Reklama
|
|
titulní strana > co píší jiní
Marný boj proti CO2 aneb Bojujme proti vodní páře
21. března 2019 01:00
() - Kolik škody jak fyzických i společenských už napáchala marná snaha o snižování produkce CO2, respektive jeho obsahu v atmosféře. Pěstování biopalivových či bioplynových plodin, stavby solárních a větrných elektráren, to vše páchá v krajině nedozírné a dlouhodobé škody a efekt, kvůli kterému se vše děje, veškerý žádný. Žádné snižování obsahu CO2 v atmosféře se nekoná, o snižování teplotních úhrnů ani nemluvě. Jediný profit je ten ekonomický budovatelů a provozovatelů těch rádoby životní prostředí chránících aktivit.
CO2 hraje v globálních klimatických změnách možná nějakou roli, ale určitě ne tu nejhlavnější. Důkazem je neúčinnost doposud realizovaných opatření. S vlivem CO2 kalkulují algoritmy, modelující vývoj a rozsah globálních klimatických změn. Je to však jedna ze značně proměnlivých veličin, které do velice složitého výpočtu, plného jiných těžko předvídatelných proměnných. Z toho těžko může vzejít přesná prognóza budoucího vývoje a na množství různých prognóz je to i vidět. CO2 je ale přirozenou a nepostradatelnou součástí přirozeného celoplanetárního systému. CO2 není žádná škodlivina, ale naopak základní stavební kámen veškeré organické hmoty. Je zdrojem uhlíku, ze kterého je procesem fotosyntézy v zelených rostlinách tvořena většina primární organické hmoty na zemi. Vytvořený cukr živí energetické toky potravních řetězců a díky dalším procesům tvoří i rostlinná pletiva tvořící těla rostlin. Bez CO2 by zkolabovaly všechny zelené ekosystémy, na kterých je závislá většina současných forem života na naší planetě včetně lidské populace. Proč tedy tolik povyku kvůli tak nepostradatelné sloučenině, která se navíc na skleníkovém efektu podílí asi z jedné čtvrtiny, zatímco vodní pára z cca 70 %. Není to jen rafinované propracovaný globální marketingový tah? Paradoxně zatím není věnována velká pozornost faktoru, který v celém příběhu má naprosto klíčovou roli. Tím jsou právě zelené rostliny, které svojí činností udržují systém života na planetě v nám přátelském režimu. Systém jehož jsme produktem a na kterém je náš život závislý, ale který funguje bez ohledu na naše potřeby. Jinými slovy jsme mu lhostejní. Ale nám by nemělo být lhostejné, jak ten systém funguje a jak silně a bohužel negativně jej ovlivňujeme. A těch rolí mají zelené rostliny dokonce několik. Stálá dynamická snaha systému (promiňte použitý technický termín pro něco tak živého) vede k tomu, že zelené rostliny rostou všude kde to jen jde. Toho si nelze nevšimnout, jak i na těch nejnemožnějších místech v pouštích či asfaltových plochách rostou rostliny. Zpětnou dedukcí lze vyvodit, že pokud má systém fungovat v současném režimu, musí těch zelených rostlin být co nejvíce. Pomineme-li zelené řasy v oceánech, které mají svůj vlastní režim a problémy, z pevniny jsou to dvě třetiny plochy, kde jsou podmínky pro růst rostlin. Z toho je polovina tvořena lesy a pralesy, které ubývají a druhá zemědělskými plochami, které by přirozeně byly pokryty lesy. Zemědělské půdy, zj. orná půda, je ale pokryta zelenou vegetací jen sezónně a vlivem nedostatku organické hmoty půdy degradují a ztrácejí svoji funkční a zdravou strukturu. Podle celosvětových statických údajů (dle FAO) došlo za posledních 20 let k úbytku přes 300 mil. ha zelených ploch, což je téměř rozloha Evropy. A to by už mohlo mít na chod globálních procesů nějaký vliv. Shrňme si to. Zelené rostliny spotřebovávají CO2 a produkují kyslík, při rozkladu organické hmoty to je naopak, takže bilance by měla být vyrovnaná, pokud nedojde k tomu, že se organická hmota nerozloží, ale je stabilizována např. ve formě humusových látek v půdě. Tím dojde k fixaci uhlíku resp. CO2. Půda bohatá na humusové látky má výrazně vyšší schopnost jímat i propouštět vodu. V příhodných podmínkách bez zásahu člověka není půda nikdy nahá. Všude kde to jen jde by něco zeleného rostlo. Zelené rostliny mají svoji evapotranspirací velký vliv na teplotní režim krajiny a tedy i na počasí a klima. Fungují jako výkonná klimatizační jednotka a voda je klimatizační médium. Ochlazováním prostředí udržují teplotní režim krajiny v nižších hodnotách, čehož důsledkem je i nižší objem vody, která se přemění ve vodní páru, fungující jako skleníkový plyn v atmosféře. Evapotranspirace se podílí z cca 40 % na pevninském tzv. malém vodním koloběhu. Když je rostlin nedostatek, krajina se začne přehřívat a systém se nedokáže udržet ve správném režimu, začne a se chovat nevyzpytatelně až kolabovat. Teplota začne stoupat, tím se zvyšuje v atmosféře množství skleníkových plynů, tj. vodní páry i CO2, který se začne ve zvýšené míře uvolňovat z oceánů. Půda bez rostlin není zásobena primární organickou hmotou, edafon hladoví a půda degraduje, ztrácí i vlivem poškození zemědělskou činností schopnost jímat vodu, která převážně povrchově odtéká a z krajiny tím pádem mizí. Ani plánované přehrady ji do krajiny nevrátí. Voda musí být v půdě a v rostlinách, ta v potocích a řekách již z krajiny odtéká a vrací se sem až za dlouho v rámci malého a velkého vodního cyklu, který ale díky nedostatku rostlin v krajině (myšleno i v globálním měřítku planety) nefunguje správně a naplno. Koloběh příčin a důsledků se rozbíhá a způsobuje možná i ty zatím nevysvětlené anomálie v projevech počasí. Co ale s tím můžeme dělat? V tom je nám příroda příznivě nakloněna. Nezapomeňme, že rostliny rostou všude, kde to jen jde a hrají v celém představení hlavní roli. Pokud jim dáme šanci a prostor, jsou ochotny s námi spolupracovat a problém řešit i v jejich vlastním zájmu. V podstatě jsou dva hlavní úkoly, týkající se dvou plošně nejrozsáhlejších tedy i nejvýznamnějších kategorií. Za prvé drasticky nezmenšovat plochy pralesů, lesů a přirozených porostů (současný trend je ale opačný) a za druhé zajistit pokud možno celoroční zelený kryt zemědělských zejména orných půd, s uplatněním technologií podsevů, meziplodin a podobně. Minoritní kategorie rozptýlené zeleně v krajině je plošně nevýznamná, ale pro zachování biodiverzity krajiny nenahraditelná. A podílem v celkové bilanci téměř zanedbatelná zeleň ve městech nám zase pomáhá zpříjemnit naše bezprostřední životní prostředí v sídlech. Každá zelená ratolest se počítá. Pro řešení současné klimatické krize je nezbytné výrazně zvýšit rozlohu ploch s aktivním vegetačním krytem, vrátit rostliny tam kam patří, zbytek se již postarají samy a klima se stabilizuje. Tak to alespoň naznačují výsledky empirických i exaktních studií. Rostliny, půda, voda, počasí, klima tvoří jeden funkčně propojený celek, kde vše se vším souvisí a navzájem se ovlivňuje. Skutečné globální klimatické změny pravděpodobně nenastanou v takových dimenzích, jak předpovídají alarmistické prognózy. Nejspíše ani nejsou v zásadě způsobeny lidskou činnosti a náš vliv na ně je minimální. Současně však dochází k výraznému rozkolísání klimatického režimu, projevující se i jiným sezónním rozložením stále stejných ročních srážkových úhrnů a zde výše uvedená opatření mohou sehrát klíčovou roli. A obejde se to bez vedlejších účinků, nadmíra zeleně a humusu v půdě nezpůsobí žádné ekologické ani společenské škody, naopak. A jsou navíc levná, dokonce řádově levnější než všechna opatření na snižování produkce CO2.
Jaroslav Šíma |
Další články:
25. dubna 2024 05:55
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
|
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)