědělství je třeba hledat se zemědělci, ne proti nim