() - Před rozhodnutím o způsobu zalesnění kalamitních holin se musíme vrátit v čase k zalesnění holin, které vznikly v této oblasti v minulosti. Největší kalamitou byly Jeseníky na LZ Karlovice postiženy v roce 1955. Tehdy bylo určeno k zalesnění 1000 ha holin. Lesníci z ÚHÚL, VŠL, VÚLHM, státní správy a provozních lesníků stanovili měsíc po kalamitě, na základě typologických průzkumů, obnovní cíle, s využitím všudybylů. Po 10 letech byl zhodnocen stav kultur nově založeného lesa Ing. Kupčou. Ubiquisti byly z odborné neznalosti do 10 let vyřezány. Ve skutečnosti bylo zalesněno 4 400 ha vesměs smrkem. Příčiny nezdaru byly charakterizovány špatným sadebním materiálem, buření a zvěří. Smrkové mlaziny byly následně poškozovány ohryzem a loupáním ve všech nových porostech, tzn. na ploše 1000 ha. Dnes, po 60 ti letech se tyto monokultury vlivem sucha, kůrovcem a václavkou rozpadají a jsou plošně těženy.

Smrk – dřevina budoucnosti

Nové holiny na severní Moravě vznikly v období 2015-2019, jako důsledek smrkových monokultur a následných škod větrem. Zcela pochopitelně byly stromy dále napadeny kůrovcem, václavkou, s přispěním sucha. Je zcela zřejmé, že se rozsah holin bude i nadále zvyšovat. Provozní lesník by očekával, že kapitáni českého lesnictví si uvědomí vážnost založení nového lesa pro 22. století. Opak je pravdou. Jen hnutí DUHA se vyjádřila k obnovním cílům. Toto vyvolalo nebývalou vlnu kritiky v prvé řadě od kolegů Šimerdy, Slodičáka, Nováka, Mauera, Podrázského, uznávaných odborníků lesnické praxe a podpořené projekty NAZV, TAČR,(mám pochybnosti, že někdo zneužil jejich jmen). Následovala ministerská směrnice k obnovním cílům, předložená pod tlakem ministerstva životního prostředí. Ta také nezůstala bez „odborné reakce“ různých institucí jako SVOL, ALDP, ČKOLH, ČLS, SLŠ, Správců církevních lesů, Lesnická dřevařská komora a PEFC., s kritikou a neochotou vzdát se smrku. Jako hlavní důvod, k odmítavému postoji k novým obnovním cílům, je uváděn zásah státu do vlastnických práv majitelů, což je jistě pravda. Považují dosavadní ustanovení vyhlášek za dostatečné. Jiná situace je u správců majetku státu, LČR a VLS, které obhospodařují více jak 50 % rozlohy lesů v ČR. U těchto organizací by měly být naplněny ustanovení předloženého Ministerstvem zemědělství a ti se musí stát vlajkovou lodí určující nový směr v obhospodařování našich lesů. Je nepochopitelné, že nikdo z těchto institucí odpovědných nesdílí názor o nutnosti druhových změn porostů zakládaných pro 22. století. Co je platné, že v televizi ministři proklamují výsadbu jedlí a listnáčů, když nejsou pro tyto bohulibé sliby vytvořeny podmínky, aby mohly být naplněny.

Smrk – dřevina minulosti

Setrvačný moloch podporuje systém propagující dřevinu minulosti – smrku, i na vyloženě nevhodných stanovištích. Úsměvné jsou argumenty výše jmenovaných, že chřadnutí smrkových monokultur je pro ně nová informace a nikdo na tento problém neupozorňoval.

Vzpomenu J. Černého z roku 1834, Heyrovského z poloviny předminulého století, Jana Ev. Chadta - Ševětínského z roku 1914, Koniase, Polanského. My, na lesní správě Karlovice, při příležitosti exkurze v roce 1994, jsme ve Sborníku poukazovali na vážnou hrozbu rozpadu smrkových monokultur, a tak od 4. LVS jsme tolerovali toliko přirozeně zmlazený smrk. Nikdo si nepřipouští, že za současnými problémy stojí naprostá impotence celého lesnického stavu. Ne, že za současný stav jsou zodpovědné předcházející generace, jak se snaží různí vysvětlit neschopnost celého lesnického stavu. Není to pravda. V šedesátých letech jsem, díky učitelům na lesnické škole, nastoupil lesnickou službu s euforií zakládání smíšených lesů. To se mi v počátcích lesnické služby úspěšně dařilo. Bohužel, s nástupem „progresivních“ lesníků, jako kapitánů lesnické lodi bylo nastoleno „smrkové a borové“ hospodářství skoro na všech stanovištích. A sázet něco jiného než smrk byl prohřešek proti socialistickému hospodářství. Pamětník této doby se musí ptát, jak by vypadaly dnešní lesy, kdyby nezvítězili líní lesníci, kteří pracovali s nejmenším odporem proti vrchnosti.

100 let starý referát lesmistra Josefa Sekaniny, přednesený na členské schůzi Ústřední jednoty Československého Lesnictva dne 19. února 1922, publikovaného v 1. ročníku časopisu Lesnická práce z roku 1922, str. 182.

Velevážení pánové! Přikládám dnešní naší poradě velikou důležitost, neboť tato má býti mezníkem mezi systémem lesního hospodářství, který se neosvědčil a mezi systémem novým, více k přírodě se vracejícím.

Příroda sama ve svém mocném rozmachu ukázala nám kalamitou mniškovou (větrnou, kůrovcovou) cestu velmi zřetelně. Do lesa zavlečena byla nervosita moderní, výdělečné a rychlého zisku chtivé doby a my chceme tam zavésti rozumným přikloněním se k přírodě zase klid. Chceme též odložiti pohodlnost, která též byla velkou příčinou sázení rozsáhlých smrčin bez ohledu na stanoviště a chceme zakládat a pěstovati les přirozený, který klade ovšem na lesního hospodáře veliké požadavky.

Jenom les přirozeně založený a pěstěný snese kritiku těch, kteří po nás přijdou. Vše nepřirozené a přírodu znásilňující se vymstí a v lese zvlášť katastrofálně. Nejsem nepřítelem smrku, naopak zdůrazňuji, že budeme smrkové porosty dále zakládati, ale rozumně a po zralé úvaze a omezíme je na místa, kam patří.

Generel obnovy

Ministerstvo zemědělství předkládá další směrnici, tzv. Generel obnovy lesních porostů po kalamitě jako I. a II. etapu, zpracovanou lesnickými odborníky (11 osob a 25 osob) z ÚHÚL a uveřejněný na Silvarium 11. 10. 2018 a další uveřejněný ministerstvem 12. 2. 2019. Podle družicových snímků systémem Planet Scope v období 2017 do 2018 je rozsah obnovy na severní Moravě (kraj Moravskoslezský, Olomoucký a severní část kraje Zlínského) přibližně 10 000 ha. Nevíme, zda tato směrnice bude v budoucnu platná, ale protože je polovičatá, neodborná, tak by platit neměla. To jsme již ale 4. rok od vzniku holin a to nejen na Moravě, ale plíživě i v jiných oblastech ČR. Čekáme na zarůstání holin sveřepou buření, zbahněním, aby se z holin staly těžko zalesnitelné? Je přímo ostudné a neomluvitelné, že starý lesník se středoškolským lesnickým vzděláním si dovoluje upozorňovat na nečinnost odborníků, které si vlastně platíme za to, aby nám udávali směr v lesním hospodaření. Problémem našeho lesnictví je stádnost odborníků na ministerstvu a ve všech ostatních institucích končících na lesnických školách. Ach, ty boží prostoto.

Některé požadavky v Generelu II. obnovy jsou chvályhodné. Mám na mysli navrhované zastoupení smrku do 5. LVS ve výši 14 % (jak optimistické!), v cílové druhové skladbě kombinaci alespoň 3 dřevin podle zásady 3x20. 10 % zastoupení jedle je výborné, ale problém je v tom, že dnes již nikdo neví jak jí pěstovat a to ani na lesnických školách. Neznám knížku, která by popisovala monografii jedle, krom střípků od Zakopala, Korpeĺa, Sanigy a v němčině Dannecker, Horndasch. Nikdo není schopen alespoň tyto publikace z němčiny přeložit a vydat. Přitom jedle musí nahradit výpadky smrku nejenom proto, že prospívá i ve změnách klimatu, ale proto, že je naší královnou mezi dřevinami a nejproduktivnější a stabilizační dřevinou, převyšující produkci smrku v průměru o 30 %.

Zcela je opomíjená funkce přípravných dřevin. Bez jejich použití se zakládá na problém budoucích stejnověkých porostů. Přímo se požaduje, tak jako v dnešních platných vyhláškách a zákonech, zalesnění klimaxovými dřevinami na holiny, které nebudou mít životaschopnost. Prý se budou přípravné dřeviny řešit v budoucnu, ač by se měly řešit v předstihu. Naproti tomu je bezpodmínečně nutné začít s obnovou kalamitních holin tak, jak to činí příroda. Nejdříve přípravný les, odborně se tomu říká „sekundární sukcese“ (neoznačovat tyto porosty zavádějícím, chybným označením „náhradní porosty“), dále nastupují ostatní dřeviny v přípravném lese a končí klimaxovými, v závěrečném lese. Jiným postupem zalesňování holin nastupuje směrovaná selekce s nástupem pionýrských fenotypů.

Samozřejmostí zůstává novelizace Vyhlášek, když ne celého Lesního zákona.

Obnova holin

Úkol zalesnění 10 tisíc hektarů s navrhovanou druhovou skladbou v procentech zastoupení hlavních dřevin (SM 14, JD 10, JDO 3, DG 4, MD 10, DB 10, BK 9,JVml 5, JVkl 0,5, JL 7 (?) atd.) nebude možno splnit, protože nebudou sazenice a přirozená obnova, nanejvýš potřebná na holinách, krom přípravných anemochorních dřevin, nepřipadá v úvahu. Zcela nepochopitelná je navrhovaná obnova klimaxových dřevin JD a BK, nehledě na smrk, přímou výsadbou na holiny bez horního stínění. Rozumná velikost porostních jednotek je od 0,25 do 0,5 ha (LČR), stářím zřetelně rozlišených tak, aby se budoucí celý les skládal ze skupin o různém věku a dřevině (s využitím přípravného lesa jako ubiquistů, kteří vytvoří porostní mikroklima a zásady dosažení druhové pestrosti porostu 3 dřevinami v obnovním cíli). Bohužel stanovuje se zastoupení přípravných dřevin v rozsahu do 15,5% a to na extrémních stanovištích (R,Z,C,H,I),jako cílové dřeviny. Další problém je v tom, že k zalesnění 1000 ha holin jedlí, která bude atakována zvěří, je potřeba 3000 oplocenek s obvodem 700 km. Při zásadě 3x20 pro přimíšené dřeviny jako doprovodné pro cílovou jedli (BK), tzn. KL, JV, BO, DB, MD atd. se zvýší potřeba oplocení o 1500 oplocenek a obvod min. o 300 km. Tyto oplocenky se musí postavit, kontrolovat, opravovat, aby byly funkční po dobu minimálně 20–30 roků. Krom této ochrany budoucího zdravého jedlového lesa musí lesníci ošetřit proti zvěři 8 000 ha a u DG, JDO a MD ochranu proti vytloukání na ploše 1700 ha.

Čtenář, nechť si sám vynásobí náklady, které jdou do stomilionových položek, aby si uvědomil absurdní fantasmagorii s jediným cílem: aby na sv. Václava mu zatroubili dva jeleni.

Myslivost

S veškerou vážností a zodpovědností prohlašuji, že přítomnost velkých predátorů včetně medvěda, vlka, orla a rysa je nezastupitelná úloha při docílení rovnovážného stavu v přírodě. Myslivci nejsou schopni udržet stavy zvěře na odpovídající úrovni. Vymizení predátorů osudově narušilo rovnováhu mezi lesními producenty a konzumenty, protože člověk je nemůže nahradit. Tolik chtěná „symbióza“ zvěře s lesem bez predátorů není myslitelná. Měli bychom proto vítat návrat všech predátorů, pokud nám jde o návrat zdravých lesních ekosystémů. Lovci a jejich spolkoví představitele, kteří se hlásí k ochráncům přírody, šíří poplašné zprávy o napadání lidí vlkem. Argumentacemi, že vlci jsou kříženci a jsou vypouštěni z domácích chovů, že se pro ně musí vyčlenit tři oblasti, a to vše svědčící o neznalosti genetiky a etologie zvěře, kde bude tolerován výskyt vlka. Toto vše za podpory aktivisty a pavědce ze školy v Praze. Nepřímo nabádají několik idiotů k trávení a lovu nejenom vlka, ale i dalších predátorů karbofuranem a kulí, z naší přírody. Nedávno jsem byl na Třeboňsku lovit. Nájemce honitby, když mě doprovodil pod kazatelnu, povídá: “Kdyby ti přišel rys, tak ho zapeř!“ - tzn. zastřel! Myslivci nemají čas a zvláště vůli snížit stavy škodící zvěře a dělit se o trofej a o maso s predátorem. Zvěř, působící okus za posledních 20 roků zvýšila své stavy o 76 %, zvěř působící ohryz a loupání vzrostla o 115 % a jednotek spárkaté zvěře (dle Vyhl. č. 491/2002 Sb.) o 101 %. (Údaje z Generelu I. MZe 2018).

Ochrana proti škodám zvěří se má podle autorů Generelu II a ministerstva řešit pestrou druhovou skladbou, aby si zvěř mohla vybrat, využívat přirozené obnovy, používat selektivních herbicidů, zakládáním zvěřních políček a okusových ploch, oplocenkami

a přezimovacími obůrkami. U jedle a všeobecně listnáčů je potřebné, aby bylo jejich zastoupení dostatečné a rovnoměrné. Dále tvrdí, že redukcí lovu zvěře a důslednou péčí o zvěř s optimalizovaným pěstěním lesa (?), lze dosáhnout rovnovážného stavu mezi lesem a zvěří.

Navrhovaná opatření považuji za vrchol hlouposti. Autorům určitě uniklo, že se jedná o zalesnění rozsáhlých holin s extrémními klimatickými podmínkami. Protože obnovní cíle zůstanou jen na papíře, tak ministerstvo, odbor myslivosti se na podzim r. 2019 vyjádří v tom smyslu, že nebyly splněny jejich požadavky v navržených opatřeních na úseku obhospodařování zvěře.

Navrhuji zvěř z volnosti, která se v roce 1945 v současných lokalitách nevyskytovala, zavřít trvale do obor. Ostatní ve volné přírodě přestat chovat, ale začít na potkání lovit. Návrhy na případné dotace za oplocování jsou zcela nepochopitelné. Finanční zdroje je třeba použít na finančně zajímavé odměny lovcům - „zástřelné“.

Lesnicko-myslivecký gordický uzel

Když měl Alexandr Makedonský vyřešit spletitou situaci, vyřešil jí rozhodným způsobem. Uzel rozsekl. Přemnoženou zvěř nelze do nekonečna řešit přešlapáváním a ohlupováním veřejnosti. Je potřeba se rozhodnout na úrovni ministerstva. Buď budeme mít zdravé lesy bez monokultur smrku, borovice, buku nebo zvěř. Škody zvěří na lesních ekosystémech jsou ekonomickým a ekologickým problémem, který sráží na úplné dno celé lesnictví v ČR. Toto je poslední zvonění k procitnutí spících lesníků. Je zarážející, že nás dospělé na odklon od přírody upozorňují cvrčkové v hnutí Fridays for Future.

Není důležité, abychom měli smrková prkna a jeleny, siky, muflony, kamzíky, ale zdravé přirozené lesní ekosystémy schopné na třetině rozlohy naší vlasti zadržet atmosférické srážky jako houba k napojení pramenů, abychom měli vodu a co pít.

Nezoufejme. Před 200 lety německý lesník Cotta nad zplundrovanými lesy řekl: „Kdyby se lidé z Německa vystěhovali, do 100 let by Německo zarostlo lesem“. Příroda je mocná čarodějka.

Jan Metzl

Zobrazení zprávy pro tisk