titulní strana > co píší jiní
V přírodě Křivoklátska roste v utajení obří stavba
15. února 2011
PTYČ (MF Dnes) - Veřejným míněním na Křivoklátsku hýbe stavba na břehu Berounky u chráněné krajinné oblasti. Místní jí přezdívají Temelín či Gabčíkovo-Nagymáros. Stojí za ní rodina miliardáře Pavla Tykače.

Obřímu protiválečnému krytu s dvěma patry pod zemí a se dvěma nad se zatím podobá stavba školicího střediska Maják v osadě Ptyč na Křivoklátsku. Objekt je vtěsnán mezi dva přírodní parky Hřešíslavsko a Horní Berounka. Třetí hranici tvoří řeka Berounka s Chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko. Gigantická stavba zabírá i s přilehlými pozemky deset tisíc metrů čtverečních. Hodnotu stavebního díla odborníci odhadují na dvě miliardy korun.

Stavbyvedoucí Ernest Túro má přísný zákaz hovořit o vlastnících i účelu rozsáhlého objektu. A stejně mlčenliví jsou i dělníci v hospodě - prý by je čekal okamžitý vyhazov. Okolní vesnice proto žijí spekulacemi, že sídlo patří náboženské sektě, která chce v podzemí „novicům“ vymývat mozky. Místní zmiňují i miliardáře Zdeňka Bakalu, který si už jedno podzemní letovisko vybudoval v šumavské Modravě. „Je to úplný nesmysl, v životě jsem o lokalitě Ptyč neslyšel,“ ohrazuje se Bakala.

Miliardy a arogance

Za postupným obsazováním okolí řeky Berounky na Křivoklátsku a rozsáhlým skupováním pozemků od restituentů stojí rodina jiného miliardáře - finančníka Pavla Tykače.

Firmy Stébla a Double Square spoluvlastní Tykačova bývalá manželka Dagmar Kuchtová. Z výpisu z katastru nemovitostí navíc vyplývá, že obě firmy vykupují rozlehlé nemovitosti po celém Česku. Rozhovor s Kuchtovou byl stručný: „U Berounky stavíme školicí a vzdělávací středisko. Víc říkat nebudu. Snad až to bude hotové.“ Na internetových stránkách se lze dočíst jen to, že středisko Maják Ptyč počítá se sedmdesáti lůžky a také s chovem koní a stájemi pro ně.

O dobrém utajení vypovídá i fakt, že šéf CHKO Křivoklátsko Petr Hůla se o obří stavbě na samé hranici chráněné oblasti dozvěděl náhodou. „Já jsem byl na stavbu upozorněn náhodou kolegou, který pracuje pro cementárny, kde bylo na stavbu objednáno nezvykle velké množství betonu,“ řekl.

Za firmou Stébla jsou miliardy a tomu také podle šéfky stavebního odboru v Kralovicích Hany Vorlové odpovídalo arogantní chování a nerespektování zájmů starousedlíků, které by stavba podle původního projektu odřízla od světa. Stéblům se nakonec vzepřeli starostové okolních obcí. Vorlová odmítala dva a půl roku vydat firmě stavební povolení, a dokonce ji i pokutovala. „Nakonec pochopili, že musí respektovat pravidla, a postavili k domům, jejichž obyvatele izolovali od světa, novou cestu,“ říká šéfka stavebního odboru.

Místní lidé začínají na druhé straně nové investory chválit. Například za to, že firma v osadě Chříč opravuje památkově chráněný rozpadající se statek a kostel.

S investorem je spokojen i starosta obce Hlince Jaroslav Helebrant, do jehož katastru stavba patří. „Dnes plní všechny naše požadavky. Už ani nejezdí s náklaďáky přes obec,“ říká Helebrant. Přiznává však, že ve volném čase pracuje i on na stavbě jako řidič.

Dnes si to už s bohatým investorem nechce nikdo rozházet. Pouze starousedlík Josef Gross připomíná: „Když se tu stavělo hřiště pro děti, každému to vadilo. Teď tu roste Temelín a najednou se o tom lidé bojí mluvit a nikdo neprotestuje. Myslím si o tom své.“

FAKTA Co je to Maják Ptyč? Na ploše 10 000 m2 vzniká v těsné blízkosti Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko obrovská stavba. Má svou vlastní betonárku a například i tři jeřáby. Investice se blíží ke dvěma miliardám korun. Jen silniční obchvaty, které musel investor vybudovat, aby se lidé dostali do svých domovů a neobtěžoval je provoz těžké stavební techniky, jdou do desítek milionů korun. Maják Ptyč se prezentuje jako učebně vzdělávací, sportovní a kulturní centrum. Stavební a provozní činnost zajišťuje firma Stébla, která se věnuje zahradnictví, rybníkářství, myslivosti či výrobě krmných směsí. V rejstříku má zapsáno i pořádání zábav a výstav.

„Já jsem byl na stavbu upozorněn náhodou kolegou, který pracuje pro cementárny, kde bylo na stavbu objednáno nezvykle velké množství betonu.“ Petr Hůla ředitel CHKO Křivoklátsko

Jan Gazdík, Jitka Šrámková

Další články:
18. srpna 2014 04:00
18. června 2014 14:50
28. listopadu 2013 02:00
23. října 2013
25. září 2013

Online diskuse
Přehled dosavadních příspěvků
 DatumAutorNázev
30. 4. 2011 Pepa
Ptyč

< zpět na titulní stranu

Reklama