Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
K podvodným postupům studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe
23. května 2019 00:30
() - Podle smlouvy o dílo, uzavřené v roce 2015 mezi Ministerstvem dopravy ČR jako objednatelem a společností „Sdružení D-O-L“ (Sweco Hydroprojekt a.s., Aquatis a.s. a řada subdodavatelů: E+Y, SUDOP PRAHA, Vysoké učení technické v Brně - AdMaS a Ekopontis) jako zhotovitelem studie proveditelnosti (SP) projektu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe (D-O-L), bylo objednatelem za 22,297 mil. Kč (bez DPH) vyžádáno mj. i podrobné rozpracování dopadů výstavby kanálu D-O-L na životní prostředí. Ve smlouvě se doslova uvádí: „Vysoká pozornost a míra podrobnosti je vyžadována ve vazbě D-O-L na životní prostředí“. Jak to však dopadlo s hodnocením dopadů na životní prostředí v samotné SP?
Když ministr dopravy ve výběrovém řízení přidělil řešení SP D-O-L firmám zájmově nakloněným realizaci projektu, ukázalo se, že právě zneužití metod netržního hodnocení přírody sehrálo zásadní podpůrnou roli v kladných závěrech SP o „bezpečné“ proveditelnosti větve Dunaj-Odra tohoto megaprojektu, který má být zcela financován z prostředků daňových poplatníků ČR a EU. Ve SP projektu D-O-L byly aplikovány dvě metody netržního hodnocení přírody, a to metoda hodnocení biotopů (Seják a kol. 2003) a metoda hodnocení podpůrných ekosystémových služeb Energie-voda-vegetace (Seják a kol. 2010). U obou metod byl autory SP záměrně použit procesně nesprávný postup, čímž došlo k jejich účelovému zneužití ve prospěch proveditelnosti projektu DOL. Metoda hodnocení biotopů je primárně určena ke kvantifikaci minimální ekologické újmy ze zásahů lidí do přírody a krajiny, podle níž je ekologická újma definována v souladu s původní hesenskou metodou jako průměrné společenské náklady na revitalizaci přírody a krajiny. Jestliže autoři SP vodního koridoru D-O-L provedli porovnání současného stavu krajinného pokryvu s předpokládaným budoucím stavem po realizaci projektu D-O-L (a vypočetli přírůstek biotopové hodnoty ve výši 1,5 mld. Kč), pak se ve skutečnosti výpočtem minimální ekologické újmy vůbec nezabývali, neboť ekologickou újmou jsou ekologické škody vzniklé v mezidobí obou jimi srovnávaných časových momentů. Jestliže by k realizaci vodního koridoru muselo být vykopáno a přemístěno několik stovek milionů kubíků zeminy, byly by ekologické škody v české krajině bezprecedentně vysoké. Jejich odhad byl proveden v roce 2010 ve stati (Machar 2010), v níž autor dospěl k výsledné minimální ekologické újmě ve výši 1,043 miliardy biotopových bodů, což při aktuální ceně biotopového bodu pro rok 2019 představuje souhrnnou ekologickou újmu (škodu či ztrátu) na biotopech české krajiny z výstavby kanálu D-O-L ve výši přes 31 mld. Kč. Metoda hodnocení biotopů ČR (v prosinci 2018 byla její aktualizovaná verze certifikována AOPK ČR, bohužel však dosud nebyla zveřejněna) kvantifikuje minimální ekologické újmy na úrovni společensky průměrných nákladů na přírůstek biotopového bodu ze spektra skutečných revitalizačních projektů. Úplné škody z antropogenní přeměny krajiny na vodní kanál v podobě ztrát přirozených funkcí ekosystémů (jak definuje ekologickou újmu zákon č. 17/1992 Sb. o životním prostředí) by však byly výrazně vyšší a jsou odhadnutelné pomocí ekosystémové metody Energie-voda-vegetace (zpracované v l. 2007-9 pro MŽP), která umožňuje odhadovat škody na fungování ekosystémů, čili škody ze snížené míry užitečného využívání sluneční energie způsobené přeměnami přirozené krajiny na biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Ekosystémová metoda EWVM kvantifikuje škody v podobě snížených čtyř podpůrných služeb ekosystémů, které jsou lidem a dalším heterotrofním organismům poskytovány jako bezplatné pozitivní externality přírody a krajiny. Obdobné účelové zneužití jako u biotopové metody hodnocení ovšem předvedli autoři SP D-O-L také při aplikaci metody hodnocení služeb ekosystémů EWVM. Porovnáním současné roční peněžní hodnoty čtyř služeb ekosystémů dotčeného území s předpokládanou budoucí hodnotou po realizaci projektu D-O-L vyloučili fakticky měření ekosystémových škod v podobě úbytku ekosystémových služeb v období výstavby kanálu a dospěli tím k výsledku, že celková hodnota ekosystémových služeb území dotčeného projektem (cca 50 km2) vzroste po realizaci projektu D-O-L o 51 mld. Kč ročně. Dopady na životní prostředí tímto podvodným způsobem dostali autoři SP u obou metod do kladných čísel a mohlo se sdělit, že výstavba kanálu bude mít pozitivní vliv na životní prostředí. Skutečný úbytek čtyř základních ekosystémových služeb za dobu výstavby kanálu podobně jako u biotopové hodnoty tedy opět neřešili, protože jim účelově vyhovoval kladný výsledek dosažený nesprávným procedurálním postupem. Výstavba soustavy vodních van vyžadující přemístění několika stovek milionů kubických metrů zeminy na ploše cca 50 km2 by ovšem reálně způsobila bezprecedentní úbytek čtyř základních životodárných funkcí ekosystémů (klimatizační, vodozádržná, kyslíková a biodiverzitní). Po provedení zemních prací, kdy by byly vytvořeny plochy bez vegetace, by hodnota těchto čtyř ročních podpůrných služeb ekosystémů dotčeného území poklesla ze stávajících cca 100 mld. Kč/rok na necelou pětinu, pod 20 mld. Kč/rok. Takže teprve až autoři studie proveditelnosti prokážou, že efekty z vodní dopravy kanálu D-O-L budou schopny kompenzovat po dvě až tři desítky let každoroční ztrátu podpůrných ekosystémových služeb mnoha miliard Kč až do výše cca 80 miliard Kč, by bylo možno projekt akceptovat jako udržitelně proveditelný. A to ani D-O-L, ani „bezpečně proveditelná“ větev Dunaj-Odra, nedokážou ani zdaleka. Neboli kdyby byla metoda EWVM aplikována správným postupem, nemohl by ani projekt D-O-L, ani projekt D-O být doporučen jako proveditelný, protože celkové škody na funkcích ekosystémů by za dobu výstavby kanálu byly větší než přínosy projektu. V návaznosti na podvodná účelová zlepšení dopadů výstavby kanálu D-O-L na životní prostředí a následné doporučení větve D-O k výstavbě jsou patrně nejpádnější odpovědí aktuální údaje o skutečné neefektivnosti fungování již provozovaného vodního koridoru Rýn-Mohan-Dunaj (RMD), propojujícího Severní a Černé moře. Výstavba tohoto průplavu probíhala v letech 1960 až 1992 a propojení RMD přišlo německou a bavorskou vládu na 4,7 miliardy marek. Očekávání roční nákladní přepravy 18 až 20 milionů tun zboží (což je kapacita kanálu) se nikdy nenaplnila a naopak se plně projevil efekt nekonkurenceschopnosti říční nákladní dopravy s alternativními způsoby námořní, železniční a silniční dopravy, které jsou levnější a rychlejší. Nákladní říční doprava RMD klesá a nejenže není schopna splácet vložené investice, ale není dokonce schopná ani krýt každoroční provozní náklady, takže udržování RMD v provozu daňové poplatníky SRN stojí a bude i nadále stát další a další veřejné peníze (Kučera J. 2015). Přitom výstavbou kanálu byly nevratně poškozeny nejhodnotnější nivní a lužní ekosystémy Bavorska (PM-067-17-25-Jahre-RMD-Kanal.pdf; Bund Naturschutz zieht negative ökologische und ökonomische Bilanz des Rhein-Main-Donau-Kanals). Podobným způsobem se může do historie ČR zapsat i případně realizovaný projekt D-O jako nejztrátovější veřejný projekt 21. století. Při současných poznatcích ve vědách o životě a Zemi je jasné, že příroda Země i České republiky musí přestat být hračkou v rukou ekologicky nevzdělaných politiků, ziskově orientovaných ekonomických subjektů a příživníků z veřejných rozpočtů a chce-li lidstvo zachovat minimální životodárné podmínky pro příští generace, musí začít urychleně obnovovat zadržování vody v krajině pomocí nejefektivnějších přirozených ekosystémů, kterými jsou v ČR lesní vegetace smíšených doubrav a bučin, kombinované s mokřadními ekosystémy v symbióze s nezbytnými agroekosystémy. A projekt D-O-L či D-O, jako anachronický, nekonkurenceschopný, velikášský a především však ekonomicky, ekologicky a společensky ztrátový veřejný projekt v dematerializující se Evropě, jde bezprecedentními zemními pracemi a významnými zásahy do stávajících ekosystémů a jejich hydrogeologických poměrů přímo proti těmto požadavkům na obnovu udržitelnosti české krajiny. V souhrnu lze tedy skutečný společenský přínos SP v oblasti posouzení dopadů projektu D-O-L na životní prostředí hodnotit pouze v červených číslech.
Josef Seják |
Další články:
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
|
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)