titulní strana > co píší jiní
Výuka změny klimatu
20. listopadu 2019 05:00
() - Před pár dny proběhla v médiích zpráva, že v Itálii se bude na školách povinně vyučovat změna klimatu (např. ZDE). Na první pohled bohulibá aktivita, ale hned mě napadlo, kde najednou vezmou tolik učitelů, kteří mají v tomto oboru znalosti na rozdávání. Italové jsou sice první, ale jen my v Česku budeme mít najednou dostatek vzdělaných učitelů. Stačí, aby si přečetli „své“ Učitelské noviny z 15. 10. 2019 a v nich článek Klimakult.

Autorovi, kterým je zástupce šéfredaktora Lukáš Doubrava, se podařilo skvěle shromáždit všechny nesmysly, které se kolem tohoto tématu u nás vyskytují. Jen opomněl zdůraznit, že se jedná o parodický článek nebo aprílový žert. Příště by si redakce a vydavatel (GNOSIS s.r.o zabývající hostinskou činností, prodejem kvasného lihu, lihovin a vydavatelskou činností) měli dát větší pozor. Ještě by mohl někdo tento "výblitek" vzít vážně a před dětmi a studenty se tak zcela znemožnit. 

1.       Podle IPCC prý máme jen 12 let do okamžiku, kdy nebude možné změny klimatu zvrátit.

Nic takového panel neříká,  je to jen mediálně šířený a snadno ověřitelný omyl (např. ZDE).

2.    Bert Bolin a jeho návrh na zvrácení ochlazování pomocí fosilních paliv.

Tuto teorii jsem zde četl poprvé a nikde se mi ji nepodařilo ověřit. Že bych jen špatně hledal? Základní info o Bertu Bolinovi ZDE.

3.       Pracoviště zabývající se tvorbou klimatických modelů v Británii mělo zásadní vliv na vznik IPCC.

IPCC vzniklo jako výsledek společných dohod WMO a UNEP. Jak znám diplomatickou těžkopádnost mezinárodních vyjednávání, tak jedna britská instituce by tento proces nebyla schopna nijak urychlit. Je to nesmysl.

4.       IPCC se zabývá zcela dominantně vlivy člověka.

Jedná se asi jen o autorovo nepochopení podstaty klimatického systému. Nebo nic od IPCC nečetl. Nebo záměrná lež určená žákům, studentům, učitelům? Kde to jsme?

5.       IPCC svá výsledná stanoviska vytváří na základě konsensu, tedy hlasováním.

Autor zcela nepokrytě lže. Zprávy IPCC jsou autorská díla, na kterých se autoři jistě musí dohodnout. To platí vždy, když něco píšou dva nebo i sto autorů. IPCC však o obsahu těchto děl nejedná, nehlasuje, ani nehledá konsensus. Panel se zabývá pouze stručným shrnutím, tzv. Summary for Policymakers, což je dnes cca 30 stran výpisků z Reportu o tisících stranách.  A hledá konsensus na tom, jak toto shrnutí prezentovat. Ani zde se dohoda nehledá hlasováním. A napsat, že tedy moderní věda nestojí na důkazech, je lež.

6.       Hlavním poselstvím zprávy IPCC z roku 1990 je oteplování vlivem přirozené variability klimatu.

Já jsem tuto zprávu četl a žádné takové poselství jsem v ní nenašel. Naopak, už tato zpráva obsahuje výzvy ke snižování emisí skleníkových plynů a k péči o krajinu. Proč asi?

7.       V páté zprávě IPCC z roku 2013 je uvedeno, že za oteplování mohou z 95 % lidé.

Nic takového tam není. Autor by si měl i tuto zprávu přečíst (nejlépe přímo ZDE).

8.       V době kamenné panovaly podstatné vyšší teploty než dnes.

Snad jedině když srovnáme dnešní (15. 11. 2019) teplotu s proxy průměrem doby kamenné. Ale takto se teplota fakt neporovnává!  

9.       Kdyby se skutečně oteplovalo, mělo by hurikánů ubývat.

To je výsměch. Vznik hurikánů souvisí hlavně s povrchovou teplotou oceánů, ne s gradientem teploty mezi tropy a póly. S rostoucí teplotou přízemní atmosféry roste i teplota povrchu oceánů. To asi neznamená, že bude méně hurikánů, že ne? Hurikány totiž berou energii hlavně z latentního tepla vody, vypařené z oceánu. Při vyšší teplotě roste výpar i množství latentního tepla. A jedna věc je množství hurikánů, další jejich intenzita.

10.       I proto se začalo hovořit o změnách klimatu místo oteplování.

Už dlouho přemýšlím, kde tento nesmysl vznikl. Fakt by mě zajímalo, kdy k této změně názvosloví došlo? Je to výmysl. Všichni klimatologové totiž ví, že oteplování je jen jedním z projevů (podmnožinou) změn klimatu. Dalšími jsou třeba cirkulační změny nebo změny v rozložení srážek, ke kterým také dochází.

11.   Popis vlivu vodní páry a CO2 na skleníkový efekt.

Nemám sílu, stačí si přečíst jeden z mých předchozích textů o CO2 nebo cokoliv jiného, vědeckého, o skleníkových plynech. Nikomu to nevnucuju, ale pokud chce někdo psát a diskutovat o změnách klimatu, měl by to udělat.

12.   Moře uvolňují ročně do atmosféry 80 Gt CO2, lidská činnost vyprodukuje jen 7 Gt.

Ta čísla příliš nesedí. Člověk uvolňuje do atmosféry cca 40 Gt CO2, ne 7 Gt. A moře, přesněji oceány a moře, uvolňují cca 80 Gt uhlíku, nikoliv CO2, což je cca 300 Gt CO2. A celé je to komplikováno ještě uhlíkovou bilancí vegetace. Jednoduchý je však výsledek. Uhlíkový cyklus si dnes poradí zhruba s polovinou antropogenních emisí CO2 – 20 Gt vstřebá a 20 Gt zůstává v atmosféře. A pro méně chápavé snadno pochopitelný příklad. Budete-li mít plný bazén, do kterého přiteče 1000 l/s a odteče 1000 l/s, pak stačí zvýšit přítok jen o 0,1 l/s a bazén po čase také přeteče (což může trošku komplikovat výpar, ale v klimatologii není nic takto přímočaré). Jde o bilanci, ne o jednotlivé toky. Navíc nejde jen o množství plynu, ale i o jeho „účinnost“.

13.   Odborníci na údržbu krajiny tvrdí, že za oteplování může úbytek zeleně.

To je zajímavá teorie. Kolik zeleně ubylo za zmíněných 150 let nad oceány a v Arktidě? Tam se totiž také otepluje. A v Arktidě dokonce úplně nejvíce! To krajinářům v jejich teorii nepřekáží? Ale ano, odlesnění a vysušení má vliv na regionální a lokální klima. Asi však ne v oceánech a kolem pólů – a tedy na 74 % plochy globálně se oteplující Země (plocha oceánů a Antarktidy). Příčinu nacházíme jinde.

14.   2000 ha má tepelný výkon jako Temelín?

A co teprve celá Sahara s rozlohou 926 900 000 ha, to je výkon více než 400 000 Temelínů postavených vedle sebe!

15.   Klimatické modely opomíjejí vodní páru, vegetaci nebo oceán.

To platilo v 70. letech minulého století. Dnes už jsou modely o dost dále. První čistě radiační modely před mnoha desítkami let nebyly v souladu s realitou. To se výrazně zlepšilo až u radiačně-konvektivních modelů. A to „konvektivní“ znamená, že modely začaly počítat s vodní parou, jejími transformacemi a toky tepla, které vodní pára přenáší. Modely musejí počítat s vodní parou, jinak by nemohly modelovat například srážky a oblačnost.

16.   Chemtrails?

Pomiňme, že je to nesmysl, ale autor by mohl být trošku konzistentní alespoň ve vlastních nesmyslech. Zde dokládá snahy o ochlazení pomocí chemtrails, o odstavec dříve sděluje, že vysoká oblačnost atmosféru otepluje. Jak to tedy vlastně myslí? Nebo raději nemyslí?

17.   Bondovy cykly

Dlouhodobé cykly související s přirozenými, většinou astronomickými, faktory, které utvářejí naše klima, mají pro hodnocení aktuálních změn klimatu jednu velkou nevýhodu. Jejich délka je většinou neporovnatelná s délkou lidského života. I známé Bondovy cykly měly délku cca od 800 do 2300 let. Pokud tedy poslední vrcholil někdy kolem roku 1500, můžeme další chladnou periodu čekat někdy v letech 2300 až 3800, pokud nebude ten aktuální cyklus delší nebo kratší. A trošku fyzikální problém je v tom, že jsou tyto cykly konstruovány na základě korelací s geologickými projevy. A jak víme, korelace není důkazem příčiny. Zesílení skleníkového efektu také není postaveno na korelaci, i když se to někdy tvrdí.

18.   Změny klimatu probíhaly i v holocénu a CO2 za ně nebyl zodpovědný. Proč by měl být zodpovědný dnes?

Směšný argument. Člověk vždy chodil pěšky, nemůže tedy dnes jezdit na kole? Co byste řekli zloději, který se obhajuje tím, že se kradlo i v době, kdy on ještě nebyl na světě a že to je důkaz jeho neviny?

19.   Americké vlády do klimatického výzkumu mezi lety 1989 a 2009 daly 32 mld. USD.

Náklady na klimatický výzkum (a je otázkou, co vše je v těchto číslech zahrnuto) se zdají být obrovské. Omlouvám se, ale použiju hodně podpásový úder. Těchto 32 mld. USD za 21 let odpovídá v průměru 1,5 mld. USD za rok. Podle aktuálních statistik vydaly USA v roce 2018 celkem 649 mld. USD na zbrojení. Jinými slovy, na zbraně jde z rozpočtu USA 400x více peněz než na výzkum klimatu. To jen tak pro srovnání, jak se mají vědci v USA dobře.

Umím pochopit, že se někdo potřebuje na změnách klimatu zviditelnit, i když jim nerozumí. Chápu, že některé aktuální požadavky aktivistů nebo realizace klimatických opatření v minulosti nejsou a nebyly mnoha politikům, ekonomům, novinářům, takyexpertům a dalším příliš po chuti. Ani já nepovažuji vše kolem změny klimatu za ideální. Ale pojďme už konečně diskutovat právě o ekonomice a celkové smysluplnosti jednotlivých opatření, o jejich sociálních, zdravotních a dalších dopadech, výhodách a nevýhodách. Pojďme hodnotit naše možnosti a možnosti naší pomoci s opatřeními jinde. Zkrátka, každý rozumíme tomu svému, tak dejme své znalosti dohromady.

Radim Tolasz

Další články:
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55

ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)

Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54

ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)

Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55

(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51

PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama